Premiéra opery Čert a Káča už zítra v Mahenově divadle

9. prosinec 2016, 9:00

Premiéra opery Čert a Káča už zítra v Mahenově divadle

Na prknech Mahenova divadla se již zítra představí Čert a Káča v režii Jiřího Heřmana. V titulních rolích vystoupí Václava Krejčí Housková a Roman Hoza. Na nové operní inscenaci se podílí také Dětský sbor Brno.

Opera Antonína Dvořáka se vrací do Brna. Více o novém nastudování a celkovém pojetí inscenace se dočtete v rozhovoru s jejím režisérem Jiřím Heřmanem. Premiéra opery Čert a Káča proběhne zítra, tedy 10. prosince 2016 od 19:00 v Mahenově divadle.

Čert a Káča je vedle Rusalky a Jakobína Dvořákovou nejznámější operou. V čem je jiná, v čem je výjimečná, co máte na této opeře rád?

Je to pohádka pro dětského diváka. To ji odlišuje od Rusalky, která je pohádkou pro dospělé. Výjimečná je svou energickou hudbou vycházející z mnoha inspirací lidových a klasických tanců. A co mám na této opeře rád? Asi nejvíce její humor.

 Dvořák tuto operu komponoval na zámku v Lužanech, v kraji, který je spojený s řadou čertovských pověstí...

Traduje se pověst o místní hospodě, která se propadla do pekla. U nás to není hospoda, ale zámecká kuchyně, která se propadne do kuchyně pekelné.

Mahenovo divadlo, ve kterém bude opera uvedena, funguje dodnes na ruční tahy. Jak jste se poprali s poměrně zásadními změnami scény vycházejícími z libreta?

Výtvarný koncept je založen na proměnách, tak jak je známe z barokního a pozdně-romantického divadla. Výprava je opravdu přebohatá, díky speciálně tištěným kulisám, které jsou proměňovány do mnoha podob. Je to velký nápor na technický personál, který musí fungovat stejně, jako kdyby představení bylo provedeno s moderní jevištní technologií. Má to pro mne ohromné kouzlo, přenesl jsem se do dětských let, kdy jsem si hrál na loutkové divadloJ

Opera je hodně postavena na čertech. Má podle Vás český čert v mezinárodním kontextu nějaké specifické vlastnosti, které zahraniční čerti nemají?

Ano, je opravdu pohádkový. Dokáže být vážný ale také velmi vtipný i nemotorný. Český čert může být i hodný, může se i zamilovat, ale krutě se mu to nevyplatí. O tom je náš Čert i Káča.

V inscenaci figuruje kuchyňské nádobí téměř v nadživotní velikosti. Kdo přišel s tímto nápadem a jak se s ním v inscenaci pracuje?

Přemýšlel jsem jak vybavit pekelnou kuchyni, kde si hříšné duše odpykávají své tresty. V kotlech se nevaří jen čertovské pochutiny, ale trápí se tam především hříšné dušičky. Proto jsme potřebovali vše ve větším měřítku. Ano, palička na maso v nadživotní velikosti je dobrým a vtipným nástrojem jak zastrašit zlobivé a hříšné duše.

Do Vaší inscenace se také hodně zapojují děti. Prozradíte jak, a je koncept otevřen také dětem v hledišti?

Jak jsem řekl, příběh je vyprávěn z pohledu dětí, které zároveň účinkují na jevišti. Jsou pro mne hlavním pojítkem mezi jevištěm a dětmi v hledišti.

Čert a Káča/ foto archiv NdB

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více