Události

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Leoš Janáček: Moravské lidové písně pro klavír, JW VIII/23

Pavel Haas: Lidové písně pro klavír, HW VII/14

Václav Kaprál: Miniatury, 5 skladeb pro klavír

Leoš Janáček: V mlhách, JW VIII/22

Leoš Janáček: 1. X. 1905 

Cyklus patnácti úprav Moravských lidových písní pro klavír Leoše Janáčka (1854–1928) představuje zajímavou neofolkloristickou paralelu k romantickým „písním beze slov“ Mendelssohna-Bartholdyho, Edvarda Griega či Janáčkova oblíbence Antona Rubinsteina. Janáčkův cyklus vznikl v letech 1921–1922 na objednávku Otakara Nebušky z pražského nakladatelství Hudební matice Umělecké besedy. Vydání se však za skladatelova života nedočkal. Janáčkova aranžmá lidových písní představují aforistické miniatury v moderním, janáčkovsky osobitém znění.

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Choreografie: Klaudie Lakomá a Marek Svobodník

JAKÝ KROJ, TAK SE STROJ
Lidový oděv v zájmových oblastech Leoše Janáčka. V nevšední módní přehlídce se seznámíte s lidovým oděvem, jehož autentickou podobu mohl Leoš Janáček ve vybraných oblastech ještě osobně poznat. Procházkou po lokalitách jeho folkloristického zájmu objevíme rozmanité druhy a funkce krojů – ženských, mužských i dětských, letních i zimních, obřadních, svátečních i pracovních. Přehlídku doplní odborný komentář a atmosféru umocní cimbálový doprovod.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

JAKÝ KROJ, TAK SE STROJ
Lidový oděv v zájmových oblastech Leoše Janáčka. V nevšední módní přehlídce se seznámíte s lidovým oděvem, jehož autentickou podobu mohl Leoš Janáček ve vybraných oblastech ještě osobně poznat. Procházkou po lokalitách jeho folkloristického zájmu objevíme rozmanité druhy a funkce krojů – ženských, mužských i dětských, letních i zimních, obřadních, svátečních i pracovních. Přehlídku doplní odborný komentář a atmosféru umocní cimbálový doprovod.

Darius Milhaud: Tango des Fratellini, op. 58c z baletu „Vůl na střeše“

Bohuslav Martinů: Osm preludií, H. 181 (výběr)

Igor Stravinskij: Piano-Rag-Music

George Gershwin: „Song-Book“ pro klavír (výběr)

Balet Le Boeuf sur le toit (Vůl na střeše), který byl původně koncipován jako hudební podklad k němým groteskám Charlieho Chaplina, napsal skladatel Darius Milhaud (1892–1974) v letech 1919–1920, dva roky po návratu ze svého pobytu v Brazílii. Hudbu baletu Milhaud naplnil brazilskými lidovými melodiemi, rytmy tanga, samby a dalších latinsko-amerických tanců. Klavírní skladbu Tango des Fratellini, kterou z baletní hudby později zadaptoval, věnoval bratrům Fratelliniovým, trojici klaunů, jež vystupovala v pařížském cirkusu Medrano a ve 20. letech 20. století se těšila oblibě pařížských intelektuálů.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Emil František Burian: Smyčcový kvartet č. 4

Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 2, Sz. 67, BB 75

Leoš Janáček: Kvartet pro dvoje housle, violu a cello („Listy důvěrné“), JW VII/13

Emil František Burian (1904–1959) se řadí mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české meziválečné avantgardy. Vynikl nejen jako plodný hudební skladatel, herec, zpěvák a spisovatel, ale především jako divadelní a filmový režisér propagující novátorské umělecké postupy. Janáčkova hudba ovlivnila nejen Burianovu tvorbu hudebně dramatickou, ale její vlivy pronikly i do jeho skladeb komorních. Burianův Smyčcový kvartet č. 4 vznikl roku 1947, v období, kdy se skladatel vzpamatovával z následků věznění v nacistických koncentračních táborech. Kvartet je silnou a působivou osobní zpovědí, v níž se střídají plochy hluboce niterné a teskné s místy neskrývaně ironickými a drsnými.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Nesmrtelnost je prokletím.

Příběh o zpěvačce Emilii Marty, která díky elixíru života žije již víc než tři sta let…Pohled do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. V únoru 2017 představila Janáčkova opera tento titul na Hong Kong Arts Festival. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou Göteborg.

Udělejte s námi Krok za oponu. Pořad určený všem zvídavým lidem, malým i velkým, kteří se chtějí přiučit něčemu novému ze světa operního divadla.

70 minut interaktivní, dobrodružné a hlavně zábavné cesty do nitra operních inscenací se sólisty, sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB.

Výchovně–vzdělávací pořad je vhodný pro střední školy. Krok za oponu je ideálním pořadem propojujícím hudební výchovu s češtinou či estetikou.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?

Josef Suk: Pohádka, op. 16 / suita pro velký orchestr a motivy hudby k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena

Leoš Janáček: Šárka (koncertní provedení), JW I/1 / opera o třech jednáních na hudební drama Julia Zeyera

Obsazení:
Šárka: Mária Porubčinová
Ctirad: Aleš Briscein
Přemysl: Svatopluk Sem
Lumír: Daniel Matoušek 

Janáčkovu operní prvotinu a Sukovu Pohádku od sebe dělí pouhých deset let. Spojuje je nejen osobnost spisovatele, dramatika a básníka Julia Zeyera, ale také slovanská mytologie.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

V opeře Káťa Kabanová od Leoše Janáčka je hlavní hrdinka uvězněna v temné síti vztahů. Její panovačná tchyně Kabanicha ovládá svého syna Tichona, jehož manželství s Káťou je pod touto nadvládou těžce zkoušeno. Protože Káťa v této rodině nenachází naplnění, uchyluje se k tajné lásce s Borisem.

Janáček jako libretista zhustil děj dramatu Bouře Alexandra N. Ostrovského a záměrně se vzdal rozsáhlejších společenských popisů. Místo toho vytváří hudební jazyk mimořádné psychologické jemnosti, v němž sleduje Kátin vnitřní vývoj. Pocity viny a duševní utrpení se stupňují, až vyústí v její veřejné přiznání – emocionální bouři, která vše smete.

Režisér Krzysztof Warlikowski vnímá Káťu jako vyvrženou ženu, které je odepřeno žít v souladu se svými touhami – a která nakonec volí smrt před životem v pokrytectví. V této mnichovské inscenaci umocňují scénografie, světelný design a videoprojekce Katinu vnitřní krajinu i společenské sevření, které ji obklopuje.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Giovanni Pierluigi da Palestrina: Missa brevis

Pavel Křížkovský: Graduale in Dominica Resurrectionis

Leoš Janáček: Exaudi Deus, JW II/4

Johann Sebastian Bach: Magnificat, BWV 243 

Kůr baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je místem úzce spjatým s dětstvím a mládím Leoše Janáčka. Pravidelně zde zpíval jako choralista, později zde zastával post ředitele kůru. Jeho učitel, ředitel kůru a fundace augustiniánského opatství Pavel Křížkovský byl velký propagátor tzv. cecilianismu, tedy reformy církevní hudby, která si vzala za cíl očistit církevní hudbu od klasicistních a především romantických nánosů, oživit gregoriánský chorál, provádět skladby přelomu 16. a 17. století a komponovat skladby blízké tzv. palestrinovskému slohu. Stejnou vášeň projevoval pro toto hnutí i mladý Leoš Janáček. Není proto divu, že Křížkovský a následně také Janáček uváděli na starobrněnském kůru nejenom soudobé představitele cecilianismu, ale také skladatele jako Orlando di Lasso či Giovanni Pierluigi da Palestrina. Církevní mody pak ovlivnily také Janáčkovo hudební myšlení. Palestrina jako jakýsi archetyp církevní hudby ovlivnil i tvorbu Johanna Sebastiana Bacha.

Luboš Fišer: Sny a valčíky
Béla Bartók: Rumunské tance, op. 8a, BB 56
Igor Stravinskij: Valse pour les enfants
Igor Stravinskij: Tango
Fryderyk Chopin: Mazurky (výběr)
Bedřich Smetana: České tance I. a II. řada (výběr)
Johann Sebastian Bach: Partita B dur, BWV 825

Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.

Luboš Fišer: Sny a valčíky
Béla Bartók: Rumunské tance, op. 8a, BB 56
Igor Stravinskij: Valse pour les enfants
Igor Stravinskij: Tango
Fryderyk Chopin: Mazurky (výběr)
Bedřich Smetana: České tance I. a II. řada (výběr)
Johann Sebastian Bach: Partita B dur, BWV 825

Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Mottem 10. ročníku festivalu jsou „Kořeny“ a právě k nim směřuje premiérový příspěvek brněnského souboru. Tentokrát se v podobě site-specific inscenace v Besedním domě, který je pevně spojen s Janáčkovým působením v brněnské kultuře, vrátíme na samotný začátek Mistrovy operní tvorby.

Opera Šárka existuje ve dvou podobách – z roku 1887, kdy Janáček dílo dokončil pouze v klavírním výtahu, a z roku 1925, v přepracované a instrumentované verzi. Na festivalu zazní obě verze, režisér Jiří Heřman si však pro svůj projekt zvolil původní podobu z roku 1887, aby v prostoru Besedního domu zavedl diváky přímo doprostřed dramatického střetu mezi muži a ženami, který vrcholí tragédií. Klavírního partu se ujme vynikající britský klavírista Julius Drake, kterého publikum festivalu dobře zná z předchozích ročníků jako skvělého interpreta Janáčkovy hudby.

Nesmrtelnost je prokletím.

Příběh o zpěvačce Emilii Marty, která díky elixíru života žije již víc než tři sta let…Pohled do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. V únoru 2017 představila Janáčkova opera tento titul na Hong Kong Arts Festival. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou Göteborg.

Mottem 10. ročníku festivalu jsou „Kořeny“ a právě k nim směřuje premiérový příspěvek brněnského souboru. Tentokrát se v podobě site-specific inscenace v Besedním domě, který je pevně spojen s Janáčkovým působením v brněnské kultuře, vrátíme na samotný začátek Mistrovy operní tvorby.

Opera Šárka existuje ve dvou podobách – z roku 1887, kdy Janáček dílo dokončil pouze v klavírním výtahu, a z roku 1925, v přepracované a instrumentované verzi. Na festivalu zazní obě verze, režisér Jiří Heřman si však pro svůj projekt zvolil původní podobu z roku 1887, aby v prostoru Besedního domu zavedl diváky přímo doprostřed dramatického střetu mezi muži a ženami, který vrcholí tragédií. Klavírního partu se ujme vynikající britský klavírista Julius Drake, kterého publikum festivalu dobře zná z předchozích ročníků jako skvělého interpreta Janáčkovy hudby.

Szidi Tobias se po roce vrací na jeviště Mahenova divadla a letos si připomíná 25 let na hudební scéně.

Szidi Tobias spieva zo srdca to, čo je v slovách jej muža Petra Lipovského vypovedané aj schované. Ako sama o sebe hovorí: „Na koncertoch som sama sebou a tým, čím chcem byť. Chválospevy a žalmy o láske, nádeji a radosti. Ten, kto porozumie, nám dáva najviac.“

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Jako červená nit se všemi skladbami Leoše Janáčka táhne jednotící linka – hluboké lidství a originální forma. Právě toto se dá vztáhnout snad nejvíce na jeho dvě poslední velká díla – operu Z mrtvého domu a Glagolskou mši. Zkratkovitou sondu do duší vězňů a osobité vyjádření víry ve mši na staroslověnský text. V rámci festivalu Janáček Brno 2022 vzniklo jedinečné spojení obou děl, kdy scénická podoba Glagolské mše jako pokračování opery Z mrtvého domu dává oběma dílům novou výpověď o síle víry v člověka.

Vězni žijící v krutých podmínkách sibiřské věznice a za každým jménem se skrývá strastiplný lidský osud, neštěstí, zlo i jiskra naděje. Kousek po kousku, v malých útržcích vypráví jejich příběhy Leoš Janáček ve svém posledním a jedinečném díle. Janáček je geniální tvůrce mistrně zacházející se zkratkou, jenž na malé ploše dokáže zachytit lidskou podstatu. I přes tíživý konec stojí na počátku partitury Z mrtvého domu vepsáno: V každém tvoru jiskra boží! A to je myšlenka spojující jeho poslední operu s dílem stejně unikátním Glagolskou mší. Jak sám Janáček řekl: Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním, silném, který si bere Boha za svědka.

Orchestrální akademie Filharmonie Brno je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.

Slavnostní koncert

Oslavy 20 let B-Side Bandu vyvrcholí tam, kde to celé začalo. V Městském divadle Brno, kde se před dvaceti lety odehrál vůbec první projekt kapely. Tenhle večer nebude jen koncertem. Bude vyústěním dvou dekád, během kterých se B-Side Band stal jedním z určujících projektů české hudební scény.

Benefiční baletní galavečer

Janáčkovo divadlo se v listopadu stane místem výjimečného setkání umění a solidarity. Již čtvrtý ročník baletního galavečera spojí přední sólisty evropských scén s jediným cílem – pomoci onkologicky nemocným pacientům.

Gala Tancem pro život, společný projekt Baletu Národního divadla Brno a Masarykova onkologického ústavu, si za čtyři roky existence vybudovalo pověst prestižní benefiční akce tuzemské taneční scény.

Slavnostní koncert

Oslavy 20 let B-Side Bandu vyvrcholí tam, kde to celé začalo. V Městském divadle Brno, kde se před dvaceti lety odehrál vůbec první projekt kapely. Tenhle večer nebude jen koncertem. Bude vyústěním dvou dekád, během kterých se B-Side Band stal jedním z určujících projektů české hudební scény.

Filharmonie Brno
dirigent Patrik Červák
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Filharmonie Brno
dirigent Patrik Červák
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Dva národy spolu vedou válku, ale uprostřed bitevního pole se odehrává mnohem komornější drama, které může mít nečekané důsledky. Egyptská princezna Amneris miluje vojevůdce Radama. Jeho láska však patří zajatkyni Aidě, o níž nikdo neví, že je princeznou nepřátelské etiopské země. Aniž to kdokoliv z nich tuší, zanedlouho budou stát před volbou, která rozhodne o životě či smrti…

legendární muzikál

Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí.

Je Verdiho slavný Nabucco jen operou o touze po svobodě? Inscenace Jiřího Heřmana nabízí poutavý pohled na příběh babylonského krále a židovského národa. Jeho středem jsou rodinné vztahy a sám král Nabuchodonozor. Opera plná velkole­pých sborů a strhujících pěveckých partů patří již 35 let k nejpo­pulárnějším titulům našeho repertoáru.

legendární muzikál

Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí.

Orchestr Karla Vlacha založený svým dirigentem v roce 1939 je nejstarším big-bandem v Evropě. Je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších představitelů swingové, jazzové, taneční a populární hudby. Na naší hudební scéně působí nepřetržitě již 85 let.

Na Vánočním koncertě zazní nejznámější jak české, tak i světové vánoční písně, včetně slavných „swingovek“ z repertoáru legendárního orchestru Glenna Millera. Orchestr o vánocích doprovodí dětský sbor Coro Piccolo, který koncertu zpěvem českých koled vdechne úžasnou vánoční atmosféru.