Nejambicióznější, neopakovatelný a produkčně nejnáročnější. To je letošní ročník festivalu Mozartovy děti, jehož Slavnostní koncert se uskuteční tuto neděli v Janáčkově divadle. Na podiu se objeví bezmála dvě stovky účinkujících, přičemž zastoupení mladých talentů z celé jižní Moravy bude převyšovat počet profesionálních hudebníků.
„Nikdy jsme se netajili vysokými ambicemi, když jsme před děti kladli výzvy v podobě Dvořákovy Novosvětské, koncertu s Hradišťanem, jazzovým bigbandem nebo skupinou Tata Bojs. Letošní koncert však toto vše převyšuje,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová. Upozornila, že v jednom večeru si děti vyzkouší tři různé druhy spolupráce: při první tvoří základ velkého tělesa a profesionálové je jen doplňují, při druhé je to opačně a ve třetí se k hudbě připojí i malí či mladí tanečníci.
Na podiu se v neděli objeví bezmála dvě stovky účinkujících, přičemž mladí talenti z celé jižní Moravy vysoko přečíslí profesionální hudebníky. „To díky skladbě Kryštofa Mařatky Neviditelný les, která zazní v české premiéře. Autor ji zkomponoval pro děti všeho věku a různých hudebních pokročilostí. Tvoří základ orchestru, dospělí je jen doplňují. A to nejen filharmonici, ale i učitelé ze ZUŠ a dokonce i maminky,“ uvedla koordinátorka projektu a lektorka edukací Filharmonie Brno Kristýna Drášilová. Melodramatickou bajku Mařatka napsal na objednávku Pařížské filharmonie, aby se do ní zapojily děti z problematických chudinských čtvrtí a poté ji předvedly v nejprestižnější francouzské koncertní síni. Pohádkově laděný příběh vypráví o tom, jak se herec ztratil v českém lese, který začal zpívat a hrát. „Role vypravěče se u nás ujme přímo Mařatka. Pro děti je to výborné v tom, že si zkusí zahrát skladbu žijícího autora, kterého navíc osobně poznají,“ zdůraznila Drášilová. Slavnostní konce se uskuteční v neděli 12. června v 19:00 Janáčkově divadle.
Specifická není jen skladba jako taková, ale i proces její přípravy. Je komponována ve dvou až čtyřech úrovních, podle nástrojů. „Konečná podoba pro nás byla vlastně překvapením, protože dílo umožňuje provedení téměř v jakémkoliv obsazení. Nebývá standardní, aby v symfonickém orchestru hrálo dvanáct flétnistů a šestnáct violoncellistů. Cílem bylo, aby se mohli zapojit všichni hudebníci, kteří mají chuť hrát a zdokonalovat se. Vzhledem k tomu, že se jedná o soudobou skladbu, očekává se od orchestru nestandardní zvukové využití hudebních nástrojů, jako hra na rozložené flétny, nátrubky, na ozvučnou desku violoncella, dupaní, pískání, volání i zpěv. Vedle toho se malé děti učily během hry pozorovat gesta dirigenta a v začátku bylo problematické i samotné sezení na židličkách. Přes všechny tyto nástrahy ale dirigent a sbormistr Michal Jančík dovedl děti k výsledku, o kterém může hrdě mluvit jako o profesionálním,“ uvedla Drášilová. Filharmoniků je při této skladbě v orchestru pětadvacet, dětí zhruba sedmdesát a doplňuje je i osm desítek dětí z pěveckého sboru Kantiléna.
Zkušenější žáci ZUŠ se představí spolu s filharmoniky v druhé skladbě koncertu: symfonické básni Antonína Dvořáka Holoubek. Dílo inspirované baladou z Erbenovy Kytice mělo premiéru v Besedním domě, dnešním sídle Filharmonie Brno, pod taktovkou Leoše Janáčka v roce 1898.
Druhá půle koncertu patří baletní komedii Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější? a filharmonici v ní spojí síly s pohybovými talenty z Taneční konzervatoře Brno. I tato skladba měla premiéru v Brně, v roce 1925 pod taktovkou Břetislava Bakaly, pozdějšího prvního šéfdirigenta brněnských filharmoniků. Její děj vychází z anglické pohádky o tom, jak rodiče vybírají své myšce takového ženicha, který je nejmocnější na světě.
Koncert natáčí Česká televize, která o projektu a skladbě Neviditelný les chystá dokument.
Slavnostní koncert je nejvýraznějším bodem festivalového programu. Ale zdaleka ne jediným. Připraveny jsou i koncerty pro školky a školy nebo hudební workshopy a tradiční Koncert dětských sólistů. „Ten umožní dětem zahrát si s profesionálním orchestrem, přičemž právě ony jsou v roli sólistů. Představí se ti nejlepší z celé jižní Moravy a lidé se mohou těšit například na sólový cimbál, akordeon, klavír, trubku nebo cembalo,“ uvedl ředitel spolupořádající ZUŠ Smetanova Petr Karas.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..