Vítězslava Kaprálová: Dopisy domů

Vítězslava Kaprálová: Dopisy domů

K příležitosti stého výročí skladatelčina narození byla vydána první souborná publikace dosud neznámé korespondence Dopisy domů, dokumentující posledních pět let života jedné z nejzajímavějších postav české hudební moderny třicátých let minulého století – Vítězslavy Kaprálové.

Dopisy doplnila komentáři a předmluvou Karla Hartl. Prostřednictvím vtipného a bezprostředního komentáře jejich autorky může čtenář nahlédnout do zákulisí hudebního života Prahy a Paříže druhé poloviny třicátých let a v její osobité výpovědi i do pozadí některých událostí tragické doby, v níž česká kultura přišla o část celé jedné hudební generace. Publikace byla vydána v omezeném nákladu ke stému výroci skladatelčina narození.

Vítězslava Kaprálová během svého krátkého života napsala asi čtyřicet skladeb a získávala uznání kritiky i široké veřejnosti. Hudbě se věnovala od raného věku, její otec byl skladatel a klavírista Václav Kaprál. Kaprálová studovala na brněnské konzervatoři dirigování pod vedením Zdeňka Chalabaly a kompozici u Viléma Petrželky. Po absoluturiu pokračovala na pražské konzervatoři u Václava Talicha a Vítězslava Nováka. Závěrem studia dirigovala Vojenskou symfonietou v provedení České filharmonie, což bylo tehdy poprvé, kdy orchestr řídila žena. Kaprálová pokračovala ve studiích v Paříži. Její první velké úspěchy však překřížila druhá světová válka. Kaprálová se na začátku roku 1940 provdala za Jiřího Muchu, po krátké nemoci však 16. června 1940 umírá ve francouzském Montpellier.

Obsah

Úvod

Dopisy s výkladovými poznámkami a komentářem

Rok 1935 – dopisy 1 až 17

Rok 1936 – dopisy 18 až 32

Rok 1937 – dopisy 33 až 73

Rok 1938 – dopisy 74 až 135

Rok 1939 – dopisy 136 až 190

Rok 1940 – dopisy 191 až 196

Ediční poznámka

Bibliografická poznámka

Seznam použité literatury

Rejstřík skladeb Vitězslavy Kaprálové

Jmenný rejstřík

Poděkování

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce