Premiéra opery Čert a Káča už zítra v Mahenově divadle

9. prosinec 2016, 9:00

Premiéra opery Čert a Káča už zítra v Mahenově divadle

Na prknech Mahenova divadla se již zítra představí Čert a Káča v režii Jiřího Heřmana. V titulních rolích vystoupí Václava Krejčí Housková a Roman Hoza. Na nové operní inscenaci se podílí také Dětský sbor Brno.

Opera Antonína Dvořáka se vrací do Brna. Více o novém nastudování a celkovém pojetí inscenace se dočtete v rozhovoru s jejím režisérem Jiřím Heřmanem. Premiéra opery Čert a Káča proběhne zítra, tedy 10. prosince 2016 od 19:00 v Mahenově divadle.

Čert a Káča je vedle Rusalky a Jakobína Dvořákovou nejznámější operou. V čem je jiná, v čem je výjimečná, co máte na této opeře rád?

Je to pohádka pro dětského diváka. To ji odlišuje od Rusalky, která je pohádkou pro dospělé. Výjimečná je svou energickou hudbou vycházející z mnoha inspirací lidových a klasických tanců. A co mám na této opeře rád? Asi nejvíce její humor.

 Dvořák tuto operu komponoval na zámku v Lužanech, v kraji, který je spojený s řadou čertovských pověstí...

Traduje se pověst o místní hospodě, která se propadla do pekla. U nás to není hospoda, ale zámecká kuchyně, která se propadne do kuchyně pekelné.

Mahenovo divadlo, ve kterém bude opera uvedena, funguje dodnes na ruční tahy. Jak jste se poprali s poměrně zásadními změnami scény vycházejícími z libreta?

Výtvarný koncept je založen na proměnách, tak jak je známe z barokního a pozdně-romantického divadla. Výprava je opravdu přebohatá, díky speciálně tištěným kulisám, které jsou proměňovány do mnoha podob. Je to velký nápor na technický personál, který musí fungovat stejně, jako kdyby představení bylo provedeno s moderní jevištní technologií. Má to pro mne ohromné kouzlo, přenesl jsem se do dětských let, kdy jsem si hrál na loutkové divadloJ

Opera je hodně postavena na čertech. Má podle Vás český čert v mezinárodním kontextu nějaké specifické vlastnosti, které zahraniční čerti nemají?

Ano, je opravdu pohádkový. Dokáže být vážný ale také velmi vtipný i nemotorný. Český čert může být i hodný, může se i zamilovat, ale krutě se mu to nevyplatí. O tom je náš Čert i Káča.

V inscenaci figuruje kuchyňské nádobí téměř v nadživotní velikosti. Kdo přišel s tímto nápadem a jak se s ním v inscenaci pracuje?

Přemýšlel jsem jak vybavit pekelnou kuchyni, kde si hříšné duše odpykávají své tresty. V kotlech se nevaří jen čertovské pochutiny, ale trápí se tam především hříšné dušičky. Proto jsme potřebovali vše ve větším měřítku. Ano, palička na maso v nadživotní velikosti je dobrým a vtipným nástrojem jak zastrašit zlobivé a hříšné duše.

Do Vaší inscenace se také hodně zapojují děti. Prozradíte jak, a je koncept otevřen také dětem v hledišti?

Jak jsem řekl, příběh je vyprávěn z pohledu dětí, které zároveň účinkují na jevišti. Jsou pro mne hlavním pojítkem mezi jevištěm a dětmi v hledišti.

Čert a Káča/ foto archiv NdB

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více