Spolek Hausopera pokračuje v Trilogii pro město

15. září 2020, 2:00

Spolek Hausopera pokračuje v Trilogii pro město

Hausopera uvede dvě krátké opery spjaté s významnými funkcionalistickými památkami Brna. Představení proběhnou v Zemanově kavárně a cukrárně a v Knihkupectví Michala Ženíška. Místa, která každý zná, se během opery ukážou v novém světle a kontextu. Režie obou oper se ujal Jiří Nekvasil.

V roce 2018 mnozí navšívili bazén Lázní Rašínova a sledovali Poslední pólo. V nostalgické opeře o zlomeném srdci, černém svědomí a odpuštění dostaly po boku tří vokalistů v plavkách prostor také akvabely. Dílo skladatele Marka Ivanoviće a libretisty Josefa Škarky vzbudilo velký zájem atraktivním prostředím, osobitým zpracováním námětu i využitím specifické akustiky plaveckého bazénu. Autory dvou letošních novinek Věčná slečna Bledá a Hra o Malinu jsou v prvním případě Markéta Dvořáková společně s Ivem Medkem, druhou z nich zkomponoval Lukáš Sommer, libretistou zůstává osvědčený Josef Škarka. Šplouchání vody a dlouhý dozvuk Posledního póla vystřídá vůně kávy a šustot čerstvě vytištěných stránek.

Věčná slečna Bledá se vydá na svou pouť v Zemanově kavárně a cukrárně na Josefské ulici. Nejdéle a bez přestávky fungující podnik svého druhu v Brně se stane dějištěm prazvláštních událostí, které během jednoho odpoledne zažil nenápadný obchodní cestující. Společnost mu budou dělat bledá servírka, ukecané puberťačky a retro atmosféra podniku, který v roce 1936 navrhl brněnský architekt Vítězslav Korn pro cukráře Josefa Sedláčka.

„Práce na nové opeře mě oslovila znejistěním“, říká skladatelka Markéta Dvořáková. Potácíme se mezi snem a skutečností, není zřejmé, kde je tady a kde je tam, a kdo je vlastně Bledá? Divák si odpovědi najde sám, musí ale zapojit fantazii a představivost, protože stejně důležité jako to, co je vidět na jevišti, je i ono skryté za ním. Baví mě vnitřní svět pana Bartoše a vedle něj mimózní Bledá, která prožívá svůj vlastní příběh. Nástrojovým obsazením jsme se s Ivo Medkem snažili co nejvíce přiblížit charakteru šlágrů 30. let, abychom se naladili na zachovalý interiér funkcionalistické Zemanovy cukrárny.“ 

Po třiceti minutách s Věčnou slečnou Bledou se dějiště večera přesune do Paláce Alfa, který byl dokončen v roce 1937 podle návrhu Bohuslava Fuchse.

Hra o Malinu se odehraje v obchodě legendárního knihkupce Michala Ženíška, který v opeře sám vystoupí. Pro posluchače je připraven emocionálně vypjatý příběh o snaze zachránit podnik před krachem, přičemž dojde k odhalení dávného zločinu. Publikum uvidí příběh ze židliček umístěných v Pasáži Alfa, zvuk zprostředkují bezdrátová sluchátka. Skladatel Lukáš Sommer si přeje, „aby všechno působilo přirozeně a jakoby mimoděk a aby karikatury lidských charakterů nepůsobily nijak zlomyslně. Aby si každý v zahloubaném knihkupci, jeho upovídané choti i cynickém dealerovi našel kousek sebe sama. Hravé a k plevelným slovům krásně jizlivé libreto Josefa Škarky mě těšilo v každé fázi práce. Jsem rád, že jsem do Josefova ojedinělého textu mohl přidat kus své hudby a mohl se účastnit jeho projektu. Opera se díky němu stává o něco živějším, pulzujícím žánrem.“

Režie obou oper se ujal Jiří Nekvasil. V čem je pro něj práce pro Hausoperu jedinečná? „Krásná je především práce s týmem tvůrců, kteří se do projektu Trilogie pro město zapojili. Je to taková hausfamilie. Na divadle mě baví sledovat, když se něco tvoří, a čekat, jak se to ujme. Myslím, že se to Hausopeře zatím daří.“

Věčná slečna Bledá zazní 16. října 2020 ve světové premiéře, Hra o Malinu má za sebou první uvedení v pražském Knihkupectví Řehoře Samsy a tři představení v Knihkupectví Michala Ženíška v rámci Maratonu hudby Brno 2020. Scénu a kostýmy obou oper navrhli Tomáš a Zuzana Rusínovi, světelný design je dílem Barbory Jágrové a Pavly Beranové. Dvojice představení začne 16., 17. a 18. října 2020 vždy ve 20:00 v Zemanově kavárně a cukrárně, odkud se po první části všichni přesunou do nedalekého Knihkupectví Michala Ženíška.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější