Předpremiéra dokumentu Hvězdy za železnou oponou

Předpremiéra dokumentu Hvězdy za železnou oponou

Unikátní dokument o zahraničních koncertech v socialistickém Československu, jejichž význam pomáhal bořit železnou oponu, natočil režisér Pavel Jirásek v brněnském studiu České televize. Diváci v Brně jej uvidí v předpremiéře.

Film nahlíží na české prostředí v období let 1950 – 1990 a nabízí jedinečný pohled na kulturní a politický význam návštěv osobností světové hudby, které do tehdejšího Československa přivážely populární a alternativní kulturu. Prostřednictvím bohatých archivů ČT vzpomíná na nejvýznamnější koncertní akce zahraničních hvězd. Sleduje proměny koncertní dramaturgie v jednotlivých desetiletích i události, které v mnoha směrech ovlivnily dobový vývoj kulturního i politického dění. Ústředním motivem tohoto dokumentu je zobrazování demokratických myšlenek, které do tehdejšího Československa přiváželi zahraniční umělci, a kterými byly iniciovány rozsáhlé změny v oblasti umění i politiky.

"Na základě vlastní zkušenosti jsem do dokumentu vybral umělce, jejichž hostování u nás bylo poznamenáno nedorozuměním s tehdejším režimem,“ vzpomíná na počátky vzniku dokumentu režisér Pavel Jirásek a dodává: „Umělce zpoza železné opony čekala socialistickém Československu konfrontace s jiným kulturním prostředím než na které byli zvyklí, a to samozřejmě rodilo celou řadu problémů. Už třeba první skutečně rocková kapela hostující u nás, Manfred Mann z Anglie, byla při pražském koncertu svědkem tvrdého zásahu policie proti posluchačům, kteří si na základě projevu hudebníků plného energie dovolili v sále vstát. Tehdy, kdo se hnul ze své židle, byl pro režim nepřijatelný a musel být umravněn pendrekem." Na druhé straně později, zejména v 70. a 80. letech, zde hostovala celá řada umělců, kteří byli jako zábava širokého obecenstva pro režim přijatelní, ale svou energií a dobře profesionálně odvedenou koncertní show posunovaly dění v kultuře u nás dopředu také. A také na ty dokument vzpomíná. Například na vystoupení Suzi Quatro.


„Film je plný bohatých rešerší a zaujme výběrem dosud neznámých archivních materiálů. Diváci tak budou mít kupříkladu možnost zhlédnout doposud nepublikované záznamy z koncertů Manfred Mann, Moody Blues, Beach Boys, Nico či Die Toten Hosen.“ láká ke sledování dramaturg Martin Polák. Tehdejší organizátoři koncertů velmi plasticky vyprávějí o nesčetných administrativních a politických obtížích, kterým se při organizování koncertů západních hvězd vystavovali. Divákovi je stále jasnější, jaké odvahy a vytrvalosti bylo při přípravě takových kulturních událostí zapotřebí. Koncerty s sebou přinášely závan svobody a někdy dokonce přerostly v politické manifestace, jako např. bratislavské vystoupení Joan Baezové v roce 1989. 

Tvůrci filmu vybírali z velkého počtu koncertů. S lítostí proto přiznávají, že mnohý cenný materiál se do bezmála hodinového dokumentu nevešel. Patří mezi něj třeba záběry s doyenem české jazzové publicistiky Dr. Lubomírem Dorůžkou o Luisi Armstrongovi, který hostoval v pražské Lucerně nebo vzpomínka na Eltona Johna či Depeche Mode.

Dokument končí v roce 1990, kdy pražský Strahovský stadion, dříve hostící spartakiády, přinesl první akci svého druhu v postkomunistické Evropě, koncert Steel Wheels/Urban Jungle, legendárních Rolling Stones. Jejich koncert v době doznívající sametové revoluce se stal jedením velkým symbolem a potvrzením nových demokratických poměrů.

Dokument Hvězdy za železnou oponou je v předpremiéře promítán při příležitosti 25. výročí Sametové revoluce v Českých centrech, například v Berlíně, Bratislavě, Budapešti, Kyjevě či ve Vídni. Dokument také inspiroval k výstavě, která se letos na podzim uskutečnila v Muzeu a archivu populární hudby v Praze. Brněnská předpremiéra proběhne 17. listopadu 2014 od 19.00 v Domě pánů z Kunštátu v kavárně Trojka.

Beach Boys na zimním stadionu v Brně, foto Svaťa Fiala

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější