Zažijte vilu Tugendhat jako nikdy dřív! Brněnská ikona ožije světelnou show Light Up Tugendhat, kterou vrcholí letošní oslavy 25 let od zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zahrada vily se pro tuto příležitost vizuálně propojí se sousedními zahradami vily Löw-Beer a Arnoldovy vily. Na tři dny a tři noci se tento prostor promění v místo plné umění, světla a kreativity.
Zažijte vilu Tugendhat jako nikdy dřív! Brněnská ikona ožije světelnou show Light Up Tugendhat, kterou vrcholí letošní oslavy 25 let od zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zahrada vily se pro tuto příležitost vizuálně propojí se sousedními zahradami vily Löw-Beer a Arnoldovy vily. Na tři dny a tři noci se tento prostor promění v místo plné umění, světla a kreativity.
Zažijte vilu Tugendhat jako nikdy dřív! Brněnská ikona ožije světelnou show Light Up Tugendhat, kterou vrcholí letošní oslavy 25 let od zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zahrada vily se pro tuto příležitost vizuálně propojí se sousedními zahradami vily Löw-Beer a Arnoldovy vily. Na tři dny a tři noci se tento prostor promění v místo plné umění, světla a kreativity.
Kapela Folkadu, založená zpěvačkou a trumpetistkou Yael Gat, zve posluchače k prožití magie židovské hudby. Jedinečné spojení zpěvu, oudu, akordeonu, trubky a šofaru vytváří zvuk, který propojuje tradici se současností a působivě představuje rozmanitost židovské hudby. Repertoár zahrnuje známé i zapomenuté skladby a básně v hebrejštině, jidiš a ladinu. Folkadu tak buduje hudební most mezi Východem a Západem a podporuje kulturní porozumění, které je nadčasové a zároveň vysoce aktuální.
Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille
Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13
Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille
Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.
Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.
Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.
