Requiem pro člověka: Janáčkova opera a děti z vyloučených lokalit města Brna

Requiem pro člověka: Janáčkova opera a děti z vyloučených lokalit města Brna

Unikátní projekt navazuje na loňskou operu Brundibár z ghetta. Requiem pro člověka. Věnováno těm, které lidé nenechali žít je scénické provedení Requiem W. A. Mozarta, které vzniká pod vedením režisérky Lindy Keprtové a šéfdirigenta Janáčkovy opery Marka Ivanoviće. Patronkou projektu je Iva Bittová.

V návaznosti na úspěšný projekt Brundibár z ghetta z roku 2015 se letos v listopadu vrací dětští protagonisté s inscenačním týmem kolem režisérky Lindy Keprtové na brněnská pódia znovu. Tentokrát s projektem Requiem pro člověka. Věnováno těm, které lidé nenechali žít. U zrodu této inscenace stál také šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović, proto se právě opera stala dětem novým uměleckým partnerem. Projekt pracuje s dětmi z vyloučených brněnských lokalit. Klade si za cíl ukázat jejich talent, učit je práci a komunikaci v týmu, inspirovat je a propojovat s osobnostmi uměleckého světa. Společně se sólisty, sborem a orchestrem Janáčkovy opery pracují děti na scénickém provedení Requiem W. A. Mozarta, obohaceném o performanci na verše Bohuslava Reynka. Vše v režii Lindy Keprtové a za hudební spolupráce se sólisty, sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB v čele s šéfdirigentem Markem Ivanovićem.  Patronkou projektu se stala zpěvačka a multiinstrumentalistka Iva Bittová.

Requiem pro člověka proběhne 4. listopadu 2016 od 19:00 v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí.

„Během zkoušení Brundibára z Ghetta se s jistou samozřejmostí započal mezi dospělými, kteří se na projektu podíleli, a mezi dětmi, které v představení účinkovaly, jistý mezilidský vztah, u kterého se dalo předpokládat, že jen tak ze dne na den neskončí. Samozřejmě se za ty měsíce složení zúčastněných proměňovalo. Samozřejmě, že některé momenty přinášely radosti více a některé méně. Samozřejmě, že křivka našich plánů a ambicí závisela na nemálo okolnostech. Avšak vztah se nadále prohluboval a Requiem pro člověka je jeho logickým vyústěním, kdy se dětský herec představuje divákovi bez ohledu na souvislosti, které jsou definovány pouze námi, světem dospělých," dodává k projektu režisérka Linda Keprtová.

Requiem pro člověka/ Foto (c) Ludvík Grym

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce