Před rokem zemřela Yvetta Tannenbergerová

Před rokem zemřela Yvetta Tannenbergerová

Sopranistka Yvetta Tannenbergerová byla v Brně spíš doma než jako host. Její vystoupení patřila k Janáčkovu divadlu zcela samozřejmě. K nejvýraznějším kreacím patřila určitě čtyřrole Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly v Hoffmannových povídkách. Mnozí si ale jistě vzpomenou i na její Violettu Valéry, Lucii di Lammermoor, Jenůfu a Bystroušku, kterou zpívala i v Deutsche Oper v Berlíně. Pro pravidelného návštěvníka Janáčkova divadla bylo tehdy jistě zajímavé porovnávat si její výkony se začínající Marinou Vyskvorkinou. Vystupovala také v Městském divadle Brno.

Yvetta Tannenbergerová studovala zpěv na bratislavské konzervatoři a přes stáž v Berlínské státní opeře se dostala do Státní opery ve Vídni. Jako umělkyně na volné noze v Brně jen hostovala, ale jak bylo řečeno výše, měla tu v podstatě domovské právo. Sice okrajově, ale přece jen byla také u jediného kompletního uvedení Prstenu Nibelungova na české scéně – v pražském Národním divadle zpívala jednu z Valkýr.

Yvetta Tannenbergerová zemřela 17. července 2012 v pouhých třiačtyřiceti letech na nádor na mozku.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější