Nevermore & Kosmonaut získali nominaci na Cenu Anděl

29. leden 2019, 2:00

Nevermore & Kosmonaut získali nominaci na Cenu Anděl

Brněnská hudební skupina Nevermore & Kosmonaut byla nominována na Cenu Anděl v kategorii Folk. Jejich album Bleděmodré město je inspirováno Brnem. Slavnostní udílení cen se odehraje v přímém přenosu na ČT 1 začátkem března.

Prestižní ceny uděluje Česká hudební akademie. Vítězové jednotlivých kategorií si převezmou Anděla v pražském Foru Karlín. Slavnostní udílení cen proběhne v přímém přenosu 5. března 2019 na ČT 1. V žánru Folku akademici dále nominovali skupinu Žamboši a AG Flek. Nevermore & Kosmonaut jsou jediným zástupce z Brna. 

Nápad na kolekci písní inspirovaných Brnem vznikl z touhy začít tvořit nové písně kapely s jednotnou myšlenkou. Svůj vztah k městu přibližuje zpěvák a textař kapely, Michal Kosmonaut Šimíček: „Město mě vždy fascinovalo a teď jsem ho chtěl poznat ještě blíž. Většinou jsem psal přímo v nočních ulicích. Psal jsem na nástupištích hlavního nádraží, odkud odjížděly za války transporty, chodil si povídat do hospůdek v „ghettu“, plaval v noční řece a se zavřenýma očima jsem s doprovodem hodiny procházel ulicemi, abych mohl zachytit hlas města. Texty se Brna dotýkají v různých souvislostech – od konkrétních míst, historických událostí, brněnských specifik až po čistě soukromý vztah k rodnému domu, který již neexistuje. Bleděmodré město není příběhem města, ale je mozaikou příběhů, které se v něm staly nebo stát mohly,“. Hudbu tvořila kapela společně a do nahrávky vstupují také autentické zvuky města.

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více