Zádušní mše na počest zesnulého Jiřího Bělohlávka

 Zádušní mše na počest zesnulého Jiřího Bělohlávka

Minulý týden zemřel šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. V Besedním domě je v těchto dnech umístěna kondolenční kniha k vyjádření soustrasti s jeho úmrtím. K poctě zesnulého dirigenta se uskuteční zádušní mše, při které zazní Requiem od Grabriela Faurého.

Jiří Bělohlávek se narodil 24.2. 1946 v Praze, zemřel 31.5. 2017 tamtéž. Uznávaný dirigent byl žákem Václava Neumanna a Sergiu Celibidache. Během své úspěšné a plodné kariéry propagoval českou hudbu ve světě, soustředil se zejména na dílo Bohuslava Martinů. Jako šéfdirigent působil kromě České filharmonie také v BBC Symphony Orchestra nebo Symfonickém orchestru hlavního města Prahy. Dále spolupracoval se světovými orchestry jako je Berlínská filharmonie, Bostonský symfonický orchestr, Clevelandský orchestr nebo Newyorská filharmonie. V posledních letech byl také hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie.

„Mnozí lidé z něj možná znají skladbu Pie Jesu. Je to jedno z nejsugestivnějších a nejpůsobivějších requiem,“ uvedl dirigent Jakub Klecker, žák Jiřího Bělohlávka. Pod jeho taktovkou se představí pěvecký sbor složený ze zpěváků několik brněnských sborů, stejně tak v orchestru zasednou hráči z několika těles, mimo jiné z Filharmonie Brno. Sopránového partu se ujme Kateřina Kněžíková, barytonu Roman Hoza, za varhany usedne Petr Kolař. Mše se koná 20. června v 18 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici v Brně. Do kostela bude přenesena kondolenční kniha, která bude po mši odeslána do České filharmonie.

Do knihy mohou zájemci připojit své řádky každý všední den od 8 do 18 hodin, je připravena u služebního vchodu z Komenského náměstí.

Jiří Bělohlávek/ foto archiv České filharmonie

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější