V Brně vznikl nový spolek Brněnská nezávislá divadla

V Brně vznikl nový spolek Brněnská nezávislá divadla

V Brně vznikl nový spolek s nízvem Brněnská nezávislá divadla, který sdružuje patnáct zde působících nezřizovaných divadelních souborů. Tato divadla tvoří pestrou škálu scénických umění – od činohry přes loutkové divadlo až k opeře a pohybovým performance.

Délka aktivního působení těchto divadel, poetika i žánr jsou velmi různorodé, spojuje je však originalita, svéráznost a důraz na kvalitu. Jejich tvorba na kontinuální bázi připravuje specifické a ojedinělé divadelní zážitky, které se často odehrávají na zajímavých, méně exponovaných místech a ve veřejném prostoru města Brna. Přispívají tak k rozmanitosti brněnské kultury, obohacují ji a přinášejí alternativu k tradičním kamenným divadlům. Brněnské nezávislé soubory jsou oceňovány nejen svými pravidelnými diváky a odbornou veřejností, ale i mimo své působiště na české i mezinárodní scéně.

Cílem nově vzniklého spolku je zvýšení povědomí o brněnské nezávislé scéně, zveřejňovat a šířit její společný program. Kromě marketingových účelů je spolek platformou pro výměnu zkušeností a strategií na poli brněnské nezávislé scény, stejně tak jako pro navazování tvůrčích spoluprací. Má rovněž za cíl informovat veřejnost a politické reprezentace na komunální úrovni o stavu nezávislého brněnského divadla a o jeho potřebách.

Členy jsou:

Divadlo Líšeň,

Ensemble Opera Diversa,

Divadlo kjógen,

bazmek entertainment,

CO.LABS,

Divadlo II. pád,

Divadlo 3+kk,

Divadlo ALDENTE,

Divadlo Feste,

ORBITA z.s.,

Mikro-teatro,

Le Cabaret Nomade,

Divadlo DIP,

Reverzní dveře,

spolek Jednou.

EOD/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Nejčtenější