O stavbu brněnského koncertního sálu soupeří světové špičky. Japonští Nagata Acoustic a americká společnost Arup

 O stavbu brněnského koncertního sálu soupeří světové špičky. Japonští Nagata Acoustic a americká společnost Arup

Město Brno uzavřelo kvalifikační kolo na projektanta Janáčkova kulturního centra. Vybírá tým ve složení akustik – architekt – projektant, který navrhne vnitřní dispozice budovy, především samotný koncertní sál. Ze čtyř uchazečů se do soutěžního kola kvalifikovali dva. Prvním z nich je trojice ve složení Nagata Acoustic America, Konior Studio a Architekti Hrůša & spol., Atelier Brno. Druhým uskupením je dvojice Ove Arup Partners International Limited a ArchDesign.

V České republice totiž není mnoho osob, které mají zkušenosti se stavbou sálu pro symfonickou hudbu s kapacitou nad 1000 osob. Podobný specifický prostor tu nevznikl více než sto let. Město proto v podmínkách soutěže požadovalo, aby se každý tým jako celek prokázal realizací nejméně tří sálů pro symfonickou hudbu s potřebnou kapacitou a přirozenou akustikou, délkou praxe nebo zkušeností se stavbami podobného objemu v památkové zóně. „Jsem rád, že v rámci výstavby nového sálu se nám daří stále více se přiblížit okamžiku, kdy ve Veselé ulici bude stát nový hudební stánek špičkových parametrů. Dnes skončilo kvalifikační kolo na projektanta, který by měl vdechovat novému sálu duši. Velmi mě těší, že se do této soutěže přihlásily společnosti, které patří ke světové špičce a my tak budeme mít z čeho vybírat,“ okomentoval přihlášky do kvalifikačního kola brněnský primátor Petr Vokřál.

Společnost Nagata Acoustic v čele s Yasuhisu Toyotou navrhla od roku 1971 bezmála šest desítek koncertních sálů po celém světě. V kvalifikačním kole se prokázala nejnovější realizací z Paříže, Šanghaje a polských Katowic. Je známá také díky nedávno otevřené budově Labské filharmonie v Hamburku. Druhým členem týmu je architekt Tomasz Konior, který se společností Nagata navrhl zmíněný sál v Katowicích. Trojici doplňuje brněnský architekt Petr Hrůša se svým studiem jakožto subjekt zajišťující autorizace a kvalifikace, které vyžaduje český právní řád.

Jádrem druhého uskupení je americká společnost Ove Arup Partner (známá pod dřívějším názvem Artec) v čele s Taeto Nakajimou. I tato společnost má na svém kontě desítky koncertních sálů po celém světě. V soutěži se prokázala mimo sálem v polské Wroclavi, dánském Aalborgu a kanadském Quebecu. Oceňovaný je její sál ve švýcarském Luzernu, který velmi ráda vzpomíná mezzosopranistka a patronka Sálu pro Brno Magdalena Kožená. Tuto společnost doplňuje v týmu brněnská architektonická a projekční kancelář ArchDesign.

„Snad není moc troufalé, když řeknu, že nyní už nemůžeme vybrat špatně. Akustik je klíčová osoba celého týmu a nikdo lepší se nám opravdu přihlásit nemohl. Zároveň doufám, že tato světová esa, která jsme k nám přilákali, budou určitým závazkem, abychom projekt skutečně dokončili,“ uvedl náměstek brněnského primátora Matěj Hollan.

V čele kvalifikační komise stanul brněnský městský architekt Michal Sedláček. Shodou okolností jeden z mála odborníků v České republice, který se podílel na návrhu koncertního sálu požadovaných parametrů. Sedláček pracoval v týmu Franka Gehryho na projektu a výstavbě Walt Disney Concert Hall v Los Angeles. „Byla to pro mě obrovská zkušenost, jsem proto velmi rád, že ji nyní mohu zužitkovat v rodném Brně,“ konstatoval Sedláček.

Po kvalifikačním kole následuje kolo soutěžní. Zadavatel dodá veškerou dosavadní dokumentaci k projektu a na jejím základě obdrží od uchazečů cenové nabídky na zhotovení dokumentace pro stavební povolení a projektovou dokumentaci pro provedení stavby. „My, jakožto filharmonie jsme například připravili požadavky na kompletní zázemí orchestru včetně šaten, zkušeben a také na technologické vybavení pódia a nahrávacího studia,“ informovala ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stále žasnu nad tím, jak hluboká je studna nápadů Martina Kyšperského, potažmo celé jeho kapely Květy. Vždyť jen v roce 2017: Martin převzal Anděla za sólovou desku Vlakem. S Květy skvěle sehrál roli svazácké kapely a zpíval své autorské „normalizační“ hity v seriálu Svět pod hlavou (který o rok později zaslouženě obdržel Českého lva). Květy v nové sestavě s Ondřejem Kyasem vydaly skvělou desku Komik do půl osmé (mrzí mě, že Anděl ji minul, ale na vině je podle mě zredukování počtu žánrových cen a „lehký“ chaos v nové bezbřehé škatulce Alternativa). Vyšla kniha Průvodce po albech a historii kapely Květy a spolu s ní ještě jedno řadové album Spí vánoční pták. A mezitím Květy spustily projekt YM, v jehož rámci se všichni tři členové představí se skladbami v určitém nečekaném žánru. Začal to opět Martin Kyšperský s programem country písní – veřejná premiéra s hostujícím Petrem Uvirou proběhla ve vysílání Radia Proglas v prosinci 2017. Na rok 2018 jsou připraveny elektronické písně Aleše Pilgra a poté snad i folktronica Ondřeje Kyase.  více

Temperament i emoce romské hudby jsou všeobecně známým faktem. Se stejnou vervou a pozitivní energií vzniklo v roce 2016 také komunitní nahrávací studio Amaro records. Celý dobrovolnický projekt vznikl za podpory a garance organizace IQ Roma servis. Odpovědnou osobou a dobrým duchem je Petra Borovičková, sama výborná zpěvačka a členka několika kapel. Strůjcem myšlenky byl Gejza Horváth, přední romský hudebník, který již dříve vedl kurzy pro mladé romské muzikanty. Spatřoval v nich obrovský potenciál.  více

Když umělec tvrdí, že vymyslel nový hudební žánr, může to znít nabubřele. Ale lze to vnímat i jako známku určité bezradnosti („nevím, kam bych se zaškatulkoval“) nebo do třetice jako vtipnou hru. A i když to Kurt Rosenwinkel se svým albem Caipi myslí vážně, přikláním se k třetí variantě. Jeho směs jihoamerických rytmů, jazzu, rocku a popu skutečně nelze jedním slovem definovat a pojmenování podle brazilského nápoje caipirinha („A je to opravdu moc dobré pití,“ zdůrazňuje kytarista) je vtipné a funkční zároveň. Brněnská premiéra Rosenwinelova „nového žánru“ byla svým způsobem také hravá, ale především profesionální a dobrodružná.  více

Své česko-slovenské turné zakončila na brněnské Flédě kapela Billy Barman ze Slovenska. Tato série koncertů byla zajímavá nejen svoji čistě akustickou podobou, ale zejména propojením s pěti zpěvačkami SĹUKu (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Tato fúze populární hudby a folkloru vznikla původně pro festival Tatra Flowers. Její nebývalý úspěch však způsobil, že se hudebníci rozhodli repertoár rozšířit a představit se nejen na domácí slovenské půdě, ale také u českých sousedů.  více

„Věděl jsem, s kým bych rád spolupracoval, a podle toho jsem se snažil sestavit kapelu, která by měla příjemný zvuk,“ řekl v roce 2015, krátce po vydání svého zásadního alba Living Being, francouzský akordeonista Vincent Peirani. V té době měl za sebou několik zajímavých akustických projektů včetně alba se saxofonistou Emilem Parisienem a v tomto stylu pokračoval i nadále. V roce 2016 vzniklo příjemné CD duetů s pianistou Michaelem Wollným a nedávno spolupracoval s klavíristou Stefanem Bollanim a s Berlínskou filharmonií na albu Mediterraneo, inspirovaném klasickou hudbou. Projekt Living Being je však úplně jiného charakteru, je zhmotněním akordeonistovy představy o elektrické hudbě na pomezí jazzu, rocku a dalších žánrů. A právě s tímto programem Peirani a jeho kapela přijeli do brněnského divadla Husa na provázku.  více

Nejčtenější