Zemřel legendární divadelník Bořivoj Srba

4. květen 2014, 16:44

Zemřel legendární divadelník Bořivoj Srba

Včera večer 3. května 2014 nečekaně zemřel legendární divadelník, teoretik, profesor JAMU a zakladatel Divadla Husa na provázku Bořivoj Srba. Bylo mu dvaaosmdesát let. Česká kultura tak přišla o přední osobnost tuzemského divadla i divadelní vědy.

Prof. PhDr. Bořivoj Srba, DrSc. se narodil 19. listopadu 1931 v Bílovicích nad Svitavou a byl významný český teatrolog, divadelní historik, teoretik a autor mnoha vědeckých publikací, dramaturg a pedagog. Zesnul muž, který výrazně ovlivnil podobu Mahenovy činohry v legendární éře 60. let, který zakládal neméně věhlasné Divadlo Husa na provázku a také přední profesor dvou brněnských vysokých škol: Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a dříve také Masarykovy univerzity. Profesor Bořivoj Srba patřil k osobnostem, které výrazně ovlivnily vývoj českého divadla i divadelní vědy od poloviny 20. století.

Bořivoj Stba studoval dramaturgii a divadelní vědu na JAMU. Doktorátu filozofie dosáhl na Filozofické fakultě UK. Působil jako dramaturg Divadla bří Mrštíků v Brně (1954-1959) a jako hlavní dramaturg Mahenovy činohry Státního divadla v Brně (1959–1967), kde spoluvytvářel program epického a lyrického, politicky angažovaného divadla, inspirovaného českou a světovou avantgardou. Roku 1967 spolu se svými žáky založil studiovou scénu Divadlo Husa na provázku a po prvních pět let ji řídil. Byl iniciátorem jejího programu tzv. „nepravidelné“ dramaturgie. Souběžně se od konce padesátých let věnoval práci divadelně teoretické a historické, od roku 1963 jako vědecký pracovník Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze. Jako teatrolog soustředil svou pozornost k vývoji českého divadla XIX. stol. a k českému divadlu doby první a druhé republiky a německé okupace, zejména pak k problematice české divadelní avantgardy. Kromě prací vydaných jako součást velkých kolektivních děl (Dějiny českého divadla svazek II. a IV., Národní divadlo a jeho předchůdci, Encyklopedie českých divadel, Postavy brněnského jeviště), vydal řadu knižních monografií (Poetické divadlo E. F. Buriana, Inscenační tvorba E. F. Buriana 1939-1941, E. F. Burian a jeho program poetického divadla, O nové divadlo, Umění režie, Řečí světla, Více než hry).

Od roku 1958 působil jako pedagog na divadelní katedře JAMU a od roku 1961 na divadelněvědném oddělení FF MU v Brně. Roku 1990 se po dvacetileté přetržce, způsobené normalizačními postihy, na obě školy vrátil. Na DIFA JAMU působil jako pedagog a vědecký pracovník Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu.

Zdroj Luboš Mareček, JAMU, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Diváci zvolili nejlepší umělce Národního divadla Brno za rok 2013. Předání Cen Diva se stejně jako minulý rok uskutečnilo v Mahenově divadle.  více

Před osmdesáti pěti lety se narodil Ivo Osolsobě, teoretik hudebního divadla a dlouholetý dramaturg brněnské operety.  více


Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější