Události

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

Interpretace se ujme klavírní virtuos Ivo Kahánek, který s Baletem Národního divadla Brno spolupracuje již poněkolikáté. V tomto případě půjde o plnohodnotný koncert Iva Kahánka s účastí Janáčkova kvarteta.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

V rámci koncertní linie hudebních inventur se soubor již tradičně věnuje (znovu)objevování a objednávání skladeb domácích autorů. Letošní dramaturgie je věnována skladbám, ve kterých se propojuje hudební a divadelní prostředí. V podání Tria Aperta zazní díla Jiřího Temla, Karla Odstrčila, Leoše Faltuse, Jany Vöröšové a Vojtěcha Dlaska.

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

Wolfgang Amadeus Mozart v drobných detailech i velkých souvislostech.
Co všechno se může skrývat za obrazem „zázračného dítěte“ a hudebního génia?
Pořad Miloše Štědroně připomíná 270 let od Mozartova narození a 235 let od jeho úmrtí.

Miloš Štědroň (*1942)
Hudební skladatel, muzikolog a pedagog. K charakteristickým rysům jeho osobnosti patří šíře zájmů a hojnost vědeckých, uměleckých, kritických, hudebně publicistických a organizačních aktivit. Své poznatky z celoživotního studia života a díla Leoše Janáčka shrnul v monografii Leoš Janáček a hudba 20. století. Zabývá se také hudbou 16. až 18. století se zaměřením na období hudební renesance, manýrismu a baroka. Vlastní skladatelskou tvorbou zasáhl do nejrůznějších oborů a žánrů. Známá je také jeho scénická hudba – vynikající díla vytvořil ve spolupráci s divadlem Husa na provázku.

Tři kapely, tři různé hudební světy a pořádná klubová jízda! Zámecký pivovar Břeclav Free Night propojí garage-grunge, punk i soul. Na pódiu se představí brněnská Modrá Laguna, studentská punková Dědečkova volba a šestičlenní Soul Power, kteří sázejí na energii a kouzlo soulové hudby.

Přijďte objevit novou muziku, dát si něco dobrého a užít si večer, který bude patřit živým kapelám!

Slzy tvé až v dlaních přelévat…

Inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k  Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.

SPH 2  úterý 13. října 2026 v 19.00 hodin 

LAUREÁTI MEZINÁRODNÍCH SOUTĚŽÍ: ALINDE QUINTET

Antonín Rejcha: Dechový kvintet F dur op. 88 č. 6

Tomáš Borl: Dechový kvintet (2025) – světová premiéra

Leoš Janáček: Suita z opery Příběhy lišky Bystroušky (arr. Jaroslav Pelikán)

Edward Hagerup Grieg: Norské tance (arr. David Walter)

ALINDE QUINTET (vítěz mezinárodní soutěže ARD v Mnichově 2024, laureát mezinárodní soutěže Carla Nielsena v Kodani 2023)

(Anna Talácková – flétna, Barbora Trnčíková – hoboj, David Šimeček – klarinet, Kryštof Koska – lesní roh, Petr Sedlák – fagot)

Přijďte si zahrát. Bicí, klávesy, kytara a mikrofony budou na místě. Basové kombo taky. Ostatní nástroje rádi zapojíme a nazvučíme.

Emil František Burian: Vojna / lidová hra se zpěvy a tanci na text lidové poesie sebrané K. J. Erbenem

Frederic Rzewski: Coming Together pro vypravěče a volně obsazený ensemble (1971/72)

• Part 1: Coming Together (1971)
• Part 2: Atica (1972)

Emil František Burian (1904–1957) patří k nejpozoruhodnějším českým autorům své generace. Je příkladem avantgardních tendencí v meziválečném období, byl členem Devětsilu, spolupracoval s Osvobozeným divadlem, založil divadlo DADA a D34. Upozornil na sebe jako originální dramatik, režisér a skladatel.  Z jeho hudebně-dramatického díla jmenujme alespoň jazzovou experimentální operu Bubu z Montparnassu či operu Maryša, inspirovanou Janáčkovou Její pastorkyní.

Lidová hra se zpěvy Vojna z roku 1935 je dalším z dokladů Burianovy schopnosti hledat nové podoby hudebně-dramatického žánru. Ve snaze o tzv. syntetické divadlo zde využil své zkušenosti s voicebandem, tancem, komorním ansámblem, lidovou hudbou i jazzem.  Premiéra se konala v roce 1935 v divadle D35 v Burianově režii, ale za protektorátu byla zakázána. V padesátých letech se k ní Burian vrátil, instrumentačně upravil a opětovně uvedl v roce 1955. Vojna je jedním z nejvýraznějších projektů české hudby vycházejících z lidové poezie a Burian se v ní staví po bok autorům jako např. Bohuslavu Martinů, kteří se touto problematikou zabývali v podobné době.

Tim Garland saxofon
Geoffrey Keezer klavír

Hudební projekt Mezzo, pod kterým jsou podepsáni britský saxofonista Tim Garland a americký pianista Geoffrey Keezer, je průsečíkem mezi evropskou lyrickou tradicí a americkým jazzovým drivem. Tato spolupráce není jen náhodným setkáním dvou virtuosů, ale hlubokým dialogem dvou hudebních světů, které se navzájem doplňují s neuvěřitelnou lehkostí a elegancí.

Tim Garland, známý svou dlouholetou spoluprací s legendárním Chickem Coreou, přináší do projektu svůj typický, technicky dokonalý, a přitom emotivní projev, který tentokrát osvědčuje na netypický nástroj: mezzosopránový saxofon, který je využíván jen velmi zřídka. Geoffrey Keezer, nominovaný na Grammy a uznávaný pro svou schopnost propojit klasickou průpravu s moderním jazzovým jazykem, mu sekunduje u klavíru s citlivostí, která hraničí s telepatií. Není náhoda, že slavný vibrafonista Gary Burton označil tuto dvojici za „nejlepší jazzové duo, které kdy slyšel“.

Hudba na albu Mezzo i v jeho koncertním provedení se nepodřizuje žádným striktním žánrovým škatulkám; plynule přechází od složitých postbopových struktur k téměř impresionistickým pasážím, které připomínají komorní vážnou hudbu. Ostatně, mezi autory najdeme jak Chicka Coreu, tak například Erika Satieho. Skladby jsou plné barev a nečekaných zvratů, Garlandův tón je čistý a jasný, zatímco Keezerova hra vytváří bohaté textury, které tvoří dokonalý podklad pro saxofonové linky.

Der Šenster Gob je akustická kapela hrající židovskou, romskou a balkánskou hudbu a cestující při tom po celé Evropě v romantickém zeleném karavanu.
Z původního tříčlenného, výhradně (speed) klezmerového mužského tria se postupem času stala kapela čtyřčlenná, nejen klezmerová a také víc zpívající, krásná a místy občas dokonce i smutná.

Matěj Heinzl – klarinet, saxofon, zpěv
Vojtěch Vasko – kontrabas, zpěv
Jan Vítů – kytara, zpěv
Martin Sochor – housle

Koncert folkových skupin Mošny a Poslední šance Míry Ošance v Café Práh.

Program:

Horkýže Slíže míří do Brna! Legendární slovenská punk-rocková partička odpálí svou energickou show plnou kultovních hitů a nekompromisního humoru v moderním sále Sono Centra. Připravte se na večer plný skvělé hudby a jedinečné atmosféry.

David Herzig a Planeta Pluto

David Herzig je hudebník, producent a zvukový experimentátor pohybující se na pomezí elektronické, akustické a písničkářské hudby.

Raritou se cítí být mnohá kapela, ale Baronova holota jí je. Jak jinak nazvat sdružení, v němž se sejde Savec, basák Visacího zámku, s jazzovými saxofonisty Silvou Šírovou a Kubou Doležalem? A ti s kytaristou Narvanu a Lidopopu Mikešem a spunktuje to Baron s bubeníkem Honzou Eliášem? Tak si jejich punkrock s příchutí meruňkovice přijďte poslechnout!

Honza Vancl a jeho narozeninoví hosté.

Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy zahájila 9. ročník festivalu, jehož mottem bylo Bez hranic! Stejně by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele prolnula před mnoha lety a dnes má Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a vrátil se o čtyři roky později, aby se s panem Broučkem vydal nejen na Měsíc. Carsenova inscenace přinesla zcela nový pohled na Janáčkovu nepříliš často uváděnou operu, který spojil její děj s historickými událostmi 20. století, tak zásadními pro český národ. O tom, že inscenace oslovila nejen domácí publikum, svědčí užší nominace na prestižní Opera Award 2025.

Žádná z Janáčkových oper se nedá nazvat komickou; ač v nich humor nikdy nechybí, je spíše oním vzácným kořením. V opeře o domkáři z Malé Strany, typicky českém človíčkovi, však Janáček humorem přímo srší – i když pořádně nabroušeným. Janáček našel předlohu v oblíbených broučkovských novelách básníka Svatopluka Čecha a jeho satiru dokreslil hudbou v tanečním rytmu a s použitím nezvyklých nástrojů, jako jsou skleněná harmonika či dudy. Jestliže první část opery, výlet na Měsíc, mířila svým břitkým humorem do řad pražských kritiků, intelektuálů a umělců, druhá polovina z doby husitské pak ťala do nepěkných vlastností českého národa obecně.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

Dymytry a Arakain vyrážejí na společnou tour po České republice. To bude probíhat od 20. února do 24. října 2026.

Proč s někým čas utíká jako voda, zatímco s jiným se vleče celé věky? Všechno je totiž relativní.

Česká premiéra muzikálu Teorie relativity přináší komiksově stylizovaný pohled do života studentů. Jako v aplikované fyzice, i na chodbě u skříněk platí, že z odlišných prvků může vzniknout nový, pevný celek. Prostředí chodby se stává spouštěčem nečekaných vztahových reakcí. Výtvarná nadsázka vyzdvihuje charakterové karikatury postav, jejich trápení, lásky i nejistoty v dynamické mozaice ze života mladé generace.

Toto školní představení přináší Music Theatre International. Veškeré autorizované materiály k představení dodává rovněž MTI, www.mtishows.co.uk

Připravte se na pořádné western swingové rodeo, protože přicházejí ROOTY SHOOTERS!

Tato parta ostřílených hráčů, kteří obvykle válí swing, jazz, pop, blues a rock&roll teď míří přímo na western swing!  Bang, bang!

Na kontrabas válí Petr „Poss Pets“ Pospíšil, jehož slap rozduní i ten nejunylejší kontrabas; po klávesách akordeonu prohání prsty Matěj „Foam“ Fouma, aby skladby byly řádně oduševnělé; na housle šmidlyká Vojta „The Doc“ Nosek, který hraje tak, že to zní, jako by měl 16 strun a šmytec a kytaru prachspostě drhne Vítek „Snow White“ Šnévajs, jenž rozeznívá akordy, které pohladí na duši.

A to není vše – všichni čtyři pistolníci dovedou společně vyzpívat prérijní harmonie ve spoustě písní!

Vydejte se s námi na unikátní hudební výlet do dob, kdy byl život tvrdej, ale muzika vás obměkčila. Tak nachystejte boty s ostruhami a osedlejte s námi tohohle mustanga!

¡Caramba!

Swing jam session v Café Práh.

Současná chicagská jazzová scéna platí za jedno z nejživějších a nejprogresivnějších jazzových center současnosti. Právě z tohoto podhoubí vzešel mimořádný úkaz, multitalentovaný saxofonista, skladatel, pedagog a aktivista Isaiah Collier.

Slovinská industriální legenda Laibach oznámila novou desku MUSICK, se kterou míří 15. 10. na brněnskou Flédu! Zapomeňte na běžný koncert, tohle bude lekce z dekonstrukce popkultury. Mašírující rytmy, orchestrální pompéznost a nekompromisní estetika, která definovala žánr.
Laibach pochází ze slovinského města Trbovlje a už od roku 1980 na sebe upozorňují provokativní estetikou, která kombinuje totalitární symboliku, industriální zvu a konceptuální umění. Jejich tvorba často balancuje na hranici mezi kritikou a apropriací autoritářských prvků, což vyvolává intenzivní debaty o smyslu a interpretaci jejich díla.
Hudebně se Laibach pohybuje především v industriálním a experimentálním rocku, ale během let prozkoumali širokou škálu stylů – od elektroniky přes orchestrální aranže až po avantgardní pop. Proslavili se také svými neobvyklými reinterpretacemi známých skladeb, například přepracovaným albem Let It Be od The Beatles nebo monumentálními verzemi lidových a popových písní, které posouvají originály do zcela nového významového rámce.

Janny Richter 

„Janny Richter je krásnou ukázkou toho, že když si jdete za svým snem, je velká šance, že to dopadne.“ Full Moon 

Energický frontman, autor oceňovaného soundtracku k seriálu Metoda Markovič: Hojer a hudební vizionář na pomezí country blues, americany, indie rocku a electropopu.

Blues Street Band pochází z Valašského Meziříčí, stejně jako většina členů kapely. Na hudební scéně působíme již od roku 2006 a i přes drobné personální změny si kapela po celou dobu zachovává svůj osobitý styl a charakter.

Naší tvorbu tvoří především autorské skladby, ve kterých propojujeme vlastní hudbu s texty inspirovanými skutečnými životními příběhy. Hudebně se pohybujeme na pomezí blues, rocku, boogie a dalších žánrů, aniž bychom se nechali svazovat jedinou hudební škatulkou.

Významný podíl na textech má náš dlouholetý kamarád a textař Jan Vytlačil, jehož životní postřehy a příběhy dávají našim písním jedinečný obsah. Každý člen kapely má zároveň prostor vložit do skladeb vlastní hudební cítění a nápady. Právě díky této tvůrčí svobodě vznikl charakteristický zvuk Blues Street Bandu, který je pro nás typický.

Repertoár kapely Postband tvoří akustické úpravy více či méně známých
songů ze zlatého fondu rockového písničkářství (např. T. Petty, N.
Young, V. Morrison, B. Dylan), i představitelů pozdější autorské
generace (např. B. Carlile, D. Grohl, N. Gallagher, G. Hansard, U2).
Setlist obsahuje i několik původních písniček.

Leoš Janáček: Říkadla (1925-26) / světová premiéra nové verze pro 1-2 hlasy, klarinet a klavír, úprava Kryštof Mařatka (2025-26)

Kryštof Mařatka: Altotem / noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru (česká premiéra)

Kryštof Mařatka: Báchorky / Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů

–

Kryštof Mařatka: Záhada pana Rybky / melodram pro herce (a) klavíristu na motivy povídky Karla Čapka

Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 / písňový cyklus pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír

Zatímco Janáčkova hudba má své kořeny v moravské lidové hudbě, Kryštof Mařatka (nar. 1971) je inspirován etnickou hudbou vícero kontinentů.

Skladba Báchorky Kryštofa Mařatky z roku 2016 je inspirovaná světem lidové hudby, jejím instrumentářem, který autor využívá v konfrontaci s ostatními nástroji. Objevují se zde instrumenty jako bezovák, kamzičí roh, hadrářská píšťalka, nosová flétna, pastýřská trouba či kostěná flétna.

Inspiraci pro svůj melodram Záhada pana Rybky z roku 2015 nalezl Mařatka v povídce Karla Čapka Šlépěje, vydané v Povídkách z jedné kapsy. Klíčovou roli tu hrají text a děj, z čehož vychází i hudební zpracování, které však nenese dominantní funkci, spíše doplňuje vyprávění.

Skladba je součástí řady dalších skladatelových melodramů pro stejné obsazení a tvoří s nimi celek. Je původně zamýšlena pro jednoho účinkujícího: herce-klavíristu, který zastává obě role: herecký projev a hru na klavír, ale skladbu také mohou hrát dva interpreti: jeden herec s jedním klavíristou. Text je možné provádět v různých jazycích.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

Proč s někým čas utíká jako voda, zatímco s jiným se vleče celé věky? Všechno je totiž relativní.

Česká premiéra muzikálu Teorie relativity přináší komiksově stylizovaný pohled do života studentů. Jako v aplikované fyzice, i na chodbě u skříněk platí, že z odlišných prvků může vzniknout nový, pevný celek. Prostředí chodby se stává spouštěčem nečekaných vztahových reakcí. Výtvarná nadsázka vyzdvihuje charakterové karikatury postav, jejich trápení, lásky i nejistoty v dynamické mozaice ze života mladé generace.

Toto školní představení přináší Music Theatre International. Veškeré autorizované materiály k představení dodává rovněž MTI, www.mtishows.co.uk

Rock-popová kapela, která kombinuje melodickou garážovou hudbu, rock a pop s prvky jazzu, funku a blues. Hudební formaci tvoří šest muzikantů, jejichž energická vystoupení vtáhnou publikum do osobitého světa, který sami popisují jako „hudební piknik“

zpěv: Radek Maar

saxofon: Petr Žížek

kytara: Aleš Jedounek

kytara: Richard Juřena

basa: Radim Kopecký

bicí: Miroslav Holub

Electra Heart je dynamická kapela, která propojuje hudbu do nezapomenutelného zážitku plného silných vokálů, melodických saxofonových sól a propracovaných klavírních melodií. 

zpěv: Ilona Lanard, 

saxofon: Jiří Havlíček,

piano: Tomáš Vrtek,
basa: Ondřej Kovář, 

bicí: Viktor Mudrák

První společné koncertní turné Barbory Polákové a Štěpána Urbana. Koncerty, při kterých se posluchači mohou zaposlouchat do jemných melodií a niterných textů. Jejich první společné album Sršeň splňuje vše, co lze od moderního folk-popu očekávat.

HVOB již řadu let dobývají svět elektronické hudby. Na mezinárodní scéně se etablovali nejen svými nahrávkami, ale také svými skvělými živými vystoupeními.

Za unikátním hudebním projevem HVOB stojí dvojice Anna Müller a Paul Wallner, kteří hudbu společně tvoří a produkují.

Odehráli vyprodaná turné v Severní, Střední i Jižní Americe, Asii, Evropě i Jižní Africe. Zároveň stáli na pódiích předních světových festivalů, jako headlineři barcelonského Sonaru, na Clockenflapu v Hongkongu, festivalu Primavera Sound či Fuji Rock v Japonsku. Nahráli také BBC Essential Mix, několik setů pro Boiler Room a Cercle set v Mexiku.

LAKESIDE X spolupracuje s Danielem Myerem a bubeníkem skupiny Depeche Mode Christianem Eignerem na novém albu a 16. října v Brně poprvé představí nový koncertní program s novými skladbami. Vystoupí také speciální host skupina The Brute.

The Brute je strhující hudební projekt ze Švýcarska a Německa, který v roce 2018 založil písničkář Daniel Gierke. Projekt spojuje progresivní elektronické zvuky s rockovou energií, podmanivým zpěvem a filmovým videom, a to jak při živých vystoupeních, tak ve videoklipech k singlům. Kapela spojuje prvky elektropopu, rocku a filmových zvukových kulis do charakteristického zvuku, který působí moderně a zároveň hluboce emotivně, s nádechem ducha 80. a 90. let.

Acid Row je česká kapela, která působí od roku 2012 a je známá svou výbušnou směsí stoner rocku a punku, okořeněnou prvky doomu, psychedelie a grunge devadesátých let. Původně vznikla v Plzni, v roce 2019 se přesunula do Prahy. Je proslulá energickými koncerty i zálibou v temné, lehce „ďábelské“ estetice. Dnes vystupuje jako trio ve složení Alex Fonar (zpěv, baskytara), Dominik Klesa (kytara) a Radek Bacík (bicí).

Blue Chesterfield je experimentální kapela z Plzně vedená Davidem Jirkou, která ve své tvorbě propojuje art rock, post-punk, shoegaze a dark country. Její charakteristický lo-fi zvuk doplňují poetické texty a netradiční nástrojové obsazení s houslemi či saxofonem. Na alternativní scéně působí od roku 2020 a na kontě má několik nahrávek i vystoupení na klubových pódiích a festivalech v České republice i zahraničí.

Prago Union fungují už víc než dvacet let. A pořád po svém.
Bez rádiových hitů. Bez trendů. Bez potřeby přizpůsobovat se čemukoliv kolem. Přesto mají devět studiových alb, dvě ceny Anděl a publikum, které s nimi zůstává právě proto, že nikdy nezačali hrát jednoduchou hru.
Kato patří k nejvýraznějším textařům české scény — přesný, ironický, civilní a zároveň nečekaně hluboký. Rap, který nestojí na efektech, ale na slovech, groove a schopnosti trefit pointu.
Naživo navíc Prago Union fungují jinak než většina domácí rapové scény. Live band posouvá jejich skladby dál — směrem k funku, jazzu a živé energii, která dává známým trackům úplně nový tlak.
Aktuální album Zvukolodʼ potvrzuje, že Prago Union nezůstávají stát na místě. Pořád hledají nové cesty, ale neztrácejí vlastní rukopis.

Blue Jam v Jazz baru u kouřícího králíka.

Line-up:

Alfred Schnittke: Smyčcový kvartet č. 3

Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille

Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13

Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille 

Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.

Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.

Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.

Proč s někým čas utíká jako voda, zatímco s jiným se vleče celé věky? Všechno je totiž relativní.

Česká premiéra muzikálu Teorie relativity přináší komiksově stylizovaný pohled do života studentů. Jako v aplikované fyzice, i na chodbě u skříněk platí, že z odlišných prvků může vzniknout nový, pevný celek. Prostředí chodby se stává spouštěčem nečekaných vztahových reakcí. Výtvarná nadsázka vyzdvihuje charakterové karikatury postav, jejich trápení, lásky i nejistoty v dynamické mozaice ze života mladé generace.

Toto školní představení přináší Music Theatre International. Veškeré autorizované materiály k představení dodává rovněž MTI, www.mtishows.co.uk

Béla Bartók: Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu

Leoš Janáček: Sinfonietta, JW VI/18

Igor Stravinskij: Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech

Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.

Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy.  Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.

Saul a Hasan přinášejí společnou koncertní show v rámci turné „OD NEKONEČNA DO DÁVNA“.

Už 17. října se představí v brněnském SONO Music Clubu.

Patří k nejvýraznějším baskytaristkám své generace. A není to fráze.

Kinga Głyk si vybudovala mezinárodní jméno díky kombinaci technické jistoty, muzikality a schopnosti postavit hudbu na nástroji, který obvykle stojí v pozadí. U ní je naopak v centru dění.

Její aktuální album Real Life, na kterém spolupracoval Michael League (Snarky Puppy), ukazuje její posun směrem k současnému fusion zvuku — propojení jazzu, funku a moderní produkce.

Na pódiu potvrzuje, proč bývá označována za jednu z nejzajímavějších basistek své generace — s lehkostí přechází mezi rolí rytmické opory a hlavního melodického hlasu kapely. Její koncerty stojí na přesnosti, dynamice a schopnosti vtáhnout publikum do hudby, která funguje i bez slov.

Mad Fellaz je italská eklektická jazz-fusion kapela, kterou v roce 2011 založil kytarista a hlavní skladatel Paolo Busatto. Skupina, původně inspirovaná velikány klasického progresivního rocku, dokázala prokázat mimořádnou všestrannost a kreativitu. Její tvorba zahrnuje jak instrumentální, tak vokální skladby a pohybuje se na pomezí žánrů, jako jsou prog-rock, jazz, fusion, funk či afrobeat.
Kapela čítá sedm až osm členů, kteří mají za sebou řadu významných hudebních spoluprací; zde je jejich stručný výčet:
Chick Corea Elektric Band, Dave Weckl, Gary Meek, Peter Erskine, Zucchero, Stan Sargeant, John Etheridge (Soft Machine), Andrea Innesto (Vasco Rossi), Fabio Trentini (Guano Apes, Le Orme), Tolo Marton (Ian Paice).
V posledních letech jsme sdíleli pódium s umělci a skupinami, jako jsou:
Nick Mason, Procol Harum, Bill Bruford, Virgil Donati, Leprous, Soen, Big Big Train, Motorpsycho, Monika Roscher Big Band a další.
SESTAVA:
Marco Busatto: bicí
Andrea Cecchetto: perkuse
Paolo Busatto: kytara
Ruggero Burigo: kytara
Carlo Passuello: baskytara
Enrico Brunelli: klávesy
Rudy Zilio: flétna, saxofon, klávesy
Alessandra Perozzo: zpěv

Vydejte se s Leošem Janáčkem na výlet po moravských lesích a vesnicích a naslouchejte jejich životu a příběhům. Hravé dobrodružství za lidovou melodií i řečí zvířat.