Zahrada Orfeova v Památníku Leoše Janáčka

Zahrada Orfeova v Památníku Leoše Janáčka

Včera byla zahájena výstava grafických partitur Petra Grahama.

Skladatel, klavírista a hudební teoretik Petr Graham (1952) od počátku své pozoruhodné tvorby klade důraz na výtvarnou podobu svých notových záznamů. Vedle tzv. konvenční notace (která má však opět svébytné výtvarné kvality) využívá grafickou partituru nejenom pro pouhý záznam skladby, ale i pro sdělení možných způsobů interpretace, jejího místa atp. Některé partitury pak jsou spíše uzavřené výtvarné koncepty pracující s autonomním systémem znaků, jejichž interpretace je spojena přímo s autorem, nebo aktivní interpretace ani není požadována.

Zahrada Orfeova je rozměrná kolekce grafických partitur založená na podobnosti notového písma a floreálních motivů. Inspirací k nim byla stejnojmenná kresba Paula Kleea (Ein Garten für Orpheus, 1926). V letech 1976–92 vzniklo celkem 96 listů. Jednotlivé listy – některé jsou ovšem spolu propojeny v několikadílné cykly – je možno navzájem libovolně kombinovat a vytvářet z nich různé výběry, podobně jako se můžeme procházet rozlehlou zahradou. Dílo bylo zamýšleno především pro klavír v různých podobách (např. amplifikovaný, preparovaný, rozladěný, poškozený atp.), ale mohou se použít i jiné nástroje. V zásadě by však měly zaznívat různé interpretace současně, např. nahrávka a živé provedení. Též je možno provést skladbu formou zvukové instalace, kde zaznívají nahrávky z různých míst, případně mohou být aktivovány návštěvníky. Jinou možností je pouštění nahrávek pomocí dálkových ovladačů účinkujícími v tanečním představení. Partitury mohou být rovněž vystaveny či publikovány samostatně jako výtvarná díla či jako podněty pro hudební představivost. Existuje také autorská nahrávka vybraných listů v několika verzích. Na jedné z nich je použit i Janáčkův klavír.

Výstava dále přináší současnou autorovu tvorbu z let 2013–15, dále cyklus objektů Experimentální hudba, který vznikal po dobu 40 let (1975–2015). V Památníku Leoše Janáčka na Smetanově 14 je možné ji zhlédnout do 5. dubna 2015.

Zdroj www.mzm.cz, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější