Srdeční záležitost: Masopust v brněnském Bronxu

Srdeční záležitost: Masopust v brněnském Bronxu

Masopustní veselí v lokalitě brněnského Bronxu letos proběhne již podruhé. Cílem akce je zapojit místní komunitu a využít veřejný prostor pro setkávání. Podtitulem letošního ročníku je Srdeční záležitost.

Loňský ročník, který celou akci odstartoval, přilákal na čtyři stovky lidí. Ti prošli za doprovodu kapely ulicemi Hvězdová, Spolková, Cejl a Bratislavská. „Zájem lidí byl nad naše očekávání. Kouzelné bylo, že se i postupně do průvodu připojovaly maskované děti i dospělí z domů, které byly po cestě,” připomíná David Oplatek ze sdružení Tripitaka, která masopustní oslavy pořádá. Letošní Srdeční záležitost slibuje novinky v programu i organizaci samotné akce. Vše začne srazem maskovaných na náměstíčku Pod platany naproti Káznici. Maskovaný průvod se poté vydá za doprovodu Samba bandu a tanečnic z Piroš rouža ulicemi Bratislavská - Stará - Francouzská. Součástí průvodu bude také alegorický vůz, který ponese obrovské srdce a postavou obžery se začínající srdeční příhodou. Průvod skončí tam, kde začal a vyvrcholí symbolickým pochováváním basy od piva. Celá akce je svolána na 29. února od 14:30 na náměstíčku Pod platany naproti Káznici.

Masopust pořádá sdružení Tripitaka, sídlící v objektu bývalé Káznice na Cejlu, a je součástí projektu Barvy brněnského Bronxu. Tento tříletý komunitní projekt chce přesvědčit místní obyvatele a obyvatelky, že mohou ovlivnit své okolí i to, jak se jim zde bude žít. V káznici tak vzniklo centrum divadelních, hudebních, výtvarných a spolkových aktivit a jednou za půl roku se vydávají tištěné noviny putující zdarma do všech stránek v lokalitě. Kromě Barev brněnského Bronxu se do akce zapojily i organizace Drom, Muzeum romské kultury a IQ Roma servis prostřednictvím komunitního centra Savore Džene a Centra pro rodiče s dětmi, které vystoupí v doprovodném programu v káznici.

Foto FB Barvy brněnského Bronxu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější