Události

Tata Bojs jsou pražská pop-rocková kapela založená v roce 1988. Zakládajícími členy jsou Milan Cais (bicí) a Marek Huňát (neboli Mardoša; baskytara), dalšími stálými členy jsou Vladimír Bár, Dušan Neuwerth a Jiří Hradil.

Nápad založit kapelu měli dva spolužáci, Milan Cais (bicí) a Marek Huňát (neboli Mardoša; baskytara), již během studií na základní škole na pražské Hanspaulce. Do své skupiny přijali ještě kytaristu Marka Padevěta, který hrál na kytaru, zpíval a později hrál i na klarinet. První koncert nově vzniklí Tata Bojs odehráli 29. června 1988 v tělocvičně TJ Spartak Dejvice. Tím začala klubová kariéra formace v pražských i mimopražských hudebních klubech.

Od školních časů zvládli Tata Bojs vydat přes desítku alb, mezi které patří i úspěšné Biorytmy, Ležatá osmička, Jedna nula nebo Nanoalbum, které získalo v roce 2004 čtyři Zlaté Anděly.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Koncert je součástí klubového festivalu ReConnect.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Hudební a taneční program doplněný filmovou projekcí byl vytvořen na vybraných biblických motivech z První knihy Mojžíše, Genesis.

Fascinující příběh postupného stvoření světa – od stvoření Adama a Evy až po sedmý den odpočinku – dává prostor pro svěží, hravý a nápaditý přístup k jednotlivým tématům. Tím, že je vyženou ze Zahrady Eden, autoři také odhalují temnou stránku lidstva na jevišti. Morální zkaženost je nahrazena Božím hněvem – podobnost s přítomností není pro tvůrce náhodná, takže SĽUK vědomě klade divákovi mnoho znepokojujících otázek.

Kreativní animace s velkoplošnou projekcí a poutavé interpretační vystoupení tanečního souboru SĽUK doplňují vtipná divadelní představení a slovní komentáře herců Františka Kovára, Petry Molnárové a Reného Štúra.

Po vyprodaných koncertech v Polsku v roce 2025 se SCHILLER vrací v říjnu 2026 se sérií intimních klubových koncertů v Polsku a České republice. VOYAGE je evropské klubové turné, které vrací elektronickou hudbu zpět k jejím kořenům: blízko, fyzicky, bezprostředně. Žádný odstup. Žádná podívaná jen pro efekt. Pouze SCHILLER a jeho stroje – živě, v reálném čase, s vrstvenými zvukovými krajinami vznikajícími přímo před vašima očima. Tyto koncerty jsou očištěné na samotnou podstatu: hypnotické sekvence, pulzující rytmy, melodické tranceové prvky a elektronické textury v jejich nejčistší podobě.

Pohlcující, emotivní a intenzivně fyzické. Čistá elektronická hudba na dosah. V době, kdy se tolik z našeho života odehrává přes obrazovky, je VOYAGE o tom, na čem skutečně záleží: společný prostor, skutečný okamžik, lidé a hudba – tady a teď. SCHILLER patří mezi nejúspěšnější evropské elektronické umělce. Má na kontě více než 7 milionů prodaných nahrávek, jedenáct alb v Top 10 – z toho deset na prvním místě – a téměř miliardu streamů po celém světě. Na pódiu propojuje své legendární klasiky, včetně skladeb “I Feel You” a “Das Glockenspiel”, s novou hudbou a svým nezaměnitelným atmosférickým zvukem: jedinečnou kombinací elektronických textur, orchestrální hloubky, strhujícího rytmu, melodické intenzity a syrových emocí. Projekt Christophera von Deylena už více než dvě dekády nastavuje mezinárodní standardy a volně se pohybuje mezi popem, ambientem, trancem, klasikou a zvukovým uměním. Jen několik koncertů. Jen omezený počet vstupenek. Pokud chcete zažít SCHILLER takto zblízka, nečekejte. SCHILLER – VOYAGE Živě. Zblízka. Čistá elektronika.

YOUNG WIDOWS (USA)

Svou jedinečnou směsí noise rocku, hardcore a post-punku inspirovali Young Widows celé zástupy undergroundových kapel po celém světě. Zvuk, skladby i jednotlivé pasáže na aktuální desce Power Sucker jsou přesně tím důvodem, proč jsou i po jedenáctileté tvůrčí pauze stále aktivní kapelou.

Bez ohledu na všechny dosavadní úspěchy působí Young Widows i na svém pátém studiovém albu s energií a intenzitou debutu nové kapely.

Ve své podstatě jde totiž o návrat trojice hudebníků, kteří znovu sdílejí neutuchající lásku ke zvukovému umění. Tohle power trio z Louisville v Kentucky hraje svou hudbu s charakteristickou přesností a stylem, jež dohromady tvoří dokonale funkční celek.

Za hudbou Aicher stojí v Berlíně usazený britsko-australský umělec Liam Andrews, známý z post-punkové kapely MY DISCO a jako koncertní člen Big Brave.

GINGER WIZARD & THE PETER JACKSONS

Psychedelie, dungeon synth i prog-rock a láska k fantasy. Původně studiový projekt Ginger Wizard, za kterým stojí Radomír Szajter (ex-Pacino) se zhmotňuje v dokonale pestré sestavě Ginger Wizard & The Peter Jacksons. Tu kromě ústřední postavy tvoří Tomáš Vondra (Orient, Tomáš Palucha), Vítek Chaloupecký (Rutka Laskier, Tomáš Palucha), Lukáš Polák (Orient) a Emil Prachař (Vole).

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Duše Anglie.

Písně jsou takový malý drahokam. Drama, hluboké emoce i smích na ploše několika minut.

Jihoafrický kontratenorista Christopher Ainslie patří mezi hvězdy barokních oper, ale svět písní je mu druhým domovem. Vydejte se s ním za kouzlem staré hudby Anglie, do hlubin anglické duše, jak ji zachytili John Dowland, Thomas Campion, Henry Purcell a další.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Peteris Vasks: Koncert pro violu a smyčce
Franz Schubert: Velká mše As dur

Kristina Fialová viola
Marta Chila Reichelová soprán
Marie Vrbová alt
Vít Nosek tenor
Tadeáš Hoza bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Bohuslava Martinů
dirigent Robert Kružík

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

BEATROOT (SK)

BeatRoot přiváží na Groove Brno zvuk, který má kořeny v '80s funku v moderním podání. Slovenská formace složená ze zkušených muzikantů staví na vlastní autorské tvorbě a široké instrumentaci – od rytmiky přes klávesy až po dechovou sekci. Jejich hudba propojuje funk, jazz, rock i gospel a opírá se o aranže, které kombinují precizní strukturu s výraznou koncertní energií.

Nominace na The International opera awards v kategorii New Production za rok 2024.

„Nevypadáš tak zle, ty bledý brachu tam nahoře. Ó, jistě šťastnější jsou tvoji lidé nás ubohých pozemšťanů!“ volá Matěj Brouček na Měsíc svítící na Prahu. Umělcova fantazie nezná hranic, tak proč se tam s Janáčkem rovnou nevydat a nezjistit, jestli má pan Brouček pravdu.

Mottem „Bez hranic!“ by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele protnula před mnoha lety a dnes má Robert Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a nyní se vrací na jeviště Janáčkova divadla, aby právě jeho nová inscenace Výletů páně Broučkových slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2024.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Světová pěvecká legenda Andreas Scholl se vrací do Brna. Náš již několikátý společný projekt přináší pod klenbu katedrály na Petrově monumentální díla evropského baroka v autentickém nastudování.

Pražská kapela Good Times Only (GTO) právě vydává své třetí dlouhohrající album Tohle mi ještě nikdy nikdo nedělal. Oproti předchozím deskám Pěkný chvíle (2020) a Teď na to myslim (2023) se teď GTO vydali cestou kreativní i studiové svobody bez producentské pomoci. Zatímco na prvních dvou nahrávkách spolupracovali s Jakubem Kaifoszem (Lazer Viking, Wild Tides), během tvorby nových skladeb jen občasně využívají producentské konzultace Nikoly Šolaji (Kvietah, Atomy Nevadí), který zde jinak figuruje jako mixing inženýr.

Teige je alternativně-popová kapela působící v Praze. Z původní trojčlenné sestavy se rozrostli na pětici a na podzim 2025 vydali své debutové album „květiny nonstop“. Deska původem kutnohorské kapele vynesla nominaci na objev roku v rámci hudebních cen Vinyla a byla pozitivně přijata hudební kritikou.

Katarzia po vydání alba „Pozvi ma, neprídem“ objevuje své rapové skills a společně s kapelou (synťáky, bicí, basa) a elektronickým mágem Aid Kidem chystá speciální aranže a kombinaci elektroniky, akustiky, kytary a rapu.

Na svém osmém studiovém albu posluchačstvo provází další etapou svého života. Hluboké ponoření do vlastních pochybností a analýza romantických vztahů zůstávají základními ingrediencemi nové dávky skladeb. Věčně dospívající mileniálky a mileniálové se tak mohou najít v některých generačních dilematech, jako je společenský tlak na zakládání rodiny nebo neochota naplno podlehnout pasti jménem dospělost.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr.  Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

Interpretace se ujme klavírní virtuos Ivo Kahánek, který s Baletem Národního divadla Brno spolupracuje již poněkolikáté. V tomto případě půjde o plnohodnotný koncert Iva Kahánka s účastí Janáčkova kvarteta.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

Slzy tvé až v dlaních přelévat…

Inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k  Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.

Emil František Burian: Vojna / lidová hra se zpěvy a tanci na text lidové poesie sebrané K. J. Erbenem

Frederic Rzewski: Coming Together pro vypravěče a volně obsazený ensemble (1971/72)

• Part 1: Coming Together (1971)
• Part 2: Atica (1972)

Emil František Burian (1904–1957) patří k nejpozoruhodnějším českým autorům své generace. Je příkladem avantgardních tendencí v meziválečném období, byl členem Devětsilu, spolupracoval s Osvobozeným divadlem, založil divadlo DADA a D34. Upozornil na sebe jako originální dramatik, režisér a skladatel.  Z jeho hudebně-dramatického díla jmenujme alespoň jazzovou experimentální operu Bubu z Montparnassu či operu Maryša, inspirovanou Janáčkovou Její pastorkyní.

Lidová hra se zpěvy Vojna z roku 1935 je dalším z dokladů Burianovy schopnosti hledat nové podoby hudebně-dramatického žánru. Ve snaze o tzv. syntetické divadlo zde využil své zkušenosti s voicebandem, tancem, komorním ansámblem, lidovou hudbou i jazzem.  Premiéra se konala v roce 1935 v divadle D35 v Burianově režii, ale za protektorátu byla zakázána. V padesátých letech se k ní Burian vrátil, instrumentačně upravil a opětovně uvedl v roce 1955. Vojna je jedním z nejvýraznějších projektů české hudby vycházejících z lidové poezie a Burian se v ní staví po bok autorům jako např. Bohuslavu Martinů, kteří se touto problematikou zabývali v podobné době.

Tim Garland saxofon
Geoffrey Keezer klavír

Hudební projekt Mezzo, pod kterým jsou podepsáni britský saxofonista Tim Garland a americký pianista Geoffrey Keezer, je průsečíkem mezi evropskou lyrickou tradicí a americkým jazzovým drivem. Tato spolupráce není jen náhodným setkáním dvou virtuosů, ale hlubokým dialogem dvou hudebních světů, které se navzájem doplňují s neuvěřitelnou lehkostí a elegancí.

Tim Garland, známý svou dlouholetou spoluprací s legendárním Chickem Coreou, přináší do projektu svůj typický, technicky dokonalý, a přitom emotivní projev, který tentokrát osvědčuje na netypický nástroj: mezzosopránový saxofon, který je využíván jen velmi zřídka. Geoffrey Keezer, nominovaný na Grammy a uznávaný pro svou schopnost propojit klasickou průpravu s moderním jazzovým jazykem, mu sekunduje u klavíru s citlivostí, která hraničí s telepatií. Není náhoda, že slavný vibrafonista Gary Burton označil tuto dvojici za „nejlepší jazzové duo, které kdy slyšel“.

Hudba na albu Mezzo i v jeho koncertním provedení se nepodřizuje žádným striktním žánrovým škatulkám; plynule přechází od složitých postbopových struktur k téměř impresionistickým pasážím, které připomínají komorní vážnou hudbu. Ostatně, mezi autory najdeme jak Chicka Coreu, tak například Erika Satieho. Skladby jsou plné barev a nečekaných zvratů, Garlandův tón je čistý a jasný, zatímco Keezerova hra vytváří bohaté textury, které tvoří dokonalý podklad pro saxofonové linky.

Horkýže Slíže míří do Brna! Legendární slovenská punk-rocková partička odpálí svou energickou show plnou kultovních hitů a nekompromisního humoru v moderním sále Sono Centra. Připravte se na večer plný skvělé hudby a jedinečné atmosféry.

Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy zahájila 9. ročník festivalu, jehož mottem bylo Bez hranic! Stejně by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele prolnula před mnoha lety a dnes má Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a vrátil se o čtyři roky později, aby se s panem Broučkem vydal nejen na Měsíc. Carsenova inscenace přinesla zcela nový pohled na Janáčkovu nepříliš často uváděnou operu, který spojil její děj s historickými událostmi 20. století, tak zásadními pro český národ. O tom, že inscenace oslovila nejen domácí publikum, svědčí užší nominace na prestižní Opera Award 2025.

Žádná z Janáčkových oper se nedá nazvat komickou; ač v nich humor nikdy nechybí, je spíše oním vzácným kořením. V opeře o domkáři z Malé Strany, typicky českém človíčkovi, však Janáček humorem přímo srší – i když pořádně nabroušeným. Janáček našel předlohu v oblíbených broučkovských novelách básníka Svatopluka Čecha a jeho satiru dokreslil hudbou v tanečním rytmu a s použitím nezvyklých nástrojů, jako jsou skleněná harmonika či dudy. Jestliže první část opery, výlet na Měsíc, mířila svým břitkým humorem do řad pražských kritiků, intelektuálů a umělců, druhá polovina z doby husitské pak ťala do nepěkných vlastností českého národa obecně.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

Dymytry a Arakain vyrážejí na společnou tour po České republice. To bude probíhat od 20. února do 24. října 2026.

Slovinská industriální legenda Laibach oznámila novou desku MUSICK, se kterou míří 15. 10. na brněnskou Flédu! Zapomeňte na běžný koncert, tohle bude lekce z dekonstrukce popkultury. Mašírující rytmy, orchestrální pompéznost a nekompromisní estetika, která definovala žánr.
Laibach pochází ze slovinského města Trbovlje a už od roku 1980 na sebe upozorňují provokativní estetikou, která kombinuje totalitární symboliku, industriální zvu a konceptuální umění. Jejich tvorba často balancuje na hranici mezi kritikou a apropriací autoritářských prvků, což vyvolává intenzivní debaty o smyslu a interpretaci jejich díla.
Hudebně se Laibach pohybuje především v industriálním a experimentálním rocku, ale během let prozkoumali širokou škálu stylů – od elektroniky přes orchestrální aranže až po avantgardní pop. Proslavili se také svými neobvyklými reinterpretacemi známých skladeb, například přepracovaným albem Let It Be od The Beatles nebo monumentálními verzemi lidových a popových písní, které posouvají originály do zcela nového významového rámce.

Leoš Janáček: Říkadla (1925-26) / světová premiéra nové verze pro 1-2 hlasy, klarinet a klavír, úprava Kryštof Mařatka (2025-26)

Kryštof Mařatka: Altotem / noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru (česká premiéra)

Kryštof Mařatka: Báchorky / Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů

–

Kryštof Mařatka: Záhada pana Rybky / melodram pro herce (a) klavíristu na motivy povídky Karla Čapka

Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 / písňový cyklus pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír

Zatímco Janáčkova hudba má své kořeny v moravské lidové hudbě, Kryštof Mařatka (nar. 1971) je inspirován etnickou hudbou vícero kontinentů.

Skladba Báchorky Kryštofa Mařatky z roku 2016 je inspirovaná světem lidové hudby, jejím instrumentářem, který autor využívá v konfrontaci s ostatními nástroji. Objevují se zde instrumenty jako bezovák, kamzičí roh, hadrářská píšťalka, nosová flétna, pastýřská trouba či kostěná flétna.

Inspiraci pro svůj melodram Záhada pana Rybky z roku 2015 nalezl Mařatka v povídce Karla Čapka Šlépěje, vydané v Povídkách z jedné kapsy. Klíčovou roli tu hrají text a děj, z čehož vychází i hudební zpracování, které však nenese dominantní funkci, spíše doplňuje vyprávění.

Skladba je součástí řady dalších skladatelových melodramů pro stejné obsazení a tvoří s nimi celek. Je původně zamýšlena pro jednoho účinkujícího: herce-klavíristu, který zastává obě role: herecký projev a hru na klavír, ale skladbu také mohou hrát dva interpreti: jeden herec s jedním klavíristou. Text je možné provádět v různých jazycích.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

První společné koncertní turné Barbory Polákové a Štěpána Urbana. Koncerty, při kterých se posluchači mohou zaposlouchat do jemných melodií a niterných textů. Jejich první společné album Sršeň splňuje vše, co lze od moderního folk-popu očekávat.

HVOB již řadu let dobývají svět elektronické hudby. Na mezinárodní scéně se etablovali nejen svými nahrávkami, ale také svými skvělými živými vystoupeními.

Za unikátním hudebním projevem HVOB stojí dvojice Anna Müller a Paul Wallner, kteří hudbu společně tvoří a produkují.

Odehráli vyprodaná turné v Severní, Střední i Jižní Americe, Asii, Evropě i Jižní Africe. Zároveň stáli na pódiích předních světových festivalů, jako headlineři barcelonského Sonaru, na Clockenflapu v Hongkongu, festivalu Primavera Sound či Fuji Rock v Japonsku. Nahráli také BBC Essential Mix, několik setů pro Boiler Room a Cercle set v Mexiku.

LAKESIDE X spolupracuje s Danielem Myerem a bubeníkem skupiny Depeche Mode Christianem Eignerem na novém albu a 16. října v Brně poprvé představí nový koncertní program s novými skladbami. Vystoupí také speciální host skupina The Brute.

The Brute je strhující hudební projekt ze Švýcarska a Německa, který v roce 2018 založil písničkář Daniel Gierke. Projekt spojuje progresivní elektronické zvuky s rockovou energií, podmanivým zpěvem a filmovým videom, a to jak při živých vystoupeních, tak ve videoklipech k singlům. Kapela spojuje prvky elektropopu, rocku a filmových zvukových kulis do charakteristického zvuku, který působí moderně a zároveň hluboce emotivně, s nádechem ducha 80. a 90. let.

Alfred Schnittke: Smyčcový kvartet č. 3

Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille

Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13

Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille 

Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.

Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.

Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.

Béla Bartók: Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu

Leoš Janáček: Sinfonietta, JW VI/18

Igor Stravinskij: Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech

Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.

Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy.  Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.

Saul a Hasan přinášejí společnou koncertní show v rámci turné „OD NEKONEČNA DO DÁVNA“.

Už 17. října se představí v brněnském SONO Music Clubu.