Umělecký sobor Lúčnica vystoupí v Brně

10. leden 2019, 1:00

Umělecký sobor Lúčnica vystoupí v Brně

Slovenský Umělecký sobor Lúčnica se zaměřuje na uchovávání a rozvoj slovenských národních tradic. Brněnské představení reprezentuje výběr neúspěšnějších tanečních choreografií Štefana Nosáľa, dlouholetého uměleckého šéfa Lúčnice, jehož nedožité 91. narozeniny si soubor nyní připomíná. Lúčnica vystoupí v Janáčkově divadle.

V rámci večera choreografií prof. Štefana Nosáľa vystoupí Taneční soubor, Pěvecká skupina a Orchestr Uměleckého souboru Lúčnica. Nosáľ byl tanečník, sólista, umělecký vedoucí a autor choreografií Lúčnice v letech 1949 – 2017. Během své bohaté umělecké kariéry vytvořil přes 100 choreografií a celovečerních programů. Letos si soubor připomíná jeho nedožité 91. narozeniny.

Kořeny Uměleckého soboru Lúčnica sahají do roku 1948. Tehdy ho založili studenti bratislavských vysokých a středních škol. Během let se jich v souboru vystřídalo přes 2000. Soubor ve své tvorbě čerpá z uměleckých tradic slovenského lidu, z rolnického, pastýřského i řemeslnického prostředí. Lúčnica nasbíral během let mnohá ocenění doma i ve světě.

Vystoupení je ohlášeno na 26. ledna 2019 od 19:00 v Janáčkově divadle.

Ukázka z tvorby prof. Štefana Nosáľa - Program Uměleckého souboru Lúčnica:

ZAPOČINKA

Hudební zpracování: Svetozár Stračina

Dynamický točivý párový tanec ze středního Slovenska, z oblasti Podpoľania.

Primáš: Peter Parničan

PRIĽANE

Hudební zpracování: Svetozár Stračina

Hry děvčat při tlučení lnu.

CEPÍKOVÝ

Hudební zpracování: Svetozár Stračina

Fígle mládenců při mlácení obilí.

MAK

Hudební zpracování: Igor Bázlik

Dívčí taneční fantazie z Gemera, zobrazující pěstování a zpracování máku.

DVE PIESNE SPOD POĽANIA

Hudební zpracování: Peter Parničan

Fujara

ZBOJNÍCKY TANEC

Hudební zpracování: Zdenko Mikula

Historicky první taneční choreografie prof. Štefana Nosáľa z roku 1951.

PRÁČKY Z PARCHOVIAN

Hudební zpracování: Marián Veselský

Tradiční zpěvy a tance z východního Slovenska.

FĽAŠKOVÝ – POLKA

Hudební zpracování: Svetozár Stračina

Taneční hry s flaškami a rychlá tradiční polka z východoslovenského Zemplína.

PO MYJAVSKY

Hudební zpracování: Róbert Puškár

Virtuózní melodie pro cimbál, zpracované na témata písní z oblasti Myjavy, ze západního Slovenska.

HOREHRONCI

Hudební zpracování: Svetozár Stračina

Slavnostní párový tanec ze středního Slovenska, z oblasti Horehronia, z obcí Heľpa a Polomka.

SVADBA SPOD POĽANY

Hudební zpracování: Jaroslav Krček /Martin Čorej

Svatební obřady od Polany.

Umělecký sobor Lúčnica/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Během čtyř let, které od sebe dělí vydání prvního alba Záhir a druhého s názvem O Písni, se skupina Lee Banda virtuálně přemístila (dříve uváděla jako svůj domicil Adamov, nyní Jedovnice), dostala se na tzv. divokou kartu do semifinále Porty v Řevnicích a především lehce posunula svůj hudební styl. Zatímco na debutovém albu šlo o folkrockový střední proud, těžící ze zvuku elektrické kytary, na novince převažují akustické kytary, často v kombinaci s mandolínou a dalšími akustickými nástroji.  více

Šest let po předchozím albu Malý kluk přichází hravá kapela Listolet s novinkou. V názvu má sice pouze „pětiminutového“ tuláka, ale album vznikalo během pěti let v jednom studiu v Západních Karpatech „a dále v kuchyních, obývácích, sklepech a děcácích na mnoha místech“, jak se píše v bookletu. Jeho součástí je ostatně mapa Evropy s čísly přiřazenými k jednotlivým skladbám. Nejde však o to, ve které zemi která píseň vznikla nebo byla natočena. Důležitější je možná citát kapely: „Album stavíme jako obraz pro uši, pod fasádou folkrockových písní je mnoho detailů skrytých ve zvukových záhybech. Co skladba, to zvuková krajina, jiný příběh.“  více