Plaisirs de Musique uvede scénickou kompozici Slzy Eliny Makropulos

Plaisirs de Musique uvede scénickou kompozici Slzy Eliny Makropulos

Scénická kompozice pro soprán, loutnu a sólový tanec vznikla na motivy hry Karla Čapka. Slzy Eliny Makropulos uvede soubor Plaisirs de Musique v režii Magdaleny Švecové. Vystoupí Gabriela Eibenová, Jan Čižmář a Lenka Kniha Bartůňková.

Životní příběh a osobní drama hrdinky divadelní hry Karla Čapka (1890–1938) Věc Makropulos (1922) se stal hlavní inspirací scénické kompozice pro soprán, loutnu a sólový tanec. Na známém příběhu o tajemné „Věci Makropulos“ a z ní vyplývající nesmrtelnosti se hudba proměňuje v čase stejně, jako se odvíjí pomyslná nit uměle prodlouženého života. Zazní písně z období renesance, baroka, klasicismu, romantismu až po hudbu 20. století.

Večer scénické kompozice je ohlášený na 12. listopadu 2018 od 19:30 ve dvoraně Uměleckoprůmyslového muzea.

Elinu Makropulos ztvární sopranistka Gabriela Eibenová. Osud, Duši a Smrt v jedné osobě představí tanečnice Lenka Kniha Bartůňková a coby Otec, Ctitel a Muž zahraje na loutnu a kytaru Jan Čižmár.

Soubor Plaisirs de Musique byl založen v roce 2013 a specializuje se na autentickou interpretaci hudby starších stylových období. Členy souboru jsou přední evropští profesionální hudebníci hrající na dobové nástroje, ale i zpěváci, herci a tanečníci. Projekty souboru jsou realizovány pod uměleckým vedením Jana Čižmáře ve spolupráci s odborníky z oblasti historického tance a divadla.

Program:

Ivana Loudová (*1941) - Canto meditativo

John Dowland (1563 – 1626) - Flow my tears

Melancholy galiard

Claudio Monteverdi (1567 – 1643) - Si dolce el’tormento

Giovanni Giacomo Gastoldi (cca. 1554 – 1609) - A lieta vita

Henry Purcell (1659 – 1695) - Sweeter than roses

Dear pretty youth

Not all my torments

Evening hymn

Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) - Un moto di gioia   (Le Nozze di Figaro)

Robert Schumann (1810 – 1856)

Seit ich ihn gesehen   (Frauenliebe und Leben, op. 42, no. 1)

Er, der Herrlichste von allen   (ibid., no. 2)

An meinem Herzen, an meiner Brust   (ibid., no. 7)

Nun hast du mir den ersten Schmerz getan   (ibid., no. 8)

Kurt Weill (1900 – 1950) - Youkali (Tango habanera)

Arvo Pärt (*1935) - Vater Unser

Jan Čižmár/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více