Zvuk obrazu: Jolana Havelková a Lucie Vítková oživují hudební partitury

21. září 2015, 3:00

Zvuk obrazu: Jolana Havelková a Lucie Vítková oživují hudební partitury

Výstava představuje vizuální transformaci naskenovaných notových záznamů kolínského skladatele Františka Kmocha s autorskými zvukovými nahrávkami obou umělkyň.

Jolana Havelková se ve své práci pohybuje na pomezí různých médií. Její vizuálně-akustický projekt s názvem Návrh na změnu partitury vznikl transformací naskenovaných notových záznamů Františka Kmocha, vycházejících z české lidové hudby. Jolana Havelková tyto partitury sbírá a  obrazově přepracovává, čímž mění i jejich možnou hudební interpretaci. Z původních oskenovaných partitur vznikají grafické tisky a fotogramy se změněnou notací. Vizuální transformaci následovala hudební  a to ve spolupráci s akordeonistku a skladatelku Lucii Vítkovou, která některé vybrané partitury interpretovala. Společně pak více než rok pořizovaly nahrávky. Jsou to vlastně autorské skladby obou umělkyň. Jolana Havelková připravila koncepci celého projektu a lokalizovala interpretace do několika míst Kolína a okolí, kde František Kmoch působil. Využila také akustické předměty a nástroje, umístěné přímo ve vybraných prostorách. Režijně vstupovala do nahrávek i do výsledných skladeb. Nahrávky ve značné míře ovlivnilo prostředí a zvuky z okolí. Autorky se neomezily na nástrojové obsazení akordeon, foukací harmonika, tympán, klavír, varhany, ale pracují rovněž s netónovými zvuky. Na druhém projektu začala Jolana Havelková spolupracovat s Lucií Vítkovu v době, kdy se Vítková zabývala skladbami s krátkou dobou trvání. Černobílé fotografie s názvem První bruslení, které připomínají minimalistické kresby, se staly partiturami – předlohou pro vznik těchto několikasekundových skladeb. Vernisáž se uskuteční 24. září od 17:00 v Památníku Leoše Janáčka, výstava potrvá od 25. září do 8. listopadu 2015 tamtéž.

Foto archiv.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější