Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Charakteristickým rysem budovy Janáčkova kulturního centra je dualita, tedy spojení dvou struktur v jedné budově. Jedna část je uzavřená a plně podřízená hudbě, druhá transparentní a otevřená lidem. Tak popisuje projekt nového koncertního sálu Tomasz Konior – generální projektant týmu, který na návrhu stavby pracoval od letošního ledna spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. Výsledky své práce tým představil dnes. Kapacita nového sálu má 1300 míst.

Nový koncertní „Sál pro Brno“ patří ke strategickým projektům města. „Brno získalo koncem loňského roku významný titul „město hudby“ a zařadilo se tak do sítě kreativních měst UNESCO. Jsem rád, že se blížíme k tomu splatit dluh, který vůči tomuto titulu cítím, a to je postavit dosud chybějící koncertní sál na špičkové úrovni. Hudební a vůbec kulturní kredit našeho města se tím zase o něco zvýší a věřím, že přiláká návštěvníky ze širokého okolí. Vše budeme směřovat k tomu, aby byl sál postavený v roce 2022 a v roce 2023 už se mohl koncertovat. Důležité samozřejmě bude také vysoutěžení stavební firmy,“ uvedl primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.

Projekční tým, který s městem podepsal smlouvu letos 15. ledna, dnes v Brně přiblížil přítomným svou představu Janáčkova kulturního centra a prezentoval vizualizace návrhu projektu. „Navržený koncept je výsledkem několikaměsíční velmi intenzivní práce projektového týmu a množství pracovních setkání. Mám radost z toho, že do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci. V Brně vzniká naprosto unikátní stavba, která vychází z ducha města a které přeji, aby ji orchestr a všichni Brňané vzali za svou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

janackovo_kulturni_centrum_2018_vizualizace_01

„Učinili jsme další významný krok k realizaci nového koncertního sálu, který v Brně, jak jsem nyní již pevně přesvědčena, brzy vyroste. Jsem šťastná, že se moje rodné město skutečně dočká špičkového kulturního stánku, který ho společně s titulem "město hudby UNESCO" zařadí mezi evropské hudební metropole,“ komentuje postup projektu Magdalena Kožená, patronka Sálu pro Brno.

Podle generálního projektanta Tomasze Koniora je vedle zmíněné duality dalším charakteristickým rysem stavby její vrstevnatost umožňující pohodlný pohyb mezi patry i důsledné tvarování struktury budovy. „To klíčové je samozřejmě srdce celé budovy, koncertní sál. Navrhli jsme ho přibližně pro 1300 posluchačů a velké pódium poskytuje téměř neomezené možnosti obsazení orchestru, od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil Tomasz Konior.

Nyní je dokončena první etapa práce, tedy koncepce. Ta se bude dále vyvíjet v souvislosti například s limity území či legislativy, které určí finální podobu stavby. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody a řídit se především zkušenostmi a ověřenými postupy,“ podotkl Konior s tím, že jeho cílem je navrhovat stavby, které ladí s duchem doby bez toho, aniž by musely být originální za každou cenu a zároveň je netížily komplexy z minulosti.

Pod názvem Sál pro Brno (pracovní název Janáčkovo kulturní centrum) se skrývá projekt na stavbu nového koncertního sálu v proluce mezi Besední a Veselou ulicí, v těsném sousedství Besedního domu. Stane se domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách. Na podium Besedního domu, kde filharmonie sídlí, se orchestr v plném obsazení nevejde. A v Janáčkově divadle, kde často koncertuje a které je navíc nyní zavřené, nemá vyhovující akustické podmínky. Posluchači tak vlastně nevědí, jak Filharmonie Brno zní. Sál má být nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Nabídne kapacitu kolem 1300 posluchačů a akustiku světových parametrů. V současné době je hotová hrubá stavba první etapy, tedy podzemních garáží pro bezmála 200 aut. Garáže se otevřou souběžně s dokončením celé nadzemní stavby.

„Díky Janáčkově kulturnímu centru budou mít Brňané poprvé v historii možnost uslyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkové kvalitě. Filharmonie Brno se už navíc nebude mačkat v ne. vyhovujících prostorech, ale dostane plnohodnotné zázemí, jaké si toto hudební těleso světového formátu skutečně zaslouží,“ doplnil náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

V rozsahu, v jakém fotografie zachycuje stavbu Janáčkova kulturního centra, jde o zobrazení architektonického a urbanistického díla autorů: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více