Výročí Františka Musila

Výročí Františka Musila

Do Kulturního střediska Omega – tedy správně brněnsky na Musilku – se chodí hlavně za rockem, folkem, zkrátka za zábavnou hudbou. Jak by se na to díval skladatel František Musil, po němž se ulice jmenuje, je otázka. Nejspíš by se mu to moc nelíbilo, ale díky oblíbenému kulturáku je jeho jméno dodnes živé.

František Musil se narodil v Praze 5. prosince 1852, byl fundatistou v chrámu sv. Ducha a na klavír se učil v Prokschově ústavu. Po absolutoriu pražské varhanické školy působil jako varhaník v chrámu sv. Haštala a krátce také u sv. Víta. Poté ale přešel do Brna, kde byl 20. října 1870 jmenován dómským varhaníkem na Petrově. Od roku 1874 často suploval za Leoše Janáčka, byl výpomocným učitelem na učitelském ústavě. V letech 1900-1905 působil jako pedagog hudební školy Besedy brněnské, poslední dva roky svého života od roku 1906 jako profesor kontrapunktu, fugy a hry na varhany na varhanické škole v Brně. Musil byl považován vedle Leoše Janáčka za nejvýznamnější postavu brněnského hudebního dění, byl znám jako pohotový varhanní improvizátor, vyznavač přísného kontrapunktu a silně nábožensky založený člověk. Jeho skromnost a nejspíš také těžká nervová choroba byla v době jeho života příčinou skutečnosti, že se Musilovy skladby častokrát nedočkaly uveřejnění.

František Musil zemřel v Brně 28. listopadu 1908, tedy před sto pěti lety.

Zdroj bakalářská práce Daniela Turka, foto Petrova Harold

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když Otakar Ševčík odmítl stát se šéfem houslového oddělení brněnské konzervatoře, nezbylo Františku Kudláčkovi než se stát v Brně jedničkou jako houslový pedagog. A budiž řečeno, že jí byl až do roku 1972, kdy zemřel osmasedmdesátiletý jako rektor Janáčkovy akademie múzických umění.  více

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více