Zemřel legendární divadelník Bořivoj Srba

4. květen 2014, 16:44

Zemřel legendární divadelník Bořivoj Srba

Včera večer 3. května 2014 nečekaně zemřel legendární divadelník, teoretik, profesor JAMU a zakladatel Divadla Husa na provázku Bořivoj Srba. Bylo mu dvaaosmdesát let. Česká kultura tak přišla o přední osobnost tuzemského divadla i divadelní vědy.

Prof. PhDr. Bořivoj Srba, DrSc. se narodil 19. listopadu 1931 v Bílovicích nad Svitavou a byl významný český teatrolog, divadelní historik, teoretik a autor mnoha vědeckých publikací, dramaturg a pedagog. Zesnul muž, který výrazně ovlivnil podobu Mahenovy činohry v legendární éře 60. let, který zakládal neméně věhlasné Divadlo Husa na provázku a také přední profesor dvou brněnských vysokých škol: Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a dříve také Masarykovy univerzity. Profesor Bořivoj Srba patřil k osobnostem, které výrazně ovlivnily vývoj českého divadla i divadelní vědy od poloviny 20. století.

Bořivoj Stba studoval dramaturgii a divadelní vědu na JAMU. Doktorátu filozofie dosáhl na Filozofické fakultě UK. Působil jako dramaturg Divadla bří Mrštíků v Brně (1954-1959) a jako hlavní dramaturg Mahenovy činohry Státního divadla v Brně (1959–1967), kde spoluvytvářel program epického a lyrického, politicky angažovaného divadla, inspirovaného českou a světovou avantgardou. Roku 1967 spolu se svými žáky založil studiovou scénu Divadlo Husa na provázku a po prvních pět let ji řídil. Byl iniciátorem jejího programu tzv. „nepravidelné“ dramaturgie. Souběžně se od konce padesátých let věnoval práci divadelně teoretické a historické, od roku 1963 jako vědecký pracovník Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze. Jako teatrolog soustředil svou pozornost k vývoji českého divadla XIX. stol. a k českému divadlu doby první a druhé republiky a německé okupace, zejména pak k problematice české divadelní avantgardy. Kromě prací vydaných jako součást velkých kolektivních děl (Dějiny českého divadla svazek II. a IV., Národní divadlo a jeho předchůdci, Encyklopedie českých divadel, Postavy brněnského jeviště), vydal řadu knižních monografií (Poetické divadlo E. F. Buriana, Inscenační tvorba E. F. Buriana 1939-1941, E. F. Burian a jeho program poetického divadla, O nové divadlo, Umění režie, Řečí světla, Více než hry).

Od roku 1958 působil jako pedagog na divadelní katedře JAMU a od roku 1961 na divadelněvědném oddělení FF MU v Brně. Roku 1990 se po dvacetileté přetržce, způsobené normalizačními postihy, na obě školy vrátil. Na DIFA JAMU působil jako pedagog a vědecký pracovník Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu.

Zdroj Luboš Mareček, JAMU, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Diváci zvolili nejlepší umělce Národního divadla Brno za rok 2013. Předání Cen Diva se stejně jako minulý rok uskutečnilo v Mahenově divadle.  více

Před osmdesáti pěti lety se narodil Ivo Osolsobě, teoretik hudebního divadla a dlouholetý dramaturg brněnské operety.  více


Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více