Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Charakteristickým rysem budovy Janáčkova kulturního centra je dualita, tedy spojení dvou struktur v jedné budově. Jedna část je uzavřená a plně podřízená hudbě, druhá transparentní a otevřená lidem. Tak popisuje projekt nového koncertního sálu Tomasz Konior – generální projektant týmu, který na návrhu stavby pracoval od letošního ledna spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. Výsledky své práce tým představil dnes. Kapacita nového sálu má 1300 míst.

Nový koncertní „Sál pro Brno“ patří ke strategickým projektům města. „Brno získalo koncem loňského roku významný titul „město hudby“ a zařadilo se tak do sítě kreativních měst UNESCO. Jsem rád, že se blížíme k tomu splatit dluh, který vůči tomuto titulu cítím, a to je postavit dosud chybějící koncertní sál na špičkové úrovni. Hudební a vůbec kulturní kredit našeho města se tím zase o něco zvýší a věřím, že přiláká návštěvníky ze širokého okolí. Vše budeme směřovat k tomu, aby byl sál postavený v roce 2022 a v roce 2023 už se mohl koncertovat. Důležité samozřejmě bude také vysoutěžení stavební firmy,“ uvedl primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.

Projekční tým, který s městem podepsal smlouvu letos 15. ledna, dnes v Brně přiblížil přítomným svou představu Janáčkova kulturního centra a prezentoval vizualizace návrhu projektu. „Navržený koncept je výsledkem několikaměsíční velmi intenzivní práce projektového týmu a množství pracovních setkání. Mám radost z toho, že do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci. V Brně vzniká naprosto unikátní stavba, která vychází z ducha města a které přeji, aby ji orchestr a všichni Brňané vzali za svou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

janackovo_kulturni_centrum_2018_vizualizace_01

„Učinili jsme další významný krok k realizaci nového koncertního sálu, který v Brně, jak jsem nyní již pevně přesvědčena, brzy vyroste. Jsem šťastná, že se moje rodné město skutečně dočká špičkového kulturního stánku, který ho společně s titulem "město hudby UNESCO" zařadí mezi evropské hudební metropole,“ komentuje postup projektu Magdalena Kožená, patronka Sálu pro Brno.

Podle generálního projektanta Tomasze Koniora je vedle zmíněné duality dalším charakteristickým rysem stavby její vrstevnatost umožňující pohodlný pohyb mezi patry i důsledné tvarování struktury budovy. „To klíčové je samozřejmě srdce celé budovy, koncertní sál. Navrhli jsme ho přibližně pro 1300 posluchačů a velké pódium poskytuje téměř neomezené možnosti obsazení orchestru, od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil Tomasz Konior.

Nyní je dokončena první etapa práce, tedy koncepce. Ta se bude dále vyvíjet v souvislosti například s limity území či legislativy, které určí finální podobu stavby. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody a řídit se především zkušenostmi a ověřenými postupy,“ podotkl Konior s tím, že jeho cílem je navrhovat stavby, které ladí s duchem doby bez toho, aniž by musely být originální za každou cenu a zároveň je netížily komplexy z minulosti.

Pod názvem Sál pro Brno (pracovní název Janáčkovo kulturní centrum) se skrývá projekt na stavbu nového koncertního sálu v proluce mezi Besední a Veselou ulicí, v těsném sousedství Besedního domu. Stane se domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách. Na podium Besedního domu, kde filharmonie sídlí, se orchestr v plném obsazení nevejde. A v Janáčkově divadle, kde často koncertuje a které je navíc nyní zavřené, nemá vyhovující akustické podmínky. Posluchači tak vlastně nevědí, jak Filharmonie Brno zní. Sál má být nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Nabídne kapacitu kolem 1300 posluchačů a akustiku světových parametrů. V současné době je hotová hrubá stavba první etapy, tedy podzemních garáží pro bezmála 200 aut. Garáže se otevřou souběžně s dokončením celé nadzemní stavby.

„Díky Janáčkově kulturnímu centru budou mít Brňané poprvé v historii možnost uslyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkové kvalitě. Filharmonie Brno se už navíc nebude mačkat v ne. vyhovujících prostorech, ale dostane plnohodnotné zázemí, jaké si toto hudební těleso světového formátu skutečně zaslouží,“ doplnil náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

V rozsahu, v jakém fotografie zachycuje stavbu Janáčkova kulturního centra, jde o zobrazení architektonického a urbanistického díla autorů: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více