Projekce

Balet NdB 3 je platforma pro výjimečné interprety zralého tanečního věku. Inspirací pro tento koncept byl, stejně jako u juniorského baletu, přístup světového choreografa Jiřího Kyliána, který filozofii tří dimenzí umělecké kariéry prosadil ve světoznámém Nederlands Dans Theater již před téměř padesáti lety.

Projekt Balet NdB 3 se premiérově uvedl na EXPO 2025 ve spolupráci s Filharmonií Brno a českým klavírním virtuosem Ivem Kahánkem.

V rámci večera uvedeme dvě choreografie:

Po zarostlém chodníčku

Mário Radačovský zase ve svém zpracování „Po zarostlém chodníčku“ přináší na jeviště příběhy o křehkosti života. Sedm tanečníků v jeho pojetí ztvárňuje drobné příběhy o čase, který nám všem neúprosně plyne, a o momentech, kdy se přítomnost může náhle proměnit ve věčnost. Janáčkova nadčasová hudba se svou zdánlivou jednoduchostí skvěle podtrhuje choreografii, která nám připomíná důležitou pravdu – že každý konec s sebou přináší i naději nového začátku.

Večeře 

Dvě postavy, muž a žena, chystají slavnostní večeři. Neočekávaná zpráva náhle změní atmosféru příprav – co se jeví jako dobrá novinka, skrývá pro jednoho z nich možná opačný význam. Hosté jsou za dveřmi, je nutné udržet zdání pohody a společenských konvencí… Kam situace dospěje? Choreografie na skladbu Bohuslava Martinů a Víta Gregora.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Hudební a taneční program doplněný filmovou projekcí byl vytvořen na vybraných biblických motivech z První knihy Mojžíše, Genesis.

Fascinující příběh postupného stvoření světa – od stvoření Adama a Evy až po sedmý den odpočinku – dává prostor pro svěží, hravý a nápaditý přístup k jednotlivým tématům. Tím, že je vyženou ze Zahrady Eden, autoři také odhalují temnou stránku lidstva na jevišti. Morální zkaženost je nahrazena Božím hněvem – podobnost s přítomností není pro tvůrce náhodná, takže SĽUK vědomě klade divákovi mnoho znepokojujících otázek.

Kreativní animace s velkoplošnou projekcí a poutavé interpretační vystoupení tanečního souboru SĽUK doplňují vtipná divadelní představení a slovní komentáře herců Františka Kovára, Petry Molnárové a Reného Štúra.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

Interpretace se ujme klavírní virtuos Ivo Kahánek, který s Baletem Národního divadla Brno spolupracuje již poněkolikáté. V tomto případě půjde o plnohodnotný koncert Iva Kahánka s účastí Janáčkova kvarteta.

Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku, JW VII/18 (choreografie: Mário Radačovský)

Leoš Janáček: V mlhách, JW VIII/22

Leoš Janáček: Capriccio, JW VII/12 / pro klavír levou rukou a komorní dechový ansámbl (choreografie: Megumi Nakamura) 

Janáčkova tvorba, která měla hluboké kořeny v lidové hudbě, je věnována také klavíru, skladatelovu snad nejintimnějšímu nástroji.

První řada klavírního cyklu poetických skladbiček Po zarostlém chodníčku vznikala postupně v letech 1900, 1908 a 1911. Pět skladeb cyklu napsal Janáček v roce 1900, tedy ve svých 46 letech. Vyšly jako drobné kusy pro harmonium v sešitech Slovanské melodie, které vydával ivančický učitel Emil Kolář. Na rozšíření cyklu měl svůj podíl redaktor Jan Branberger, jenž v roce 1908 smluvil vydání skladeb u pražského nakladatele Bedřicha Kočího. Tento nakladatelský zájem o vydání stávajících skladeb vedl Janáčka ke kompozici dalších částí, takže cyklus se rozrostl na deset čísel, ke kterým skladatel přiřadil poetické názvy. Tyto drobné, intimní skladbičky přinášející některé skladatelovy vzpomínky, se dnes řadí k jeho nejznámějším a nejhranějším dílům.

Choreograf Edward Clug namíchal uhrančivý scénický koktejl ze skvělých, zdánlivě nesourodých ingrediencí. Shakespeare, hudba rockové kapely Radiohead a současný balet. Výsledkem je strhující inscenace, kterou divadelní kritici nominovali na Cenu Divadelních novin a jejíž kouzlo oceňuje nejen mladá generace diváků.

Edward Clug je tvůrcem s evropským renomé. Ani brněn­skému publiku není jeho choreografická tvorba neznámá, v roce 2017 hostoval jeho domovský soubor Balet Maribor v Janáčkově divadle s inscenací Peer Gynt. Do našeho repertoáru jsme zařadili jeho titul Radio and Juliet, který od své premiéry v roce 2005 slavil úspěchy na mnohých turné ve více než dvaceti zemích světa. Radio and Juli­et je netradičně zpracovaný shakespearovský příběh slavných veronských milenců na hudbu Radiohead, jedné z nejúspěšnějších rockových kapel současnosti. Můžete si být jistí, že jste nikdy tímto způsobem neposlouchali Radiohead a nikdy takto neviděli Romea a Julii – elegantní pohybová estetika, neobvyklá pohybová plasticita Edwarda Cluga a jako působivá scénická dekorace skvělý světelný design a videoprojekce. Netradiční pojetí shakespearovské lovestory pro jednu tanečnici a šest tanečníků choreograf rozehrává myšlen­kou: Co když se Julie rozhodne nezemřít? Probouzí se vedle ležícího Romea a retrospektivou si připomíná všechny události, které ji přived­ly až do hrobky.

Choreograf Edward Clug namíchal uhrančivý scénický koktejl ze skvělých, zdánlivě nesourodých ingrediencí. Shakespeare, hudba rockové kapely Radiohead a současný balet. Výsledkem je strhující inscenace, kterou divadelní kritici nominovali na Cenu Divadelních novin a jejíž kouzlo oceňuje nejen mladá generace diváků.

Edward Clug je tvůrcem s evropským renomé. Ani brněn­skému publiku není jeho choreografická tvorba neznámá, v roce 2017 hostoval jeho domovský soubor Balet Maribor v Janáčkově divadle s inscenací Peer Gynt. Do našeho repertoáru jsme zařadili jeho titul Radio and Juliet, který od své premiéry v roce 2005 slavil úspěchy na mnohých turné ve více než dvaceti zemích světa. Radio and Juli­et je netradičně zpracovaný shakespearovský příběh slavných veronských milenců na hudbu Radiohead, jedné z nejúspěšnějších rockových kapel současnosti. Můžete si být jistí, že jste nikdy tímto způsobem neposlouchali Radiohead a nikdy takto neviděli Romea a Julii – elegantní pohybová estetika, neobvyklá pohybová plasticita Edwarda Cluga a jako působivá scénická dekorace skvělý světelný design a videoprojekce. Netradiční pojetí shakespearovské lovestory pro jednu tanečnici a šest tanečníků choreograf rozehrává myšlen­kou: Co když se Julie rozhodne nezemřít? Probouzí se vedle ležícího Romea a retrospektivou si připomíná všechny události, které ji přived­ly až do hrobky.

Choreografie: Klaudie Lakomá a Marek Svobodník

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Choreografie: Klaudie Lakomá a Marek Svobodník

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Benefiční baletní galavečer

Janáčkovo divadlo se v listopadu stane místem výjimečného setkání umění a solidarity. Již čtvrtý ročník baletního galavečera spojí přední sólisty evropských scén s jediným cílem – pomoci onkologicky nemocným pacientům.

Gala Tancem pro život, společný projekt Baletu Národního divadla Brno a Masarykova onkologického ústavu, si za čtyři roky existence vybudovalo pověst prestižní benefiční akce tuzemské taneční scény.

Příběh děvčátka, Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás zave­de nejdříve do reálného světa bohaté oslavy vánočních svátků a po­sléze do říše Klárčiných snů. Verze kanadského choreografa Fernanda Naulta vznikla v roce 1964 a od té doby každou zimu ožívá v podání Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. K jejím přednostem patří svěží rytmus, plynulý sled jednotlivých scén a obrazů, ale zejména velkolepá divadelní a kostýmní výprava, která upoutá děti svou boha­tostí a barevností. Vstupte s námi do světa kouzel a nechte se unášet na saních zasněženou krajinou. Tancujte mezi sněhovými vločkami, dokud nepřijdete do Království cukrovinek, kde vás přivítá samotný pan král. Na naší pohádkové cestě se spolu s Louskáčkem můžete těšit téměř na stovku různých postav a postaviček interpretovaných sólisty a členy Baletu NdB, posluchači Taneční konzervatoře Brno a Baletní školy I. V. Psoty. Baletní pohádka pro celou rodinu o kouzlu Štědrého večera.

Choreografie: Klaudie Lakomá a Marek Svobodník

Příběh děvčátka, Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás zave­de nejdříve do reálného světa bohaté oslavy vánočních svátků a po­sléze do říše Klárčiných snů. Verze kanadského choreografa Fernanda Naulta vznikla v roce 1964 a od té doby každou zimu ožívá v podání Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. K jejím přednostem patří svěží rytmus, plynulý sled jednotlivých scén a obrazů, ale zejména velkolepá divadelní a kostýmní výprava, která upoutá děti svou boha­tostí a barevností. Vstupte s námi do světa kouzel a nechte se unášet na saních zasněženou krajinou. Tancujte mezi sněhovými vločkami, dokud nepřijdete do Království cukrovinek, kde vás přivítá samotný pan král. Na naší pohádkové cestě se spolu s Louskáčkem můžete těšit téměř na stovku různých postav a postaviček interpretovaných sólisty a členy Baletu NdB, posluchači Taneční konzervatoře Brno a Baletní školy I. V. Psoty. Baletní pohádka pro celou rodinu o kouzlu Štědrého večera.

Příběh děvčátka, Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás zave­de nejdříve do reálného světa bohaté oslavy vánočních svátků a po­sléze do říše Klárčiných snů. Verze kanadského choreografa Fernanda Naulta vznikla v roce 1964 a od té doby každou zimu ožívá v podání Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. K jejím přednostem patří svěží rytmus, plynulý sled jednotlivých scén a obrazů, ale zejména velkolepá divadelní a kostýmní výprava, která upoutá děti svou boha­tostí a barevností. Vstupte s námi do světa kouzel a nechte se unášet na saních zasněženou krajinou. Tancujte mezi sněhovými vločkami, dokud nepřijdete do Království cukrovinek, kde vás přivítá samotný pan král. Na naší pohádkové cestě se spolu s Louskáčkem můžete těšit téměř na stovku různých postav a postaviček interpretovaných sólisty a členy Baletu NdB, posluchači Taneční konzervatoře Brno a Baletní školy I. V. Psoty. Baletní pohádka pro celou rodinu o kouzlu Štědrého večera.