Romeo a Julie k 80. výročí brněnské světové premiéry

Romeo a Julie k 80. výročí brněnské světové premiéry

Prokofjevovo baletní drama Romeo a Julie mělo světovou premiéru v Národním divadle Brno 30. prosince 1938 (v Mahenově divadle, tehdejší Divadlo Na hradbách) v choreografii Iva Váni Psoty. Aktuální uvedení bude již sedmou premiérovou inscenací od roku 1938. Balet NdB uvede inscenaci v režii Martina Glasera a choreografii Mária Radačovského. O hudební nastudování se postaral dirigent Pavel Šnajdr.

Dominantním tématem této baletní inscenace je nepřátelské rozdělení společnosti, z jejichž protipólů Romeo a Julie pochází. Téma, aktuální v době vzniku dramatu, zrodu Prokofjevova baletu a snad ještě více i dnes, přináší obraz rozdělené společnosti na my a oni, obraz střetu mezi svobodou a totalitou. Postoj současných elit pod rouškou disciplíny, uniformity, dodržování vlastních vnitřních pravidel, řádu a formálního pořádku směřovat k totalitě v konfrontaci se svobodomyslnou částí společnosti, vyznávající hodnoty osobní svobody, lidskosti, tolerance a myšlenkové kreativity. Záměrem tvůrců je zpracovat předlohu jako současné taneční drama, aktuální, rezonující dobou i se vkusem dnešního baletního diváka.

Premiéra je ohlášena na 8. března 2019 od 19:00 v Janáčkově divadle.

Na projektu Romeo a Julie se spojili tři slovenští umělci, Mário Radačovský jako choreograf, Alexandra Grusková jako kostýmní výtvarnice a Marek Hollý coby scénograf. Všichni  jsou aktivními tvůrci působícími na Slovensku, v České republice i v zahraničí. K nim se pro inscenaci Romeo a Julie připojil český režisér Martin Glaser. Není obvyklé, že k baletnímu představení si choreograf přibírá režiséra, v tomto případě jde o záměr, který přispěje k progresivnímu pohledu na zpracování Shakespearova dramatu v tanci a celkové interpretaci díla.

Foto Kuba Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější