Vstupenky na Moravský podzim 2019 jsou již v prodeji

Vstupenky na Moravský podzim 2019 jsou již v prodeji

Vstupenky na šestici vybraných koncertů Moravského podzimu 2019 jsou v prodeji. Program 50. ročníku festivalu reflektuje jeho kořeny a hledá v nich nové impulzy. Festival (ještě jako Mezinárodní hudební festival Brno) se poprvé uskutečnil v roce 1966, představil tvorbu Bohuslava Martinů, skladatele v zahraničí uznávaného, v tuzemsku však tehdy z politických důvodů upozaďovaného. V rámci festivalového programu vystoupí například Piotr Anderszewski s Basilejským komorním orchestrem, David Greilsammer a jeho Geneva Camerata, Peter Eötvös a Dennis Russell Davies s Filharmonií Brno, Alexandre Tharaud, Martinů Voices s Lukášem Vasilkem, Tiburtina Ensemble s Barborou Kabátkovou, Il Festino s Dagmar Šaškovou nebo Milan Paľa a Ladislav Fanzowitz.

Podle předpokladu je zatím největší zájem o závěrečný koncert, tedy symbolickou oslavu 75. narozenin šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese a maďarského dirigenta a skladatele Petera Eötvöse. Při společném vystoupení s Filharmonií Brno bude Eötvös dirigovat díla, která jej ovlivnila, a Davies skladby Eötvösovy. „Besední dům se tak stane místem unikátního setkání, ke kterému nikde jinde nedojde,“ uvedl dramaturg festivalu Vítězslav Mikeš.

„Z tvorby Bohuslava Martinů zazní jeho písně, sborová díla, premiérově bude s jeho původní scénickou hudbou uvedeno drama André Gida Oidipus. S Martinů vzdáleně souvisí zaměření na francouzskou hudbu, byť si je lze spojit i s dvojím výročím Francouzské revoluce (1789–1799), a také pozvání Basilejského komorního orchestru, nositele tradice proslulého tělesa Paula Sachera, s nímž byl Martinů silně spjat,“ uvedl dramaturg Vítězslav Mikeš.

Festival připomíná i další významná výročí: vedle Martinů, od jehož úmrtí uplyne 60 let, také 100. výročí narození Mieczysława Weinberga, z jehož tvorby zazní kompletní řada šesti sonát pro housle a klavír, dvojí výročí E. F. Buriana (1904–1959), 100 let od vzniku Masarykovy univerzity atd. Na festivalu se představí výrazné světové a tuzemské umělecké osobnosti, jako jsou Piotr Anderszewski s Basilejským komorním orchestrem, David Greilsammer a jeho Geneva Camerata (Lullyho suita Měšťák šlechticems novou taneční choreografií), Peter Eötvös a Dennis Russell Davies s Filharmonií Brno, Alexandre Tharaud, Martinů Voices s Lukášem Vasilkem, Tiburtina Ensemble s Barborou Kabátkovou (Couperin: Messe propre pour les couvents), Il Festino s Dagmar Šaškovou, Milan Paľa a Ladislav Fanzowitz (Weinberg: komplet sonát pro housle a klavír) a mnozí další.

Festival nabídne necelou dvacítku akcí a koncertů v rozličných prostorech – sálech, kostelích, kavárnách, kině nebo divadle. Kromě závěrečného koncertu jsou v prodeji vstupenky také na večer s názvem Tanec slunce. „David Greilsammer, který zaujal na minulém festivalu jako klavírista, se tentokrát představí v roli dirigenta se svým komorním orchestrem Geneva Camerata a s hudebně-tanečním projektem Dance of the Sun, sklízejícím ovace po celém světě,“ informovala managerka festivalu Lucie Šnajdrová. Choreografii, která do taneční akce zapojuje i všechny členy orchestru, vytvořil Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola, španělský tanečník a choreograf patřící ke světové špičce v oblasti moderního tance. Festival samotný proběhne od 4. do 16. října 2019.

Nabízenou šestici doplňuje program s názvem Versailles, při kterém světově uznávaný klavírista Alexandre Tharaud představí program sestávající ze skladeb proslulých i méně známých autorů spjatých s Versailles. Ze světoznámých klavíristů do Brna zavítá také Piotr Anderszewski s Basilejským komorním orchestrem. Vstupenky lez koupit také již na dva večery s názvem Weinberg 100, při kterých zazní všech šest Weinbergových sonát pro housle a klavír v podání Ladislava Fanzowitze a Milana Paľy.

Vstupenky jsou k dostání v předprodeji v Besední ulici, v Domě pánů z Lipé a nebo online.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více