Sting osobně navštíví reprízu muzikálu Poslední loď v MdB

29. srpen 2020, 1:00

Sting osobně navštíví reprízu muzikálu Poslední loď v MdB

V únoru 2019 Městské divadlo Brno uvedlo, jako vůbec první scéna v Česku, muzikál Poslední loď. Letos v září se na jednu z jeho repríz chystá samotný autor hudby a písňových textů – Sting.

Anglický hudebník pohybující se na rozhraní všech žánrů, bývalý frontman skupiny The Police a příležitostný herec se narodil v roce 1951 v severovýchodním anglickém městě Wallsend jako nejstarší ze čtyř dětí. Syn kadeřnice a inženýra prožil celé dětství v bezprostřední blízkosti místních obrovských loděnic, které udávaly ráz nejen celému městu, ale silně ovlivnily i malého Gordona. Když přibližně v deseti letech viděl Královnu Matku, projíždějící městem a mávající na strhané dělníky, rozhodl se, že nepůjde ve stopách svých předků a opustí město i loděnici směrem k jinému životu. A jelikož byl nadaným studentem, podařilo se mu získat stipendium na soukromém gymnáziu v Newcastlu, čímž se jeho život skutečně změnil. Autor hudby a písňových textů Gordon Matthew Thomas Sumner, který vystupuje pod uměleckým jménem Sting, zavítá do Brna v neděli 13. září 2020. Poslední loď můžete vidět na Hudební scéně MdB od 19:00.

Vzpomínky na těžce pracující muže, kteří neznají nic než tvrdou dřinu v loděnicích, však celou dobu nosil v hlavě. Až nakonec dozrál čas a všechny příběhy z dětství zhmotnil ve velmi osobním muzikálu zasazeném právě do tohoto prostředí. V něm se hlavní postava Gideon Fletcher vrací do rodného města, kde nachází stíny ze své minulosti, dceru, o které nevěděl, lásku, kterou si myslel, že ztratil, loděnici, od níž utekl a teď ji svým návratem zachraňuje, ale hlavně sám sebe… Objevují se tu i silné paralely ve vztahu mezi otcem a synem a jejich rozdílným názorem na synovu budoucnost v loděnicích. 

Muzikál The Last Ship měl na Broadwayi premiéru v roce 2014 a získal i dvě nominace na Cenu Tony. Obsahuje přes 20 hudebních čísel, mezi kterými najdeme jak písně původní, tak i dříve napsané skladby jako Island of SoulsAll This Time ze Stingova alba The Soul Cages z roku 1991, dále píseň When We Dance z desky Fields of Gold z roku 1994 a také skladbu Ghost Story z alba Brand New Day z roku 1999.

Sting/ foto MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více