Rock-popová kapela, která kombinuje melodickou garážovou hudbu, rock a pop s prvky jazzu, funku a blues. Hudební formaci tvoří šest muzikantů, jejichž energická vystoupení vtáhnou publikum do osobitého světa, který sami popisují jako „hudební piknik“
zpěv: Radek Maar
saxofon: Petr Žížek
kytara: Aleš Jedounek
kytara: Richard Juřena
basa: Radim Kopecký
bicí: Miroslav Holub
Electra Heart je dynamická kapela, která propojuje hudbu do nezapomenutelného zážitku plného silných vokálů, melodických saxofonových sól a propracovaných klavírních melodií.
První společné koncertní turné Barbory Polákové a Štěpána Urbana. Koncerty, při kterých se posluchači mohou zaposlouchat do jemných melodií a niterných textů. Jejich první společné album Sršeň splňuje vše, co lze od moderního folk-popu očekávat.
HVOB již řadu let dobývají svět elektronické hudby. Na mezinárodní scéně se etablovali nejen svými nahrávkami, ale také svými skvělými živými vystoupeními.
Za unikátním hudebním projevem HVOB stojí dvojice Anna Müller a Paul Wallner, kteří hudbu společně tvoří a produkují.
Odehráli vyprodaná turné v Severní, Střední i Jižní Americe, Asii, Evropě i Jižní Africe. Zároveň stáli na pódiích předních světových festivalů, jako headlineři barcelonského Sonaru, na Clockenflapu v Hongkongu, festivalu Primavera Sound či Fuji Rock v Japonsku. Nahráli také BBC Essential Mix, několik setů pro Boiler Room a Cercle set v Mexiku.
LAKESIDE X spolupracuje s Danielem Myerem a bubeníkem skupiny Depeche Mode Christianem Eignerem na novém albu a 16. října v Brně poprvé představí nový koncertní program s novými skladbami. Vystoupí také speciální host skupina The Brute.
The Brute je strhující hudební projekt ze Švýcarska a Německa, který v roce 2018 založil písničkář Daniel Gierke. Projekt spojuje progresivní elektronické zvuky s rockovou energií, podmanivým zpěvem a filmovým videom, a to jak při živých vystoupeních, tak ve videoklipech k singlům. Kapela spojuje prvky elektropopu, rocku a filmových zvukových kulis do charakteristického zvuku, který působí moderně a zároveň hluboce emotivně, s nádechem ducha 80. a 90. let.
Acid Row je česká kapela, která působí od roku 2012 a je známá svou výbušnou směsí stoner rocku a punku, okořeněnou prvky doomu, psychedelie a grunge devadesátých let. Původně vznikla v Plzni, v roce 2019 se přesunula do Prahy. Je proslulá energickými koncerty i zálibou v temné, lehce „ďábelské“ estetice. Dnes vystupuje jako trio ve složení Alex Fonar (zpěv, baskytara), Dominik Klesa (kytara) a Radek Bacík (bicí).
Blue Chesterfield je experimentální kapela z Plzně vedená Davidem Jirkou, která ve své tvorbě propojuje art rock, post-punk, shoegaze a dark country. Její charakteristický lo-fi zvuk doplňují poetické texty a netradiční nástrojové obsazení s houslemi či saxofonem. Na alternativní scéně působí od roku 2020 a na kontě má několik nahrávek i vystoupení na klubových pódiích a festivalech v České republice i zahraničí.
Prago Union fungují už víc než dvacet let. A pořád po svém. Bez rádiových hitů. Bez trendů. Bez potřeby přizpůsobovat se čemukoliv kolem. Přesto mají devět studiových alb, dvě ceny Anděl a publikum, které s nimi zůstává právě proto, že nikdy nezačali hrát jednoduchou hru. Kato patří k nejvýraznějším textařům české scény — přesný, ironický, civilní a zároveň nečekaně hluboký. Rap, který nestojí na efektech, ale na slovech, groove a schopnosti trefit pointu. Naživo navíc Prago Union fungují jinak než většina domácí rapové scény. Live band posouvá jejich skladby dál — směrem k funku, jazzu a živé energii, která dává známým trackům úplně nový tlak. Aktuální album Zvukolodʼ potvrzuje, že Prago Union nezůstávají stát na místě. Pořád hledají nové cesty, ale neztrácejí vlastní rukopis.
Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille
Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13
Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille
Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.
Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.
Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.
„Kdo chce do lidské duše, nechť poslouchá a pozoruje lidovou píseň.“ Leoš Janáček
S vybranými folklorními interprety nahlédneme do písní, které v Leoši Janáčkovi rezonovaly a jimž ve svém folkloristickém díle věnuje pozornost. Autorkou komorního hudebního pořadu je Magdalena Múčková.
Proč s někým čas utíká jako voda, zatímco s jiným se vleče celé věky? Všechno je totiž relativní.
Česká premiéra muzikálu Teorie relativity přináší komiksově stylizovaný pohled do života studentů. Jako v aplikované fyzice, i na chodbě u skříněk platí, že z odlišných prvků může vzniknout nový, pevný celek. Prostředí chodby se stává spouštěčem nečekaných vztahových reakcí. Výtvarná nadsázka vyzdvihuje charakterové karikatury postav, jejich trápení, lásky i nejistoty v dynamické mozaice ze života mladé generace.
Toto školní představení přináší Music Theatre International. Veškeré autorizované materiály k představení dodává rovněž MTI, www.mtishows.co.uk
Béla Bartók:Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu
Leoš Janáček:Sinfonietta, JW VI/18
Igor Stravinskij:Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech
Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.
Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy. Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.
Patří k nejvýraznějším baskytaristkám své generace. A není to fráze.
Kinga Głyk si vybudovala mezinárodní jméno díky kombinaci technické jistoty, muzikality a schopnosti postavit hudbu na nástroji, který obvykle stojí v pozadí. U ní je naopak v centru dění.
Její aktuální album Real Life, na kterém spolupracoval Michael League (Snarky Puppy), ukazuje její posun směrem k současnému fusion zvuku — propojení jazzu, funku a moderní produkce.
Na pódiu potvrzuje, proč bývá označována za jednu z nejzajímavějších basistek své generace — s lehkostí přechází mezi rolí rytmické opory a hlavního melodického hlasu kapely. Její koncerty stojí na přesnosti, dynamice a schopnosti vtáhnout publikum do hudby, která funguje i bez slov.
Mad Fellaz je italská eklektická jazz-fusion kapela, kterou v roce 2011 založil kytarista a hlavní skladatel Paolo Busatto. Skupina, původně inspirovaná velikány klasického progresivního rocku, dokázala prokázat mimořádnou všestrannost a kreativitu. Její tvorba zahrnuje jak instrumentální, tak vokální skladby a pohybuje se na pomezí žánrů, jako jsou prog-rock, jazz, fusion, funk či afrobeat. Kapela čítá sedm až osm členů, kteří mají za sebou řadu významných hudebních spoluprací; zde je jejich stručný výčet: Chick Corea Elektric Band, Dave Weckl, Gary Meek, Peter Erskine, Zucchero, Stan Sargeant, John Etheridge (Soft Machine), Andrea Innesto (Vasco Rossi), Fabio Trentini (Guano Apes, Le Orme), Tolo Marton (Ian Paice). V posledních letech jsme sdíleli pódium s umělci a skupinami, jako jsou: Nick Mason, Procol Harum, Bill Bruford, Virgil Donati, Leprous, Soen, Big Big Train, Motorpsycho, Monika Roscher Big Band a další. SESTAVA: Marco Busatto: bicí Andrea Cecchetto: perkuse Paolo Busatto: kytara Ruggero Burigo: kytara Carlo Passuello: baskytara Enrico Brunelli: klávesy Rudy Zilio: flétna, saxofon, klávesy Alessandra Perozzo: zpěv
Vydejte se s Leošem Janáčkem na výlet po moravských lesích a vesnicích a naslouchejte jejich životu a příběhům. Hravé dobrodružství za lidovou melodií i řečí zvířat.
Pěší procházka povede od Mahenova divadla centrem Brna k Janáčkovu památníku. Po cestě navštívíme místa, kde se Mistr procházel, vyučoval, prožíval premiéry svých skladeb, setkával se s přáteli apod. Poslední zastávkou bude prohlídka Památníku Leoše Janáčka, domku na Smetanově ulici, ve kterém skladatel prožil poslední čtvrtinu života a zkomponoval svá vrcholná díla včetně letošních stoletých jubilantek, orchestrální Sinfonietty a opery Věc Makropulos.
Sraz: před Mahenovým divadlem
Trasa: Mahenovo divadlo – Zelný trh – Česká – Besední dům – Žerotínovo náměstí – Smetanova (Památník Leoše Janáčka)
Luboš Fišer:Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie
Miloslav Kabeláč:Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie s průvodem klavíru, op. 35
Leoš Janáček:Lidová nokturna. Večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného, JW IV/32
Bohuslav Martinů:Špalíček, H. 214 (výběr z verze pro dětský sbor a klavír)
Dětský zpěv byl odjakživa součástí lidových obyčejů, her a svátků. Nezaměnitelná barva dětských hlasů inspirovala řadu předních českých skladatelů 20. století, kteří ve svých skladbách pro prosté lidové texty nalezli přiléhavý hudební výraz v přirozeném a nezkaženém dětském vokálním projevu.
Luboš Fišer (1935–1999) proslul nejen jako plodný autor filmové hudby, ale také jako mezinárodně oceňovaný skladatel orchestrálních, komorních či vokálních partitur. Jeho osobitý postmoderní rukopis se nebojí uhranout posluchače romantickou, někdy až exaltovaně stupňovanou emocionalitou v kontrastu s popěvky a melodiemi lidově prostými, až banálními. Takový je i Fašank pro dětský sbor a klavír na texty lidové moravské poezie zkomponovaný pro soubor Bambini di Praga v roce 1982.
Vítězslava Kaprálová:Dvě písně na slova R. Bojka, op. 4
Vítězslava Kaprálová:Sbohem a šáteček, op. 14
Vítězslava Kaprálová:Zpíváno do dálky, op. 22
Leoš Janáček:Moravská lidová poezie v písních, JW V/2 (výběr)
Leoš Janáček:Pohádka pro violoncello a klavír, JW VII/5
Erich Wolfgang Korngold:Tři písně, op. 22
Erich Wolfgang Korngold:Tři zpěvy, op. 18 (č. 2 a 3)
Písně milostné na slova Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na sklonku roku 1888 úpravou a přepracováním osmi písní ze svého raného cyklu Cypřiše z roku 1865. Dvořákovo úchvatné zhudebnění řadí tento cyklus ke klenotům české písňové literatury.
Dílo skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) představuje intimní ženský svět naplněný jemnou a cituplnou lyrikou. Ve svých písňových cyklech Kaprálová osobitě přetváří vlivy Janáčka, Martinů i dobové avantgardy. Průřez její písňovou tvorbou bude sahat od raných Písní na slova R. Bojka z roku 1932, přes píseň Sbohem a šáteček na text Vítězslava Nezvala z roku 1937 až po pozdní cyklus Zpíváno do dálky, který vznikl v Paříži roku 1939.
Lenka Filipová představí svůj pořad Symphonic, Řeka života, pojmenovaný podle své stejnojmenné písně… koncert slibuje jedinečnou atmosféru a uvádí Lenku Filipovou jako kytaristku, zpěvačku a hudební skladatelku v jedné osobě, kterou zajímá hudba mnohem víc než hranice mezi žánry.
Na koncertu zazní největší hity Zamilovaná, Za všechno může čas, Prý se tomu říká láska, jakož i nové písně, keltské balady… spolu s hosty: Járou Bártou – klavír a Seanem Barrym – keltská harfa, cajon, akordeón. Celý koncert bude Lenku Filipovou provázet smyčcový oktet Brno Strings. Přiďte si vychutnat sto minut dobré muziky, radosti a pohody.
Čerstvý držitel Ceny Anděl – Jiří Kotača & Alf Carlsson – je společné kvarteto švédského kytaristy Alfa Carlssona a českého trumpetisty Jiřího Kotači. Tyto dva oceňované muzikanty spojilo studium v nizozemském Rotterdamu a půl roku po jejich návratu do rodných zemí i plánovaný výlet Alfa do ČR, z kterého se nakonec stala krátká šňůra a posléze i regulérní kapela. Kvarteto vydalo v roce 2024 vysoce oceňované druhé album Our Stories. A jak píše přední hudební žurnalista Milan Bátor: „Tato deska splňuje nejvyšší standardy světového aktivního přístupu k jazzu.“
V jejich hudbě se mísí vše, co mají rádi, tedy vlivy lyrické skandinávské hudby a moderního jazzu se špetkou R’n’B, hip hopu, popu a rocku. To vše, podbarveno živou elektronikou, vytváří unikátní zvukovou kombinaci této kapely, která klade důraz na zvukovou pestrost a silné melodie. Alf Carlsson komponoval hudbu pro Nobelovu cenu míru a Jiří Kotača je držitelem Ceny Anděl a ceny Česká jazzová sklizeň. Kapelnické duo doplnili nejžádanější slovenští jazzmani mladé generace – Peter Korman na kontrabas/baskytaru a Kristián Kuruc na bicí nástroje. Kapela odehrála desítky koncertů na jazzových festivalech a v klubech v Egyptě, Taiwanu, Švédsku, Bulharsku, Rakousku, Itálii, Německu, Řecku, Maďarsku, Slovensku a České republice.
Italský hudebník přináší syrový akustický blues ve stylu starých mistrů delty Mississippi, přičemž hraje na rezofonickou kytaru a využívá slide techniku.
V minimalistické formě dua vystupují zpěvák Dan Bárta a kontrabasista Robert Balzar jen zřídka a jejich spojení s architektonickým skvostem zapsaným na seznamu UNESCO slibuje událost, jež se nebude opakovat.
Pozvání na koncert, kde si společně zahrají společně s Folk Team, přijali tito výjimeční hosté:
HANA ULRYCHOVÁ MONIKA EICHMEIER ROMAN HORKÝ MARTIN KUDLIČKA
Brněnská folk rocková kapela Folk Team křtí 8. řadové album nazvané Na konci světa. Jak je u kapely zvykem, texty Ivana Huvara jsou básnicky laděné, odrážejí současnost a nesou v sobě prvky sebereflexe, nadhledu a místy až surrealistické obrazotvornosti. Současný styl hudby je také převážně z dílny Ivana Huvara, hudba je rockovější než byla v písních Folk Teamu v minulosti, ale i tak zůstává kapele její typicky folk rockový sound. U některých skladeb, jejichž autorem je Roman Venclovský, je patrný také nádech šansonu.
Helena Vondráčková. Ikona české hudby, jejíž hlas, elegance a výjimečná energie provází už více než šest desetiletí životy několika generací. Její příběh je příběhem české populární hudby - nezaměnitelný a nesmírně bohatý. Turné HELENA Forever je oslavou neuvěřitelné 62leté kariéry, během níž nazpívala více než 1700 písní ve dvanácti jazycích, koncertovala ve více než 40 zemích světa a stala se držitelkou desítek prestižních mezinárodních i tuzemských ocenění. Její hudba provází celé generace, její charisma je nadčasové - a opět se vrací ve velkém stylu. Těšit se můžete na nejslavnější hity, které formovaly domácí hudební scénu, ale i na nové aranže, překvapení a velkolepou show, která propojí minulost s přítomností. Každý koncert bude nejen poctou její hudbě, ale především setkáním s osobností, která i po desetiletích na scéně zůstává inspirací. Připravte se na večer plný hitů, emocí, energie a šarmu, který nestárne. Tohle není jen koncert - to je zážitek, který si zapamatujete navždy.
Komorní premiéra nové divadelní hry spisovatele a dramatika Milana Uhdeho s hudbou jeho dlouholetého tvůrčího kolegy Miloše Štědroně. Čte Milan Uhde, písničky hraje a zpívá Miloš Štědroň.
Do Kouřícího králíka zavítá jeden z nejvýraznějších kytarových hlasů současného skandinávského jazzu. Odd Steinar Albrigtsen, rodák z norského Tromsø, je kytarista a skladatel známý svým lyrickým, melodickým stylem a čistým, jasným tónem. Po studiích v Norsku, Švédsku a New Yorku vystudoval Trondheimskou hudební konzervatoř a od té doby si vybudoval pověst jednoho z nejosobitějších hráčů své generace.
Do Brna přijíždí se svým renomovaným kvartetem, ve kterém hrají Gianni Gagliardi (saxofon), Lars Ekman (kontrabas) a Jesse Simpson (bicí) — sestava, jež naplno předvádí jeho jemně propracované kompozice a interaktivní přístup k improvizaci. Albrigtsenovo sólové debutové album Mode (2016) sklidilo široké uznání a kytarista od té doby aktivně koncertuje po celé Evropě.
V minimalistické formě dua vystupují zpěvák Dan Bárta a kontrabasista Robert Balzar jen zřídka a jejich spojení s architektonickým skvostem zapsaným na seznamu UNESCO slibuje událost, jež se nebude opakovat.
Václav Voharčík – trubka, zpěv, Peter Tomčík – kytara, Pavol Mojto – kontrabas, David Geprt – bicí
Jazzový quartet mladých profesionálních jazzových hudebníků, zaměřený na tvorbu legendy jazzové trubky a zpěvu, Cheta Bakera. Po Milesi Davisovi jde (společně s Louisem Armstrongem) o druhého či třetího nejslavnějšího jazzového trumpetistu všech dob.
Volné uskupení muzikantů, kteří si rádi zahrají cokoli. Hlavní část repertoáru tvoří folková a country hudba, ale rádi zabrousíme i do lidovek, swingu nebo jazzu. Ti odvážnější pokoušejí i hudbu vážnou.
Dialog hudební a taneční tvorby pohledem studentů HAMU a HF JAMU.
Večer z cyklu Nová generace představí čtyři krátká díla studentek choreografie HAMU a studujících kompozici na HF JAMU a HAMU. Představení proběhnou v rámci společného projektu Katedry hudební produkce HF JAMU a Katedry tance HAMU.
Sachal Vasandani je dnes považován za jednoho z nejvýraznějších jazzových zpěváků své generace. V jeho podání ožívá jazzová tradice v čerstvém, soulovém odění a oslovuje nejen ortodoxní fanoušky žánru, ale i milovníky moderního písničkářství.
Ačkoliv se dvě výrazné osobnosti současné české scény, zpěvačka Marta Kloučková a kytarista David Dorůžka, potkávají na pódiích i v nahrávacích studiích opakovaně, například v rámci zpěvaččina zavedeného kvintetu, jejich aktuální projekt představuje zásadní zlom.
Pražská skupina Rí Ra vznikla počátkem roku 2008. Název kapely pochází z irského rírá, tedy dobrá zábava. Kapela má ve svém repertoáru písně a balady v angličtině, francouzštině i irštině, a instrumentální jigy a reely hrané na whistle, klasickou i irskou flétnu, housle, kytaru, baskytaru a bodhrán či cajón. Hráči nabízejí irskou hudbu ve svém pojetí, nedrží se striktně harmonie a melodiky tzv. keltské hudby, ale zvuk obohacují jazzovými přiznávkami, slapem na baskytaru, improvizacemi na irské téma. S příchodem nového kytaristy se tu a tam objevuje i jazzové sólo.
Kristýna Zíková – zpěv Daniela Vránová – flétny Linda Jarošová – housle Michal Rudolf Cádra – kytara, zpěv Lukáš Let – perkuse David Ryšánek – baskytara
Ve středu 21. října vás srdečně zveme do brněnského Králíka na dvojkoncert. Zahraje Svaťa Kotas Band a Loes van Schaijk & Honza Bartošek.
Svaťa Kotas je brněnská bluegrassová stálice a s kapelou se můžete těšit na bluegrass, folk a novoakustickou muziku. Loes s Honzou zahrají svoje písničky ve dvou – kytara, housle a dva hlasy. Jejich hudba se pohybuje někde mezi bluegrassem, folkem a vším, co si do těchhle škatulek úplně netroufne.
Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.
Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.
A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.
Po úspěšném turné v roce 2025 se do České republiky vracejí se svou CELINE the SHOW několikanásobně oceněná zpěvačka Lisa Harter a její vynikající hudebníci. Silné vokály, živá hudba, dokonalé vystupování, originální kostýmy zpěvačky a neskutečná podoba s mega hvězdou vás přinutí uvěřit, že jste se ocitli na vyprodaném koncertu samotné Divy.
Jelikož Celine Dion už bohužel nekoncertuje, tak díky této show si vychutnáte její písně jako 'My Heart Will Go On', 'I'm Alive', 'Because You Loved Me' a mnoho dalších. Lisa využívá všech svých hereckých zkušeností a přebírá osobnost Celine, aby vytvořila show, na kterou nezapomenete.
Vlastimil Konopiský (akustická a elektrická kytara)
Tomáš Görtler (akordeon, klávesy)
Petr Mikeš (kontrabas)
Martin Novák nebo Miloš Dvořáček (bicí)
Mirek Kemel zpívá své autorské písně a doprovází se na akordeon, kytaru a ukulele. Většinou vystupuje za doprovodu kapely, kterou kromě něj tvoří ještě Vlastimil Konopiský (akustická a elektrická kytara), Tomáš Görtler (akordeon, jinak též člen souboru Bran), Petr Tichý (kontrabas) a Martin Novák / Miloš Dvořáček (bicí).
Jejich muzika balancuje na pomezí více žánrů od balad přes šanson a blues až po chytlavé hospodské písničky. Vždy jde především o osobní zpověď autora, který do textů vtěluje své vnímání života a světa v mnoha zjevných i pouze tušených aspektech. Písničky jsou založené na básnických textech a jednoduché melodii. Dalo by se říci, že Mirek Kemel vychází z podobných kořenů jako například Vašek Koubek, Jaromír Nohavica, Radůza, Krausberry, Vladimír Mišík nebo Traband.
Rodačka z Vlašimi Kateřina Marie Tichá byla v roce 2013 nominována na Českého Slavíka v kategorii Objev roku, ve stejném roce také zahájila dosud trvající spolupráci s tehdy právě vznikající kapelou Jelen. V roce 2015 vydala pěti písňové EP Otazníkya v roce 2020 potom debutové album Sami, které patřilo k nejpříjemnějším překvapením české hudební scény. Na Andělem oceněnou prvotinu zpěvačka navázala očekávanou druhou řadovou deskou Plamen – první nahranou ve spolupráci s kapelou Bandjeez, kterou převzala po Davidu Stypkovi. Novinku opět produkoval multitalentovaný Ondřej Turták a podle všech indicií jde o jednu z hudebních událostí tohoto roku.
Rok 1996. Producenti Čechtický, Lipert a Kleník telefonují britské zpěvačce Charlotte „Charlie One“ Fairman do Londýna, aby nazpívala několik skladeb, na kterých pracují. Fairman neváhá. Vzniká album „Ohmophonica“ – a s ním OHM SQUARE, první kapela svého druhu v České republice. To, co začalo jako přeshraniční spolupráce několika studií, se vyvinulo v jednu z nejvýraznějších pražských elektronických skupin, známou pro spojení živých nástrojů s elektronickou energií a soulovým zpěvem. „No, za tu dobu se toho hodně změnilo... včetně naší hudby,“ vtipkuje Fairman.
Brněnská alternativně-rocková kapela s téměř dvacetiletou historií, známá svým syrovým, a přitom poetickým zvukem. V roce 2025 vydala u Indies Scope své třetí album Bezpečí, které prostřednictvím mrazivého vokálu Adély Polky a inspirace literaturou reflektuje témata izolace, introspekce a eskapismu. Jejich tvorba se vyznačuje ironií a postupným přechodem od hlučných stěn k prosvětlenějšímu, stále však temnému rockovému výrazu.
NOIX
Hudba se vlní prostorem, sny splývají s realitou – přesně takové jsou koncerty NOIX, pražské kapely balancující na pomezí indie rocku a shoegaze, jejíž dynamické rytmy svádějí k tanci.
První turné bývá jen jedno. Šimon Bilina se poprvé vydává za fanoušky napříč republikou a přiveze nejen písně ze svého debutového alba, ale i skladby, které formovaly jeho dosavadní hudební cestu. S novou kapelou nabídne koncerty plné energie, emocí a autentické radosti z hudby. Čekají vás silné melodie, osobitý projev a atmosféra, která vzniká jen ve chvíli, kdy se hudba skutečně propojí s publikem.
Hudební těleso složené z mladých muzikantů se zálibou v živém hraní a improvizaci. Pod vedením kapelníka Mojmíra Bártka v rytmu jazzu, swingu, latin a jazzrocku.
Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.
Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.
A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.
současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra
Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.
