Zádušní mše na počest zesnulého Jiřího Bělohlávka

 Zádušní mše na počest zesnulého Jiřího Bělohlávka

Minulý týden zemřel šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. V Besedním domě je v těchto dnech umístěna kondolenční kniha k vyjádření soustrasti s jeho úmrtím. K poctě zesnulého dirigenta se uskuteční zádušní mše, při které zazní Requiem od Grabriela Faurého.

Jiří Bělohlávek se narodil 24.2. 1946 v Praze, zemřel 31.5. 2017 tamtéž. Uznávaný dirigent byl žákem Václava Neumanna a Sergiu Celibidache. Během své úspěšné a plodné kariéry propagoval českou hudbu ve světě, soustředil se zejména na dílo Bohuslava Martinů. Jako šéfdirigent působil kromě České filharmonie také v BBC Symphony Orchestra nebo Symfonickém orchestru hlavního města Prahy. Dále spolupracoval se světovými orchestry jako je Berlínská filharmonie, Bostonský symfonický orchestr, Clevelandský orchestr nebo Newyorská filharmonie. V posledních letech byl také hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie.

„Mnozí lidé z něj možná znají skladbu Pie Jesu. Je to jedno z nejsugestivnějších a nejpůsobivějších requiem,“ uvedl dirigent Jakub Klecker, žák Jiřího Bělohlávka. Pod jeho taktovkou se představí pěvecký sbor složený ze zpěváků několik brněnských sborů, stejně tak v orchestru zasednou hráči z několika těles, mimo jiné z Filharmonie Brno. Sopránového partu se ujme Kateřina Kněžíková, barytonu Roman Hoza, za varhany usedne Petr Kolař. Mše se koná 20. června v 18 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici v Brně. Do kostela bude přenesena kondolenční kniha, která bude po mši odeslána do České filharmonie.

Do knihy mohou zájemci připojit své řádky každý všední den od 8 do 18 hodin, je připravena u služebního vchodu z Komenského náměstí.

Jiří Bělohlávek/ foto archiv České filharmonie

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více