Poslední koncert Filharmonie Brno před prázdninami představí čtyři české premiéry

24. červen 2021, 14:00

Poslední koncert Filharmonie Brno před prázdninami představí čtyři české premiéry

Čtyři skladby a všechny v české premiéře, tři klavíristé – český, polský a vlámský. Filharmonie Brno pod taktovkou Pavla Šnajdra tímto večerem uzavře letošní ročník Expozice nové hudby, zároveň zahraje publiku naposled před prázdninami. 

V úvodu večera zazní Fourteen Johna Cage. „Od roku 1987 do své smrti v roce 1992 napsal Cage takovýchto number pieces sedmačtyřicet. Přestože jsou velmi rozdílné, všechny jsou založeny na principu, který odpozoroval z počasí: je dáno, co se stane, ale neví se přesně kdy. Jednotlivé zvuky, velmi často čisté tóny, jsou zasazeny do časových rozmezí, v jejichž rámci se mohou objevit kdykoliv a v jakékoliv délce,“ uvedl dramaturg festivalu Daniel Matej s tím, že každé provedení si tak uchovává svoji jedinečnost. Koncertantního partu se ujme skladatel a klavírista Jaroslav Šťastný, který mimo jiné řídil tým překladatelů českého vydání Cageovy knihy Silence a v letech 1993 - 2009 byl dramaturgem Expozice nové hudby. Koncert je ohlášený na neděli 27. června od 19:00 v Besedním domě.

U dalších dvou skladeb usedne za piano respektovaný interpret klavírní hudby 20. a 21. století Daan Vandewalle. Zahraje Concert pour piano et orchestre no. 2 – Aux fins des quelques siècles, který Clarence Barlow komponoval několik let. „Začal jsem na skladbě pracovat, když mi bylo patnáct let. Na jedné straně načrtává vývoj mých osobních schopností a postojů, na další úrovni stylistický vývoj hudby od éry 1800 přes 1900 až po 2000. Obsahuje i minutovou pasáž s elektronickými zvuky generovanými softwarem, který jsem napsal zvlášť pro tuto příležitost,“ popisuje své dílo Barlow.

Následující skladba od Johna Oswalda nese název Oswald´s First Piano Concerto by Tchaikovsky (as suggested by Michael Snow) Minus One in B minor. „S prostým výchozím nápadem přišel právě Michael Snow. Orchestr hraje podle not v partituře a klavírista naopak bez jakýchkoliv omezení, je osvobozen od zapsaného partu sólisty a improvizuje jak kadence, tak doprovod orchestru. Zvolili jsme pro tento princip ikonické dílo, Čajkovského První klavírní koncert,“ řekl Oswald. Hra sólisty přitom může ovlivnit tempo, dynamiku, vstupy a pauzy pro kadence. 

Poslední skladbou večera a festivalu vůbec bude Piano Concerto No. 3 - Fragments of Memory. v podání  legendy polské avantgardy Zygmunt Krauze. „Zásadní myšlenkou díla je můj nesouhlas s realitou moderního světa, plného nespravedlnosti a nerovnosti lidí na všech kontinentech. Vyjadřuje bolest, není však agresivní, místo toho jí proniká naděje, že přijdou lepší časy,“ řekl Krauze. Sólový part obsahuje i divadelní prvek. Klavírista vyslovuje a vykřikuje slova evokující pocity zmatku, nervozity, paniky a pochyb.

Zygmunt Krauze/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější