Nedožité devadesátiny Luboše Ogouna

Nedožité devadesátiny Luboše Ogouna

Luboš Ogoun patří k nejvýraznějším postavám v historii českého baletu. Jeho dráha byla významně svázána s Brnem, kde poprvé působil jako šéf baletu Státního divadla od roku 1961 do roku 1964. Omladil výrazně soubor, zvýšil jeho technickou úroveň a obohacoval dramaturgii zpracováním symfonických námětů. K jeho nejpozoruhodnějším titulům v tomto směru patřil Janáčkův Taras Bulba a Šostakovičova Leningradská symfonie. Jako tanečníka ho výrazně ovlivnila jeho atletická a gymnastická kariéra.

V roce 1964 odešel Luboš Ogoun do Prahy, kde společně s Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem založil Studio Balet Praha. Z toho se brzy stal jeden z nejúspěšnějších tanečních souborů v Evropě. V roce 1968 se opět vrátil jako šéf do Brna, v době normalizace byl ale zbaven funkce a působil v souboru nadále jako choreograf. Na šéfovskou pozici se vrátil až v roce 1990.

Luboš Ogoun spolupracoval jako choreograf a režisér také s operou a se zpěvoherním souborem. V opeře režíroval Slzy nože Bohuslava Martinů nebo Borodinova Knížete Igora. Režíroval českou premiéru muzikálu Pavla Hammela a Tibora Vargy Cyrano z předměstí.

Ve svých mladých letech se věnoval sportu a tělesnou výchovu po válce i vystudoval. Tak se objevil i v prvotině Věry Chytilové O něčem jiném v roli trenéra gymnastky Evy Bosákové (v trenérském týmu českých gymnastek ale působil i ve skutečnosti). Objevil se také ve filmu Šťastný Jim a ještě si zahrál tělocvikáře ve filmovém muzikálu Třicet panen a Pythagoras.

Luboš Ogoun zemřel krátce před svými osmdesátými pátými narozeninami 14. února 2009. Narodil se 18. února 1924 a dnes by se tedy dožil devadesáti let.

Podrobně o Luboši Ogounovi zde.

Foto zdroj www.ndbrno.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více


O albu Folk Swings brněnského B-Side Bandu se na sociálních sítích živě diskutuje. Může si big band dovolit hrát „posvátné“ písně českého folku? A co když s ním tyto skladby zpívají přímo jejich autoři jako Jaromír Nohavica, Vlasta Redl nebo Slávek Janoušek? Jenže zatímco oni snad mohli do úprav mluvit, Karel Kryl, Zuzana Navarová nebo Wabi Ryvola úpravy svých písní už okomentovat nemohli… O tom, jak album vznikalo, proč zní Ryvolova Tereza jako kubánský tanec, proč Radek Pastrňák na albu zpívá neznámou píseň a nikoli Františka a proč je Podvod Honzy Nedvěda instrumentální, jsme hovořili s členy orchestru Petrem Kovaříkem a Pavlem Zlámalem. Právě oni totiž pro toto album vytvořili nové aranžmá známých i méně známých folkových písní.  více

Tiché lodi není kapela, ale projekt v Brně žijícího kytaristy a písničkáře Reného Müllera. Zatímco své předchozí album Časy vody (2015) nahrál ještě ve dvojici s Romanem Cipískem Cermanem, svým někdejším spoluhráčem z kapely Hynkovy zámky, na novince se Müller prezentuje úplně sám – jako autor hudby i textů, kytarista i zpěvák nebo – v jeho případě přesněji – vypravěč.  více

Brněnský písničkář s nejkratším vlastním jménem stál donedávna v čele bluesové kapely The Weathermakers. Vedl také efemerní trampské uskupení The Honzíci. To hlavní, čím přitahuje pozornost – vedle kytar a dalších nástrojů, které vyrábí pod značkou Red Bird – je však jeho sólová autorská tvorba. Po vyzrálém debutu Město (2018) se nyní přihlásil s novinkou Potom. V textech jde opět až na dřeň, své osobní problémy dokázal přetavit do nadčasových příběhů a mimořádných básnických obratů. A i když ve většině skladeb opustil bluesovou formu, svou esencí je nahrávka, na které se jako producent opět podílel Martin Kyšperský, bluesová až až.  více

Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.  více

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.  více