Přání. Nový singl od Nebeztebe

6. leden 2021, 1:00

Přání. Nový singl od Nebeztebe

Singl Přání od brněnské kapely Nebeztebe představuje jejich chystané album Zásobování duše.

Singl vyšel na webu Supraphonline.cz a na YouTube, kde je kromě samotné písně i videoklip. V baladě Přání spojili Nebeztebe tichou silvestrovskou báseň Martiny Holánkové s novoročním textem a hudbou frontmana kapely Štěpána Sundream. „Přání je nejkrásnějším důkazem tvůrčí síly naší mysli. Předchází změnám a je tím nejintimnějším dárkem, který můžeme věnovat sobě i ostatním. Na přelomu kalendáře jsme se jím rozhodli otevřít nenápadný novoroční příběh, který se umí dotknout srdce i duše,“ říká Štěpán Sundream. Kromě Přání nabídne Nebeztebe na své multižánrové desce dalších osm písní. Mezi nimi například instrumentální skladbu Robin v dešti, téměř hip-hopovou Zvonkohru, vzletný finálový opus Racek či závěrečnou taneční Srdcovku. Jednotlivé písně propojí mezihry a na desce zazní kromě češtiny také angličtina či ruština. „Album roste ze tmy a přítmí do svítání a má své velké finále. Zásobování duše má v sobě přelom, který přichází spolu s posledním zpěvem právě v singlu Přání.“ dodává Štěpán.

Nebeztebe budují už několik let vlastní zvukový svět, spojující prvky acoustic, beat, folku, fussion a popu se skladebností vážné a filmové hudby. Jejich nové písně se svou křehkostí a svobodou řadí k pomyslném tvůrčímu prostoru zahraničních autorů, jakými jsou Sting či Enya, z domácích pak Dan Bárta & Illustratosphere nebo Roman Dragoun. V minulosti vydala kapela singly jako Něžné přepadení, Cikánská či Babylon. Do širšího povědomí se Nebeztebe zapsali svým úspěchem na nejstarším českém hudebním festivalu Porta, kde v roce 2013 zvítězili v jihomoravském kole a o dva roky později i v kole národním. Základem tohoto hudebního tria je autor, zpěvák a multiinstrumentalista Štěpán Sundream, hrající zároveň kytarovou, basovou a rytmickou linku. Nad nimi se do vokálních sestav rozrůstá zpěv Terezy Šlahařové a její smyčcové sekce na housle ukazují plně využité klasické hudební vzdělání. V souladu s tím zaznívá mandolína Jana „Yettyho“ Vrtěny, který svým experimentálním přístupem nechává hudbu ve správný čas až rockově zmohutnět. Ani u toho však současné Nebeztebe nekončí. Při práci na albu přibyly k původnímu zvuku další elektronické zvuky a efekty z dílny producenta Honzy Shannyho Fňukala, mastering je dílem Borise Carloffa.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více