Sběratel lidových písní Hynek Bím

5. březen 2014, 7:53

Sběratel lidových písní Hynek Bím

Před sto čtyřiceti lety se narodil Hynek Bím, pedagog, sbormistr a sběratel lidových písní. V jeho záznamech se jich zachovalo přes tři tisíce.

Hynek Bím se narodil 5. března 1874 v Lomnici nad Popelkou. První hudební vzdělání mu poskytl jeho otec, který tam působil jako regenschori. V roce 1886 odešel s matkou a bratrem do Brna, kde také v roce 1892 absolvoval učitelský ústav. Učil v Ivančicích, Kloboukách a ve Strážnici, v roce 1919 se stal ředitelem měšťanské školy ve Skalici na Slovensku.

Zájem o lidovou píseň se u něj probudil během studia pod vlivem Leoše Janáčka. Důležitým podnětem byla také příprava Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895. Sběratelskou činnost zahájil na Ivančicku, později rozšířil svou činnost i na Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou a Hluboké u Náměště. Materiál získával i od podomních obchodníků ze Slovácka a Slovenska. Při zápisu si všímal nejen písní samotných, ale i prostředí, okolnostem, hudebnímu doprovodu a interpretačnímu stylu. K přesnému určení rytmu používal telegrafní klíč, texty zapisoval bez úprav včetně vulgárních výrazů. Na Janáčkův popud přispěl do třetího vydání Bartošovy sbírky. Ve sběratelské činnosti pokračoval v Kloboukách u Brna i ve Strážnici. Odmíal dechovou hudbu jako ničitelku lidové písně.

Jako člen Pracovního výboru pro českou lidovou píseň na Moravě a ve Slezsku pokračoval ve výzkumu na Valašsku. V letech 1906–12 poslal výboru 2930 písní, ale když se nedočkal jejich zveřejnění, se zásilkami skončil. Usiloval o zpřístupnění svých sbírek široké veřejnosti, jejich vědecké zpracování nepovažoval za podstatné. Za definitivní záchranu sebraného materiálu pokládal teprve vydání tiskem.

Další materiál sesbíral na Slovensku během svého působení ve Skalici, nové písně získával i od dětí ve škole. Zabýval se také zpěvem a vyvoláváním ponocných, které systematicky sledoval a napsal pojednání o jejich historii a významu. Zprostředkoval kontakt Leoše Janáčka s myjavskými hudci a připravil s nimi program na mezinárodní hudební festival ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1927. Ve Skalici také vedl pěvecké spolky a věnoval se příležitostným kompozicím.

V roce 1934 odešel na odpočinek a žil v Tišnově, kam odešel za svým bratrem, až do své smrti 30. prosince 1958.

Zdroj: Národopisné aktuality, 3/1984

Hynek Bím při zápisu lidových písní na Slovensku, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hudební redaktor a režisér, folklorista, pedagog a publicista Jaromír Nečas, který jen tak mimochodem objevil world music, nedávno oslavil devadesáté druhé narozeniny. Rozhovor neměl potřebu autorizovat, tak jsem ho ani moc neupravoval. Jak řeč plynula, tak ji máte před sebou. Úsměvy a gesta směrem ke knihovně si domyslete sami.  více

Rozhovor s Tomášem Kočkem o cenách Anděl, putování Moravou, Brnu jako kulturním centru a především o jeho posledním albu Cestou na jihvíce

Jitce Šuranské se podařil výborný sólový debut. Bylo by ale fantastické, kdyby dokázala na této hudební úrovni přejít k autorskému repertoáru.  více

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější