Nejrychlejší klavírista na světě Lubomyr Melnyk vystoupí v Brně s ProART Company

9. říjen 2017, 4:00

Nejrychlejší klavírista na světě Lubomyr Melnyk vystoupí v Brně s ProART Company

ProART Company uvede multižánrový projekt Poetické úvahy ve volných chvílích spolu s nejrychlejším klavíristou na světě, zakladatelem Continuous Music - Lubomyrem Melnykem z Ukrajiny.

Autorem je režisérem projektu je choreograf Martin Dvořák, který chce tímto uměleckým počinem uctít tvorbu filmového režiséra Petra Weigla. V představení účinkuje emeritní primabalerína NdB Renata Poláčková, balerína Wiener Staatsoper Irene Bauer a herec MdB Aleš Slanina. "Weiglovy hudební filmy patří mezi poklady československé kinematografie a přesto budou vždy ležet na okraji zájmu mainstreamové společnosti. Svou uměleckou výpovědí dosahují až kamsi k obzorům pomyslné divadelně-filmové dokonalosti. Dnes už takto nikdo netočí a asi ani točit nebude. Weigl je jedna velká epocha, která se uzavřela. Mezi trendy dnešního coolness umění a diletantského tvůrčího přístupu trčí Weiglovo dílo do nebeských výšin. Mé Poetické úvahy nejsou scénickým přepisem jeho stejnojmenného filmu, který jsem bohužel nikdy neviděl, ale mou pokornou momentální inspirací nad jeho odkazem, obrazem a slovem," komentuje Martin Dvořák.

Zásadním prvkem celého projektu je hudba Lubomyra Melnyka, který vystavěl svůj osobitý hudební styl z praxe korepetitora moderních tanečních lekcí choreografky Carolyn Carlson v Pařížské opeře. Melnyk je známý svou klavírní technikou založenou na extrémně rychlých tónech a komplexních notových sériích, obvykle s drženým pedálem, ve snaze prolínat jejich vzájemné rezonance. Většina z jeho hudby je pro klavír, ale složil i komorní a orchestrální díla. Melnyk je rovněž autorem metodiky tzv. kontinuální hudby "The Art of Continuous Music", držitelem dvou světových rekordů: v jedné sekundě dokázal zahrát 19,5 not a po celou hodinu dokázal hrát mezi 13-14 notami za sekundu. 

Brněnská premiéra proběhne 28. října v 19:30 v Besedním domě (v rámci festivalu Moravský podzim).

Lubomyr Melnyk/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stále žasnu nad tím, jak hluboká je studna nápadů Martina Kyšperského, potažmo celé jeho kapely Květy. Vždyť jen v roce 2017: Martin převzal Anděla za sólovou desku Vlakem. S Květy skvěle sehrál roli svazácké kapely a zpíval své autorské „normalizační“ hity v seriálu Svět pod hlavou (který o rok později zaslouženě obdržel Českého lva). Květy v nové sestavě s Ondřejem Kyasem vydaly skvělou desku Komik do půl osmé (mrzí mě, že Anděl ji minul, ale na vině je podle mě zredukování počtu žánrových cen a „lehký“ chaos v nové bezbřehé škatulce Alternativa). Vyšla kniha Průvodce po albech a historii kapely Květy a spolu s ní ještě jedno řadové album Spí vánoční pták. A mezitím Květy spustily projekt YM, v jehož rámci se všichni tři členové představí se skladbami v určitém nečekaném žánru. Začal to opět Martin Kyšperský s programem country písní – veřejná premiéra s hostujícím Petrem Uvirou proběhla ve vysílání Radia Proglas v prosinci 2017. Na rok 2018 jsou připraveny elektronické písně Aleše Pilgra a poté snad i folktronica Ondřeje Kyase.  více

Temperament i emoce romské hudby jsou všeobecně známým faktem. Se stejnou vervou a pozitivní energií vzniklo v roce 2016 také komunitní nahrávací studio Amaro records. Celý dobrovolnický projekt vznikl za podpory a garance organizace IQ Roma servis. Odpovědnou osobou a dobrým duchem je Petra Borovičková, sama výborná zpěvačka a členka několika kapel. Strůjcem myšlenky byl Gejza Horváth, přední romský hudebník, který již dříve vedl kurzy pro mladé romské muzikanty. Spatřoval v nich obrovský potenciál.  více

Když umělec tvrdí, že vymyslel nový hudební žánr, může to znít nabubřele. Ale lze to vnímat i jako známku určité bezradnosti („nevím, kam bych se zaškatulkoval“) nebo do třetice jako vtipnou hru. A i když to Kurt Rosenwinkel se svým albem Caipi myslí vážně, přikláním se k třetí variantě. Jeho směs jihoamerických rytmů, jazzu, rocku a popu skutečně nelze jedním slovem definovat a pojmenování podle brazilského nápoje caipirinha („A je to opravdu moc dobré pití,“ zdůrazňuje kytarista) je vtipné a funkční zároveň. Brněnská premiéra Rosenwinelova „nového žánru“ byla svým způsobem také hravá, ale především profesionální a dobrodružná.  více

Své česko-slovenské turné zakončila na brněnské Flédě kapela Billy Barman ze Slovenska. Tato série koncertů byla zajímavá nejen svoji čistě akustickou podobou, ale zejména propojením s pěti zpěvačkami SĹUKu (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Tato fúze populární hudby a folkloru vznikla původně pro festival Tatra Flowers. Její nebývalý úspěch však způsobil, že se hudebníci rozhodli repertoár rozšířit a představit se nejen na domácí slovenské půdě, ale také u českých sousedů.  více

„Věděl jsem, s kým bych rád spolupracoval, a podle toho jsem se snažil sestavit kapelu, která by měla příjemný zvuk,“ řekl v roce 2015, krátce po vydání svého zásadního alba Living Being, francouzský akordeonista Vincent Peirani. V té době měl za sebou několik zajímavých akustických projektů včetně alba se saxofonistou Emilem Parisienem a v tomto stylu pokračoval i nadále. V roce 2016 vzniklo příjemné CD duetů s pianistou Michaelem Wollným a nedávno spolupracoval s klavíristou Stefanem Bollanim a s Berlínskou filharmonií na albu Mediterraneo, inspirovaném klasickou hudbou. Projekt Living Being je však úplně jiného charakteru, je zhmotněním akordeonistovy představy o elektrické hudbě na pomezí jazzu, rocku a dalších žánrů. A právě s tímto programem Peirani a jeho kapela přijeli do brněnského divadla Husa na provázku.  více

Nejčtenější