Výročí Františka Musila

Výročí Františka Musila

Do Kulturního střediska Omega – tedy správně brněnsky na Musilku – se chodí hlavně za rockem, folkem, zkrátka za zábavnou hudbou. Jak by se na to díval skladatel František Musil, po němž se ulice jmenuje, je otázka. Nejspíš by se mu to moc nelíbilo, ale díky oblíbenému kulturáku je jeho jméno dodnes živé.

František Musil se narodil v Praze 5. prosince 1852, byl fundatistou v chrámu sv. Ducha a na klavír se učil v Prokschově ústavu. Po absolutoriu pražské varhanické školy působil jako varhaník v chrámu sv. Haštala a krátce také u sv. Víta. Poté ale přešel do Brna, kde byl 20. října 1870 jmenován dómským varhaníkem na Petrově. Od roku 1874 často suploval za Leoše Janáčka, byl výpomocným učitelem na učitelském ústavě. V letech 1900-1905 působil jako pedagog hudební školy Besedy brněnské, poslední dva roky svého života od roku 1906 jako profesor kontrapunktu, fugy a hry na varhany na varhanické škole v Brně. Musil byl považován vedle Leoše Janáčka za nejvýznamnější postavu brněnského hudebního dění, byl znám jako pohotový varhanní improvizátor, vyznavač přísného kontrapunktu a silně nábožensky založený člověk. Jeho skromnost a nejspíš také těžká nervová choroba byla v době jeho života příčinou skutečnosti, že se Musilovy skladby častokrát nedočkaly uveřejnění.

František Musil zemřel v Brně 28. listopadu 1908, tedy před sto pěti lety.

Zdroj bakalářská práce Daniela Turka, foto Petrova Harold

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když Otakar Ševčík odmítl stát se šéfem houslového oddělení brněnské konzervatoře, nezbylo Františku Kudláčkovi než se stát v Brně jedničkou jako houslový pedagog. A budiž řečeno, že jí byl až do roku 1972, kdy zemřel osmasedmdesátiletý jako rektor Janáčkovy akademie múzických umění.  více

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více