Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Charakteristickým rysem budovy Janáčkova kulturního centra je dualita, tedy spojení dvou struktur v jedné budově. Jedna část je uzavřená a plně podřízená hudbě, druhá transparentní a otevřená lidem. Tak popisuje projekt nového koncertního sálu Tomasz Konior – generální projektant týmu, který na návrhu stavby pracoval od letošního ledna spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. Výsledky své práce tým představil dnes. Kapacita nového sálu má 1300 míst.

Nový koncertní „Sál pro Brno“ patří ke strategickým projektům města. „Brno získalo koncem loňského roku významný titul „město hudby“ a zařadilo se tak do sítě kreativních měst UNESCO. Jsem rád, že se blížíme k tomu splatit dluh, který vůči tomuto titulu cítím, a to je postavit dosud chybějící koncertní sál na špičkové úrovni. Hudební a vůbec kulturní kredit našeho města se tím zase o něco zvýší a věřím, že přiláká návštěvníky ze širokého okolí. Vše budeme směřovat k tomu, aby byl sál postavený v roce 2022 a v roce 2023 už se mohl koncertovat. Důležité samozřejmě bude také vysoutěžení stavební firmy,“ uvedl primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.

Projekční tým, který s městem podepsal smlouvu letos 15. ledna, dnes v Brně přiblížil přítomným svou představu Janáčkova kulturního centra a prezentoval vizualizace návrhu projektu. „Navržený koncept je výsledkem několikaměsíční velmi intenzivní práce projektového týmu a množství pracovních setkání. Mám radost z toho, že do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci. V Brně vzniká naprosto unikátní stavba, která vychází z ducha města a které přeji, aby ji orchestr a všichni Brňané vzali za svou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

janackovo_kulturni_centrum_2018_vizualizace_01

„Učinili jsme další významný krok k realizaci nového koncertního sálu, který v Brně, jak jsem nyní již pevně přesvědčena, brzy vyroste. Jsem šťastná, že se moje rodné město skutečně dočká špičkového kulturního stánku, který ho společně s titulem "město hudby UNESCO" zařadí mezi evropské hudební metropole,“ komentuje postup projektu Magdalena Kožená, patronka Sálu pro Brno.

Podle generálního projektanta Tomasze Koniora je vedle zmíněné duality dalším charakteristickým rysem stavby její vrstevnatost umožňující pohodlný pohyb mezi patry i důsledné tvarování struktury budovy. „To klíčové je samozřejmě srdce celé budovy, koncertní sál. Navrhli jsme ho přibližně pro 1300 posluchačů a velké pódium poskytuje téměř neomezené možnosti obsazení orchestru, od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil Tomasz Konior.

Nyní je dokončena první etapa práce, tedy koncepce. Ta se bude dále vyvíjet v souvislosti například s limity území či legislativy, které určí finální podobu stavby. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody a řídit se především zkušenostmi a ověřenými postupy,“ podotkl Konior s tím, že jeho cílem je navrhovat stavby, které ladí s duchem doby bez toho, aniž by musely být originální za každou cenu a zároveň je netížily komplexy z minulosti.

Pod názvem Sál pro Brno (pracovní název Janáčkovo kulturní centrum) se skrývá projekt na stavbu nového koncertního sálu v proluce mezi Besední a Veselou ulicí, v těsném sousedství Besedního domu. Stane se domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách. Na podium Besedního domu, kde filharmonie sídlí, se orchestr v plném obsazení nevejde. A v Janáčkově divadle, kde často koncertuje a které je navíc nyní zavřené, nemá vyhovující akustické podmínky. Posluchači tak vlastně nevědí, jak Filharmonie Brno zní. Sál má být nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Nabídne kapacitu kolem 1300 posluchačů a akustiku světových parametrů. V současné době je hotová hrubá stavba první etapy, tedy podzemních garáží pro bezmála 200 aut. Garáže se otevřou souběžně s dokončením celé nadzemní stavby.

„Díky Janáčkově kulturnímu centru budou mít Brňané poprvé v historii možnost uslyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkové kvalitě. Filharmonie Brno se už navíc nebude mačkat v ne. vyhovujících prostorech, ale dostane plnohodnotné zázemí, jaké si toto hudební těleso světového formátu skutečně zaslouží,“ doplnil náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

V rozsahu, v jakém fotografie zachycuje stavbu Janáčkova kulturního centra, jde o zobrazení architektonického a urbanistického díla autorů: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více