Nadační fondy Českého rozhlasu a Magdaleny Kožené spojují své síly v projektu „Kdyby tisíc klarinetů“

Nadační fondy Českého rozhlasu a Magdaleny Kožené spojují své síly v projektu  „Kdyby tisíc klarinetů“

Nadační fond Českého rozhlasu a Český rozhlas – Radiožurnál ve spolupráci s Nadačním fondem brněnské rodačky Magdaleny Kožené spouští nefinanční sbírku „Kdyby tisíc klarinetů“. Sbírka je určena všem dětským hudebníkům, pro jejichž rodinu je pořízení hudebního nástroje nad možnosti rodinného rozpočtu. Sbírka funguje na principu propojení dárců a dobrovolníků.

Patronkou celého projektu je Magdalena Kožená, mezzosopranistka, která četnými aktivitami svého Nadačního fondu podporuje a pomáhá zviditelňovat unikátní systém základních uměleckých škol. „V mateřské škole jsem obdivovala paní učitelku, která nám krásně hrála na klavír. Doma jsme klavír neměli, tak jsem ji napodobovala ťukáním na mřížku plynových vafek. Rodiče měli pro moji vášeň pochopení, a tak peníze ušetřené na trabanta utratili za klavír, abych mohla skutečně hrát. Takovou úžasnou věc ale pro své děti každý rodič udělat nemůže. A právě pro takové případy se zrodil projekt ‚Kdyby tisíc klarinetů‘, díky kterému dostanou odložené hudební nástroje šanci znovu se rozeznít a potěšit malého hráče i jeho okolí,“ uvedla Kožená, která sbírku zaštiťuje společně s Jiřím Suchým, autorem slavného filmu a původně divadelní hry, jejíž titul si sbírka vypůjčila. K podpoře projektu se přidala řada významných uměleckých osobností v čele s Pavlem Šporclem, Michalem Ambrožem či Davidem Kollerem.

Souhrou náhod se ve stejnou chvíli zrodily dva zcela shodné plány: Nadační fond Magdaleny Kožené rozjížděl projekt „Druhý život hudebním nástrojům“, Nadační fond Českého rozhlasu paralelně pracoval na stejné iniciativě s titulem „Kdyby tisíc klarinetů“. Organizátoři se rozhodli spojit síly do jedné sbírky s větším dopadem.

Původně jsme měli nápad zaměřit se na děti uprchlíků z Ukrajiny, aby neměly děti pocit, že kvůli chybějícím financím musí opouštět aktivity, které mají rády. Pak jsme si ale řekli, že by bylo fér pomoci všem dětem ze znevýhodněných rodin,“ vysvětluje genezi myšlenky na sbírku Českého rozhlasu její iniciátor, moderátor Radiožurnálu Vladimír Kroc, který zároveň přišel i s nápadem nazvat sbírku „Kdyby tisíc klarinetů“.

Na webu www.kdybytisicklarinetu.cz mohou učitelé škol uměleckých i všech stupňů škol od mateřských, přes základní, střední, až po vysoké umístit požadavek na potřebný hudební nástroj. Aplikace pak spáruje poptávku a nabídku. „Zadávaní přímo od škol funguje proti případnému zneužití, a zároveň proto, aby se nezapomnělo na děti a studenty, kteří se zatím pro velký zájem do ZUŠ nedostali, ale mají například soukromého učitele. Mimochodem, i tyto lekce lze naším prostřednictvím nabídnout jako dar či v podobě dobrovolnického času,“ doplňuje Gabriela Drastichová, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Projekt a sbírka „Kdyby tisíc klarinetů“ je časově neomezená. Je určena všem dětem, které našly zalíbení v hudbě, ale pořízení hudebního nástroje nebo úhrada hodin s učitelem hudby je nad finanční možnosti rodičů. Dárci mohou nabídnout nový hudební nástroj nebo použitý hudební nástroj, který tak získá šanci na svůj druhý život. Partnery projektu jsou Asociace základních uměleckých škol ČR a Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR.

Foto credit ZUŠ OPEN

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější