TIC Brno obsazuje pozici Marketingový manažer Brna – města hudby

TIC Brno hledá kolegu/kolegyni na novou pozici Marketingový manažer/ manažerka pro projekty Brno – město hudby a Janáčkovo Brno.

Hlavní náplní práce manažera/ manažerky bude realizace aktivit s cílem dlouhodobé podpory značky Brno – město hudby a Janáčkovo Brno. Mezi dlouhodobé cíle pozice bude patřit budování image destinace jako významného hudebního centra a místa spojeného s osobností Leoše Janáčka.

Náplň práce:

    • koordinuje a zajišťuje komplexní marketingovou agendu ke svěřeným projektům včetně produkce a administrativy;
    • navrhuje a zajišťuje propagaci na úrovni regionální, celostátní a zahraniční;
    • je zodpovědný za implementaci strategie značky Brno – město hudby UNESCO a Janáčkovo Brno a podílí se na jejich rozvoji;
    • zajišťuje propagaci členství jako součást marketingu města Brna,  TIC Brno a dalších brněnských institucí ve spolupráci s nimi;
    • koordinuje a zajišťuje aktivity spojené s propagací osobnosti Leoše Janáčka a jeho souvislost s Brnem (včetně propagace během festivalu Janáček Brno);
    • spoluvytváří textové, grafické a vizuální podklady pro kampaně a propagační materiály;
    • aktivně ve spolupráci s TIC Brno komunikuje s médii – regionálními, celostátními a zahraničními, lifestylového, zpravodajského i odborného charakteru;
    • je součástí marketingového týmu TIC Brno a úzce spolupracuje s hlavním koordinátorem projektu Brno, město hudby UNESCO a projektu Janáčkovo Brno.

Požadavky:

      • výborné komunikační dovednosti (slovem i písmem), schopnost vést jednání
      • výborné organizační schopnosti
      • zkušenosti v oblasti produkce, marketingu a projektového řízení
      • orientace v kultuře, zejména v oblasti hudby, vztah k Brnu výhodou
      • orientace na výsledek, aktivní přístup k práci a samostatnost
      • znalost anglického jazyka na komunikační úrovni
      • snášenlivost vůči administrativě a stresu

Přihlášky je nutné podat do 1. 3. 2020 do 9:00 emailem nebo osobně na podatelnu (pokud budete posílat poštou, tak v pátek 27. 2. 2020). Přihláška musí obsahovat:

      1. Profesní životopis
      2. Motivační dopis
      3. A) Návrh akčního plánu pro rok 2020 (vyjděte prosím z Plánu činnosti  TIC Brno 2020, případně z dalších doporučených dokumentů).

B) Návrh marketingové komunikace publikace #Brno město hudby. Jedná se o tištěného průvodce, který je nyní volně k dispozici na informačních centrech v Brně a popisuje historii, současnost i možnou budoucnost hudby v moravské metropoli v celkem v devíti kapitolách: vážná hudba; opera; opereta, muzikál; jazz; folklor; trampská hudba, folk, country; rock, metal, pop; underground, alternativa, punk; elektronická hudba. Kapitoly se věnují vývoji žánrů, jejich osobnostem a místům, která jsou s nimi spjatá. Marketingová kampaň by měla brát zřetel na distribuci nákladu v počtu 35.000 kusů pro rozšíření do cílové skupiny: široká kulturní veřejnost v Brně se zájmem o hudební kulturu.

C) Návrh aktivit ve veřejném prostoru pro posílení sounáležitosti města Brna s Mezinárodním operním a hudebním festivalem Janáček Brno v době těsně před a během jeho konání.

Více informací najdete zde, v případě dotazů kontaktujte Beatu Bartošovou: bartosova@ticbrno.cz

 

Radnická ulice/ foto archiv TIC Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější