Online workshop Perspektivy výzkumu františkánské kultury v Čechách

13. leden 2021, 1:00

Online workshop Perspektivy výzkumu františkánské kultury v Čechách

Online workshop s podtitulem Historie – spiritualita – liturgie – hudba a umění pořádá Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR. Uzávěrka přihlášek na jednodenní akci je tento pátek, tedy 15. ledna 2021.

Workshop s názvem Perspektiva výzkumu františkánské kultury v Čechách proběhne 1. února 2021 od 9:00 do 16:00. Celý workshop se bude konat online přes aplikaci ZOOM. Přihlášky zasílejte, prosím, do 15. 1. 2021 na adresu kralova@mua.cas.cz.

Cíle workshopu jsou:

• koordinace výzkumu a ustanovení české mezioborové výzkumné komunity
• perspektivní návaznost na mezinárodní výzkum
• zapojení do odborných databází (Knihověda apod.)
• edice a digitální edice: metodologie a formáty
• témata společného publikačního výstupu
 

Program:

Úvod: 9:00–9:30

Historie řádu v Čechách

Petr Hlaváček (FLÚ AV ČR) – diskuse

 

Sekce I: 9:45–10:45

• Sebeprezentace a komunikace řádu ve středověké a novodobé společnosti
• Martin Elbel (UP Olomouc), Kateřina Bobková Valentová (HIU AV ČR), Marek Brčák (Archiv UK)
 

Sekce II: 11:00–12:30

• Liturgie, hudba a hudební kultura v klášterech českých františkánů a klarisek
• Vít Aschenbrenner (ZČU Plzeň), Markéta Králová (MÚA AV ČR), Hana Vlhová-Wörner (MÚA)
 

Diskuzní panel: 13:30-15:15

• Historické a hudební prameny:
• stav znalosti a zpracování materiálu
• historie: Martin Elbel, Marek Brčák, Kateřina Bobková-Valentová, Petr Hlaváček
• hudební věda: Vít Aschenbrenner, Markéta Králová, Hana Vlhová-Wörner
• projekt Knihověda a františkánské knihovny: Marta Hradilová (MÚA), Jindřich Marek (FF UK)
 

Závěrečná diskuse: 15:30–16:00

Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR/ foto FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více