Seznamte žáky s Leošem Janáčkem zábavnou formou. Nechte je si Janáčka prožít!
evangelický kostel J. A. Komenského (zvaný Červený)
Open-air koncert k zahájení sezony NdB
Připojte se k oslavám zahájení sezony 2026/2027 Národního divadla Brno! Nahlédnete pod pokličku připravované sezony a dozvíte se, jaká překvapení vás čekají.
Těšit se můžete na sólisty, sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Kružíka a jeho kolegů Ondreje Olose, Jakuba Kleckera a Dominika Pernici.
Spolu s nimi Vám večer zpříjemní tanečníci baletu NdB a NdB2, v roli moderátorů se můžete těšit na herce z činohry NdB Pavla Čeňka Vaculíka a Annu Gläsnerovou.
Piazzetta se tentokrát pro diváky otevře již odpoledne – před koncertem bude čekat bohatý program pro celé rodiny.
Občerstvení na piazzettě zajišťuje letos Basta catering.
I letos Vás čeká Mintmarket , kde si od 11-20 hodin můžete udělat radost s výběrem svěží módy, autorských šperků, designu i dobrot od lokálních tvůrců.
18.00 – 20:00 Koncert pod taktovkou čtyř dirigentů Janáčkovy opery.
Vstup zdarma.
Věc Makropulos
Nesmrtelnost je prokletím.
Příběh o záhadné operní divě Emilii Marty, fascinující femme fatale, která převrací naruby životy všech kolem sebe. Málokdo ale tuší, že za její chladnou maskou a uhrančivým hlasem se skrývá Elina Makropulos – dcera lékaře císaře Rudolfa II., která díky elixíru mládí žije už více než tři sta let.
Svoji předposlední operu složil Leoš Janáček na motivy slavné divadelní hry Karla Čapka. Zatímco Čapek psal své dílo jako konverzační komedii s detektivní zápletkou, Janáček do něj vložil hluboké emoce. Vytvořil strhující drama o lidské touze po věčném životě, ale také o nekonečné únavě, samotě a cynismu, které přicházejí, když je člověku odepřena smrt.Premiéra se uskutečnila za skladatelovy účasti roku 1926 v brněnském Divadle Na hradbách. Stala se jednou z trvale nejpopulárnějších Janáčkových oper a je často uváděna na nejprestižnějších scénách po celém světě.
Národní divadlo Brno připravilo inscenaci v rámci Roku české hudby k 160. výročí skladatelova narození a jako slavnostní zahájení festivalu Janáček Brno 2014.
Dva národy spolu vedou válku, ale uprostřed bitevního pole se odehrává mnohem komornější drama, které může mít nečekané důsledky. Egyptská princezna Amneris miluje vojevůdce Radama. Jeho láska však patří zajatkyni Aidě, o níž nikdo neví, že je princeznou nepřátelské etiopské země. Aniž to kdokoliv z nich tuší, zanedlouho budou stát před volbou, která rozhodne o životě či smrti…
Verdiho Aida je jedním z jeho mistrovských děl, kde nechybí žádná ze zaručených ingrediencí romantické italské opery – láska, žárlivost, politické intriky, velké sborové scény a nevyhnutelná tragická smrt. K tomu samozřejmě patří i skvělé pěvecké obsazení a v tomto případě Csilla Boross, Sung Kyu Park, Luis Cansino, Aleš Jenis a další. Bude to také poprvé, co náš soubor bude na této inscenaci spolupracovat s naším juniorským baletním souborem NdB2. Byl to Verdi, kdo si obvykle vybíral náměty ke zhudebnění, v tomto případě ale přišla nabídka zvenku. Operu si objednal egyptský místokrál Isma´il paša původně ke slavnostem otevření Suezského průplavu a pro nově postavenou káhirskou operu. Verdi zpočátku váhal, ale námět ze starověkého Egypta založený na povídce archeologa Augusta Marietty, nakonec přitáhl jeho pozornost, i když ne pompou, kterou nabízel, ale komorním dramatem skrývajícím se pod vrstvami politických intrik. Díky tomu napsal strhující a stále aktuální příběh plný působivé hudby, ať to jsou slavné árie jako „Celeste Aida“, triumfální pochod, či srdcervoucí závěrečný kvartet opery. V popředí inscenací obvykle stojí tajní milenci Radames a Aida, ale co se jednou podívat na celý příběh očima Amneris, jejíž láska k Radamovi, kterého je rozhodnuta získat za jakoukoliv cenu, aniž tuší, že tou cenou nakonec budou lidské životy včetně života jejího vyvoleného.
SPH 1 IMPRESE A ROMANTIKA: JANÁČKOVO KVARTETO
IMPRESE A ROMANTIKA: JANÁČKOVO KVARTETO
Claude Debussy: Smyčcový kvartet g moll op. 10
Maurice Ravel: Introdukce a allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto
Petr Iljič Čajkovskij: Smyčcový kvartet č. 1 D dur op. 11
JANÁČKOVO KVARTETO
(Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola, Lukáš Polák – violoncello)
Ivana Švestková – harfa, Karolína Korcová – flétna,
Jana Dvořáková – klarinet
Slzy tvé až v dlaních přelévat…
Inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.
Filharmonie Brno: ZAHAJOVACÍ KONCERT SEZONY
CÉSAR FRANCK Psyché, symfonická báseň pro sbor a orchestr FWV 47
JOHANNES BRAHMS Symfonie č. 2 D dur op. 73
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Brno
dirigent Petr Altrichter
Nápoj lásky
Zamilovat se a nepřijít o rozum – to je umění vztahu.
Potřebujete získat lásku, nebo na ni naopak zapomenout? To vám zařídí elixír doktora Dulcamary! Stačí jedna lahev a vše je hotovo! Nápoj lásky patřil vždy mezi nejvyhledávanější kouzelné prostředky mladých dívek a chlapců a dodnes na něj můžete najít na internetu recepty. A tak není divu, že je i častým předmětem pověstí – od těch nestarších tragických jako např. o Tristanovi a Isoldě, až po ty s dobrým koncem, které se staly námětem na operu.
Donizetti byl jedním ze slavné trojice skladatelů, jejichž díla v první polovině 19. století zcela ovládla italská jeviště a postupně se rozšířila po celé Evropě a v zámoří. Jeho Nápoj lásky, který měl premiéru roku 1832 v Miláně, nemá sice zcela originální námět a libretista Romani si nepokrytě vypůjčil zápletku z opery D. Aubera, ale na rozdíl od francouzského protějšku patří díky Donizettiho hudbě od své premiéry do dnešních dnů k nejpopulárnějším operám. Hořkosladký příběh plachého Nemorina, který se zamiluje do bohaté Adiny a snaží se získat její náklonnost prostřednictvím „nápoje lásky“, je vděčnou příležitostí pro pěvecké představitele, jimž skladatel napsal řadu krásných duetů a árií včetně té nejslavnější Nemorinovy Una furtiva lacrima.
Natálie Sklarenko
Večer věnovaný hudbě Petra Iljiče Čajkovského, Franze Liszta a Sergeje Rachmaninova v podání klavírní virtuózky Natálie Sklarenko. Koncert přináší unikátní spojení vážné hudby a vizuálního umění díky videoprojekci londýnského grafika Christiana Bodhiho. Diváky čeká jedinečný umělecký zážitek spolu s nejvýznamnějšími a technicky nejnáročnějšími díly klavírního repertoáru.
Vstupné je dobrovolné.
Program:
Sergej Rachmaninov – Sonáta č. 2, op. 36
Petr Iljič Čajkovskij – Roční období, op. 37a
Franz Liszt – Nocturno „Liebestraum“
Franz Liszt - Sonáta h mol
Michna-Monteverdi
Koncert k 350. výročí úmrtí "českého Monteverdiho". Spolupráce se Silentium ensemble. 15. sezóna Bacha na Mozarta! v Brně. na programu: Giovanni Valentini, Adam Václav Michna z Otradovic, Girolamo Frescobaldi, Antonio Bertalli, Claudio Monteverdi.
Z mrtvého domu/Glagolská mše
Jako červená nit se všemi skladbami Leoše Janáčka táhne jednotící linka – hluboké lidství a originální forma. Právě toto se dá vztáhnout snad nejvíce na jeho dvě poslední velká díla – operu Z mrtvého domu a Glagolskou mši. Zkratkovitou sondu do duší vězňů a osobité vyjádření víry ve mši na staroslověnský text. V rámci festivalu Janáček Brno 2022 vzniklo jedinečné spojení obou děl, kdy scénická podoba Glagolské mše jako pokračování opery Z mrtvého domu dává oběma dílům novou výpověď o síle víry v člověka.
Vězni žijící v krutých podmínkách sibiřské věznice a za každým jménem se skrývá strastiplný lidský osud, neštěstí, zlo i jiskra naděje. Kousek po kousku, v malých útržcích vypráví jejich příběhy Leoš Janáček ve svém posledním a jedinečném díle. Janáček je geniální tvůrce mistrně zacházející se zkratkou, jenž na malé ploše dokáže zachytit lidskou podstatu. I přes tíživý konec stojí na počátku partitury Z mrtvého domu vepsáno: V každém tvoru jiskra boží! A to je myšlenka spojující jeho poslední operu s dílem stejně unikátním Glagolskou mší. Jak sám Janáček řekl: Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním, silném, který si bere Boha za svědka.
Vězení, nebo ples plný krásných žen? Volba je snadná, jen se o tom nesmí dozvědět manželka.
Gabriel Eisenstein si má jít odsedět týdenní trest do vězení za znevážení soudu. Doma předstírá, že odchází do výkonu trestu, ale místo toho se jde inkognito pobavit na slavnost pořádanou exotickým princem Orlofským. Jeho choť Rosalinda využije manželovy nepřítomnosti a pozve si svého bývalého milence Alfréda, jenže dostaveníčko přeruší stráž, která přišla odvést jejího chotě do vězení.
Dvořákovy rané písně aneb Antonín, jak ho neznáte
Martina Janková / soprán
Barbara M. Willi / kladívkový klavír
Máte rádi Antonína Dvořáka a mysleli jste si, že jeho dílo znáte do poslední noty? Pak budete mile překvapeni jeho velmi ranými písněmi, malými hudebními klenoty odhalujícími kouzlo a svěžest mladého Dvořákova hudebního jazyka. A co víc: zazní v podání hvězdné sopranistky Martiny Jankové, kterou posluchači našeho cyklu milují a která těmto pozapomenutým melodiím vdechne společně s Barbarou Marií Willi a jejím unikátním kladívkovým klavírem nový život.
Právě mladému Dvořákovi a tvorbě pro hlas je věnováno nové urtextové vydání "Písně I" hudebního nakladatelství Bärenreiter, které si na koncertě můžete prohlédnout. Najdete v něm 31 písní, včetně první veřejně provedené písně Vzpomínání, které vyšlo tiskem vůbec poprvé a zazní také u nás!
Antonín Dvořák
Písně na text Elišky Krásnohorské, B23 (výběr)
Rosmarine / Rozmarýna, B 24bis
Sirotek op. 5, B24
Kinderszenen / Dětské scény op. 15 pro sólový kladívkový klavír (výběr)
Čtyři písně na slova srbské lidové poezie, op. 6, B29 (výběr)
Písně na slova z Rukopisu královédvorského, op. 7, B30 (výběr)
Dvě skladby pro klavír, B188
Dvě písně na lidové texty, B142
V národním tónu, op. 73, B146 (výběr)
Ensemble Opera Diversa: Prázdný dům
Rodinu čeká slavnostní den – naplnění víry a dlouho očekávaného příslibu. Všichni věří, že přichází chvíle přechodu na „vyšší úroveň“. Jen jedna z nich – mladá dívka – začne pochybovat. Znepokojivá setkání, nečekané zjevení a narůstající pochybnosti ji postaví proti rodině, vůdkyni náboženského společenství i vlastní víře. Co se stane, když otevře dveře, které měly zůstat zavřené? Intimní příběh o deziluzi, odvaze pochybovat a o tom, co nás spojuje – nebo rozděluje.
AN INDEX OF METALS
oBCOování s dUCHEM Ivana Blatného
Program koncertu:
GÉRARD GRISEY Périodes
MICHAL RATAJ A Game of Chess (2026), na objednávku BCO – Brno Contemporary Orchestra, světová premiéra
FAUSTO ROMITELLI An Index of Metals
Kaoko Amano soprán
Paolo Pachini / Martin Svobodník video
Michal Rataj a Pavel Blažek hráči šachu
BCO – Brno Contemporary Orchestra
dirigent Pavel Šnajdr
Romitelliho monumentální videoopera An Index of Metals představuje rozšíření spektrálních principů do multimediální oblasti a zároveň jejich propojení s estetikou psychedelického rocku, noise a elektronické hudby. Sám skladatel chápal dílo jako pokus překročit hranice opery. Chtěl vytvořit „totální percepční zkušenost“, v níž se zvuk, obraz a světlo slévají do jednoho proudu vedoucího k hypnotickému transu. Romitelli zde rozvíjí svou fascinaci materiálností zvuku a mluví o opuštění tradiční operní narace: dějem není příběh, ale proměna zvuku, obrazu a energie. Dílo zazní v industriálním prostoru bývalých garáží u Bobycentra. Jeho syrová architektura a specifická akustika jsou pro tuto audiovizuální událost ideální – prostor se zde nestává pouhou kulisou, ale aktivním spoluhráčem, který s obrazem a zvukem splývá v jeden pohlcující celek.
Písňový recitál Christophera Ainslieho
Duše Anglie.
Písně jsou takový malý drahokam. Drama, hluboké emoce i smích na ploše několika minut.
Jihoafrický kontratenorista Christopher Ainslie patří mezi hvězdy barokních oper, ale svět písní je mu druhým domovem. Vydejte se s ním za kouzlem staré hudby Anglie, do hlubin anglické duše, jak ji zachytili John Dowland, Thomas Campion, Henry Purcell a další.
ZVUKOVÁ INSTALACE Ecosystem 2.0
FILIP DOBROCKÝ (1998)
Ecosystem 2.0, síťová zvuková instalace inspirovaná přírodními ekosystémy
Instalaci tvoří soustava fiktivních životních forem, které mezi sebou komunikují prostřednictvím hudebních vzorců. Zatímco se tyto kybernetické organismy projevují zvukem nebo světlem, samotná podstata jejich komunikace zůstává lidskému vnímání skryta – informace jsou přenášeny prostřednictvím bezdrátové mesh sítě. Kvalita přenosu přitom přímo ovlivňuje chování jednotlivých entit, takže fyzické vlastnosti sítě, včetně ztracených či zpožděných zpráv, spoluutvářejí výslednou zvukovou krajinu. Každý příjemce následně přijatý vzorec modifikuje podle vlastní „DNA“, čímž vzniká decentralizovaný genetický algoritmus. Instalace tak vytváří dynamický systém, v němž se zvukové struktury nepřetržitě proměňují prostřednictvím komunikace, mutace a adaptace jednotlivých organismů.
Instalace je přístupná vždy hodinu před koncertem od 18:00.
Český filharmonický sbor Brno: Koncert pro violu a smyčce, Velká mše As dur
Peteris Vasks: Koncert pro violu a smyčce
Franz Schubert: Velká mše As dur
Kristina Fialová viola
Marta Chila Reichelová soprán
Marie Vrbová alt
Vít Nosek tenor
Tadeáš Hoza bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Bohuslava Martinů
dirigent Robert Kružík
OD SCELSIHO K POSTSPEKTRALISMU
GIACINTO SCELSI Smyčcový kvartet č. 4
JONATHAN HARVEY Smyčcový kvartet č. 3
JAN KAVAN Περιφέρεια (PERIPHÉRIA) pro smyčcové kvarteto a živou elektroniku, na objednávku festivalu, světová premiéra
KAIJA SAARIAHO Nymphéa pro smyčcové kvarteto a elektroniku
FRANCK BEDROSSIAN Tracés d’ombres pro smyčcové kvarteto
GEORG FRIEDRICH HAAS Smyčcový kvartet č. 5
Smyčcové kvarteto Fama Q
. David Danel housle
. Roman Hranička housle
. Ondřej Martinovský viola
. Balázs Adorján violoncello
Program představuje tvorbu skladatelů několika generací, které spojuje zájem o barvu zvuku jako samostatný prostředek hudebního myšlení. Východiskem je tvorba Giacinta Scelsiho, jehož soustředění na vnitřní strukturu a proměnlivost jediného tónu předznamenalo řadu principů pozdější spektrální hudby. Vedle něj zazní díla Jonathana Harveyho a Kaiji Saariaho i představitelů současných postspektrálních tendencí, například Georga Friedricha Haase a Francka Bedrossiana, který ve své estetice musique saturée posouvá spektrální uvažování směrem k extrémní zvukové hustotě a intenzitě. Smyčcové kvarteto zde vystupuje jako mimořádně citlivé médium pro odhalování jemných proměn uvnitř zvuku. Jeho možnosti jsou v některých skladbách dále rozšiřovány prostřednictvím elektroniky a práce s prostorem.
Ensemble Opera Diversa: Prázdný dům
Rodinu čeká slavnostní den – naplnění víry a dlouho očekávaného příslibu. Všichni věří, že přichází chvíle přechodu na „vyšší úroveň“. Jen jedna z nich – mladá dívka – začne pochybovat. Znepokojivá setkání, nečekané zjevení a narůstající pochybnosti ji postaví proti rodině, vůdkyni náboženského společenství i vlastní víře. Co se stane, když otevře dveře, které měly zůstat zavřené? Intimní příběh o deziluzi, odvaze pochybovat a o tom, co nás spojuje – nebo rozděluje.
MUSIC, MIND AND MACHINE
KARLHEINZ ESSL sólový set s živou elektronikou a modulárními syntezátory, světové premiéry:
Doing Math
Coastline extended
L0P.7OP
Foldinger
FRANCISZEK ARASZKIEWICZ Deep Thought, performance pro živou elektroniku a mozkové vlny
Karlheinz Essl / Franciszek Araszkiewicz elektroakustické performance
Večer představí dva odlišné přístupy k živé elektronické hudbě, které spojuje hledání nových vztahů mezi člověkem, technologií a zvukem. Karlheinz Essl, jeden z průkopníků algoritmické kompozice, se v posledních letech intenzivně věnuje performancím s modulárními syntezátory a vlastními elektronickými nástroji. Jeho aktuální tvorba se pohybuje na pomezí kompozice, improvizace a generativních procesů, v nichž vznikají komplexní zvukové struktury v reálném čase. Program představí několik nových skladeb a zvukových performancí pro elektroniku s využitím modulárních nástrojů sestavených speciálně pro tento projekt. Polský skladatel a performer Franciszek Araszkiewicz se ve svém projektu Deep Thought zaměřuje na propojení lidské mysli a elektronického zvuku. Pomocí tabletu, elektromagnetických senzorů a snímače mozkové aktivity převádí v reálném čase neurální signály do zvukové podoby. Navazuje tak na tradici biofeedbackových performancí, jejichž významným předchůdcem je skladba Music for Solo Performer Alvina Luciera z roku 1965. Jednoduchá vizuální vrstva umožňuje sledovat souvislosti mezi mentální aktivitou interpreta a vznikajícím zvukem. Tím se otevírají otázky hranic mezi vědomou kontrolou, biologickými procesy a technologickým zprostředkováním hudebního gesta.
SPECULA SONORUM
JAMES TENNEY In a Large, Open Space
PETER ABLINGER Outside
JORGE SÁNCHEZ-CHIONG Some Ways of Music Making
Jorge Sánchez-Chiong gramofony
Dust in the Groove:
Claudia Cervenca vokál
Jana Vondrů vokál
Žaneta Vítová akordeon
Martin Opršál marimba
Radim Hanousek basklarinet, saxofon
Jan Přibil trubka
Yoram Rosilio kontrabas
Valentin Duit perkuse, bicí
Jakub Švejnar perkuse, bicí
Otto Wanke elektronika
Ladislav Mirvis Mirvald zvukový design
Absolventský koncert – Pravoslav Březík – varhany
Camille Saint-Saëns (1835–1921): Marche religieuse op. 107
Bedřich Smetana (1824–1884): Vltava z cyklu symfonických básní „Má vlast“ (úprava pro varhany Jonathan Scott, Barbara Bannasch, Pravoslav Březík)
Robert Schumann (1810–1856): Šest studií v kanonické formě, op. 56
č. 3 Andantino — č. 5 Nicht zu schnell — č. 1 Nicht zu schnell
Franz Liszt (1811–1886): Fantazie a fuga na chorál „Ad nos, ad salutarem undam“
Výlety páně Broučkovy
Nominace na The International opera awards v kategorii New Production za rok 2024.
„Nevypadáš tak zle, ty bledý brachu tam nahoře. Ó, jistě šťastnější jsou tvoji lidé nás ubohých pozemšťanů!“ volá Matěj Brouček na Měsíc svítící na Prahu. Umělcova fantazie nezná hranic, tak proč se tam s Janáčkem rovnou nevydat a nezjistit, jestli má pan Brouček pravdu.
Mottem „Bez hranic!“ by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele protnula před mnoha lety a dnes má Robert Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a nyní se vrací na jeviště Janáčkova divadla, aby právě jeho nová inscenace Výletů páně Broučkových slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2024.
Andreas Scholl
Světová pěvecká legenda Andreas Scholl se vrací do Brna. Náš již několikátý společný projekt přináší pod klenbu katedrály na Petrově monumentální díla evropského baroka v autentickém nastudování.
Dirigent: Andreas Scholl
Účinkuje: SILENTIUM!ensemble
COMPLEX SOUNDS: PIANO AND BEYOND
Večer sólového klavíru a živé elektroniky
TRISTAN MURAIL Cailloux dans l’eau
MAREK KEPRT Intermezzo I
TRISTAN MURAIL Cloches d’adieu, et un sourire
MAREK KEPRT Intermezzo II
DANIEL OLIVER MOSER Angry Birds pro klavír
DAN DLOUHÝ SPEC Trail m u s i ……., světová premiéra
TRISTAN MURAIL La Mandragore
MAREK KEPRT Intermezzo III
TRISTAN MURAIL Résurgence
Marek Keprt klavír
Program soustředěný kolem díla Tristana Muraila představuje klavírní tvorbu jedné z klíčových osobností spektrální hudby. V jeho skladbách není klavír pouze nástrojem, ale stává se předmětem zkoumání – nejde jen o hudbu pro klavír, ale v určitém smyslu také o hudbu o klavíru. Do popředí vystupují rezonance a skryté procesy probíhající uvnitř zvuku, které se stávají základním stavebním materiálem hudební formy. Murailova hudba se zároveň stává východiskem pro nové kompozice Marka Keprta, sólisty večera. Keprt zpracovává motivický a zvukový materiál uváděných skladeb a vytváří plynulé přechody mezi jednotlivými částmi programu. Elektronická vrstva těchto intermezz současně rozšiřuje akustické možnosti klavíru a zdůrazňuje jeden z ústředních aspektů Murailovy poetiky: chápání zvuku jako procesu neustálé transformace. Program doplňuje skladba Daniela Olivera Mosera, někdejšího Murailova žáka, a premiéra nové skladby Dana Dlouhého, která rozvíjí některé spektrální principy prostřednictvím současných algoritmických a počítačově asistovaných kompozičních postupů.
Absolventský koncert – Iva Táborská – historický zpěv
Program:
Johann Sebastian Bach (1685–1750): Bleib bei uns, denn es will Abend werden, BWV 6 Hochgelobter Gottessohn
Georg Friedrich Händel (1685–1759): Saul, HWV 53
O Lord, whose mercies numberless
Diogenio Bigaglia (1678–1745): Non lasciarmi, o bella speme
I. árie: Non lasciarmi, o bella speme; II. recitativ: Togli dalla mia speme ogni sospetto; III. árie: Non m’è sì grave la lontananza
Johann Sebastian Bach (1685–1750): Gottes Zeit ist die allerbeste Zeit (Actus tragicus), BWV 106
3.a – árie: In deine Hände befehl ich meinen Geist; 3.b – arioso a chorál: Heute wirst du mit mir im Paradies sein / Mit Fried und Freud ich fahr dahin
Vicente Martín y Soler (1754–1806): 12 Canzonette italiane – výběr
Antonio Vivaldi (1678–1741): Orlando furioso, RV 728
Sol da te, mio dolce amore
Joseph Haydn (1732–1809): Questa mano e questo cuore
Joseph Haydn (1732–1809): Il mondo della luna, Hob. XXVIII:7
Non aver di me sospetto
GIACINTO SCELSI Quattro pezzi su una nota sola
GÉRARD GRISEY Partiels
TRISTAN MURAIL Désintégrations
CLAUDE VIVIER Lonely Child
Donatienne Michel-Dansac soprán
Filharmonie Brno
dirigent Szymon Bywalec
Závěrečný orchestrální koncert Filharmonie Brno pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce představuje čtyři ikonická díla, která formovala podobu spektrální hudby druhé poloviny 20. století. Program otevírá Scelsiho Quattro pezzi su una nota sola, skladba, jejíž radikální soustředění na vnitřní život jediného tónu předznamenalo mnohé principy pozdější spektrální estetiky. Na Scelsiho odkaz navazují Griseyho Partiels a Murailovy Désintégrations, stěžejní díla zakládajících členů souboru L’Itinéraire, jejichž hudba proměnila tradiční chápání harmonie, formy i orchestrace a otevřela nové vztahy mezi akustickou strukturou zvuku a hudební formou. Koncert uzavře Vivierova skladba Lonely Child, jedno z nejvýznamnějších vokálně-orchestrálních děl druhé poloviny 20. století, v níž se představí renomovaná francouzská sopranistka Donatienne Michel-Dansac, jedna z předních interpretek soudobé hudby.
Když se řekne Janáček. Workshop pro školy
Jaký je Janáčkův příběh? Jak žil a tvořil? Jaká místa v Brně jsou s ním spojena a jak moc se promítal jeho osobní život do hudebních děl, které tvořil? Dvouhodinový formát edukačního workshopu na zkušebním jevišti Janáčkova divadla, který žáky pomocí zábavných aktivit provede milníky Janáčkova života a tvorby.
Praktické informace:
- Workshop určený 4. – 6. třídám základních škol.
- Délka programu 2 hodiny.
- Cena workshopu do 20 účastníků je 2000 Kč, každá další osoba nad tento počet platí vstupné 100 Kč.
- Příchod služebním vchodem do Janáčkova divadla.
- Prosíme, aby žáci přišli v pohodlném oblečení, během programu sedíme i na zemi, tvoříme, atd.
Pro objednání programu kontaktujte divadelní lektorku opery: Klára Mazlová mazlova@ndbrno.cz, +420 607 089 755
Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?
Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.
V HLAVNÍ ROLI ŽESTĚ
Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová
Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?
Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.
A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.
V HLAVNÍ ROLI ŽESTĚ
Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová
Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?
Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.
A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.
V HLAVNÍ ROLI ŽESTĚ
Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová
Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?
Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.
A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.
V HLAVNÍ ROLI ŽESTĚ
Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová
Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?
Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.
A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.
Kristián Šebek a Slawinski orchestra
Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!
Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.
Ensemble Opera Diversa: Hudební inventura
V rámci koncertní linie hudebních inventur se soubor již tradičně věnuje (znovu)objevování a objednávání skladeb domácích autorů. Letošní dramaturgie je věnována skladbám, ve kterých se propojuje hudební a divadelní prostředí. V podání Tria Aperta zazní díla Jiřího Temla, Karla Odstrčila, Leoše Faltuse, Jany Vöröšové a Vojtěcha Dlaska.
Kristián Šebek a Slawinski orchestra
Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!
Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.
Malý | Velký Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart v drobných detailech i velkých souvislostech.
Co všechno se může skrývat za obrazem „zázračného dítěte“ a hudebního génia?
Pořad Miloše Štědroně připomíná 270 let od Mozartova narození a 235 let od jeho úmrtí.
Miloš Štědroň (*1942)
Hudební skladatel, muzikolog a pedagog. K charakteristickým rysům jeho osobnosti patří šíře zájmů a hojnost vědeckých, uměleckých, kritických, hudebně publicistických a organizačních aktivit. Své poznatky z celoživotního studia života a díla Leoše Janáčka shrnul v monografii Leoš Janáček a hudba 20. století. Zabývá se také hudbou 16. až 18. století se zaměřením na období hudební renesance, manýrismu a baroka. Vlastní skladatelskou tvorbou zasáhl do nejrůznějších oborů a žánrů. Známá je také jeho scénická hudba – vynikající díla vytvořil ve spolupráci s divadlem Husa na provázku.
Slavnostní zahájení festivalu: Osud
Slzy tvé až v dlaních přelévat…
Inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.
SPH 2 LAUREÁTI MEZINÁRODNÍCH SOUTĚŽÍ: ALINDE QUINTET
SPH 2 úterý 13. října 2026 v 19.00 hodin
LAUREÁTI MEZINÁRODNÍCH SOUTĚŽÍ: ALINDE QUINTET
Antonín Rejcha: Dechový kvintet F dur op. 88 č. 6
Tomáš Borl: Dechový kvintet (2025) – světová premiéra
Leoš Janáček: Suita z opery Příběhy lišky Bystroušky (arr. Jaroslav Pelikán)
Edward Hagerup Grieg: Norské tance (arr. David Walter)
ALINDE QUINTET (vítěz mezinárodní soutěže ARD v Mnichově 2024, laureát mezinárodní soutěže Carla Nielsena v Kodani 2023)
(Anna Talácková – flétna, Barbora Trnčíková – hoboj, David Šimeček – klarinet, Kryštof Koska – lesní roh, Petr Sedlák – fagot)
Brno Contemporary Orchestra
Emil František Burian: Vojna / lidová hra se zpěvy a tanci na text lidové poesie sebrané K. J. Erbenem
Frederic Rzewski: Coming Together pro vypravěče a volně obsazený ensemble (1971/72)
- Part 1: Coming Together (1971)
- Part 2: Atica (1972)
Emil František Burian (1904–1957) patří k nejpozoruhodnějším českým autorům své generace. Je příkladem avantgardních tendencí v meziválečném období, byl členem Devětsilu, spolupracoval s Osvobozeným divadlem, založil divadlo DADA a D34. Upozornil na sebe jako originální dramatik, režisér a skladatel. Z jeho hudebně-dramatického díla jmenujme alespoň jazzovou experimentální operu Bubu z Montparnassu či operu Maryša, inspirovanou Janáčkovou Její pastorkyní.
Lidová hra se zpěvy Vojna z roku 1935 je dalším z dokladů Burianovy schopnosti hledat nové podoby hudebně-dramatického žánru. Ve snaze o tzv. syntetické divadlo zde využil své zkušenosti s voicebandem, tancem, komorním ansámblem, lidovou hudbou i jazzem. Premiéra se konala v roce 1935 v divadle D35 v Burianově režii, ale za protektorátu byla zakázána. V padesátých letech se k ní Burian vrátil, instrumentačně upravil a opětovně uvedl v roce 1955. Vojna je jedním z nejvýraznějších projektů české hudby vycházejících z lidové poezie a Burian se v ní staví po bok autorům jako např. Bohuslavu Martinů, kteří se touto problematikou zabývali v podobné době.
Koncert laureátů soutěží – K. Ozerova,A. Arbuzava, Ž. Dzubáková, S. Hána, B. Vymlátilová
Program:
Giacomo Puccini (1858–1924): La rondine (Vlaštovka)
árie Doretty „Chi il bel sogno di Doretta“
Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844–1908): Pohádka o caru Saltánovi
árie Labutě „Ty, carevič moj spasitel“
Aliaksej Jaŭlampavič Turankoŭ (1886–1958): Melodie pro housle a klavír
Nathan Milstein (1904–1992): Paganiniana pro sólové housle
Sergej Rachmaninov (1873–1943): Preludium op. 32 č. 12 gis moll
Alberto Ginastera (1916–1983): Danzas Argentinas op. 2
I. Danza del viejo boyero
George Gershwin (1898–1937): Rhapsody in Blue
Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791): Kouzelná flétna, KV 620
árie Královny noci „O zittre nicht“
Tadeusz Baird (1928–1981): Cztery sonety miłosne (Čtyři milostné sonety na slova Williama Shakespeara, přeložil Maciej Słomczyński)
I. Andante. Sonet 23 „Spójrz, co tu ciche serce wypisało“; II. Allegretto con anima. Sonet 91 „Drwię, mając ciebie, z całej ludzkiej pychy“; III. Andantino, con amore. Sonet 56 „Słodka miłości“; IV. Lento, con gran’ espressione. Sonet 97 „Jakże podobna zimie jest rozłąka“
Výlety páně Broučkovy
Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy zahájila 9. ročník festivalu, jehož mottem bylo Bez hranic! Stejně by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele prolnula před mnoha lety a dnes má Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a vrátil se o čtyři roky později, aby se s panem Broučkem vydal nejen na Měsíc. Carsenova inscenace přinesla zcela nový pohled na Janáčkovu nepříliš často uváděnou operu, který spojil její děj s historickými událostmi 20. století, tak zásadními pro český národ. O tom, že inscenace oslovila nejen domácí publikum, svědčí užší nominace na prestižní Opera Award 2025.
Žádná z Janáčkových oper se nedá nazvat komickou; ač v nich humor nikdy nechybí, je spíše oním vzácným kořením. V opeře o domkáři z Malé Strany, typicky českém človíčkovi, však Janáček humorem přímo srší – i když pořádně nabroušeným. Janáček našel předlohu v oblíbených broučkovských novelách básníka Svatopluka Čecha a jeho satiru dokreslil hudbou v tanečním rytmu a s použitím nezvyklých nástrojů, jako jsou skleněná harmonika či dudy. Jestliže první část opery, výlet na Měsíc, mířila svým břitkým humorem do řad pražských kritiků, intelektuálů a umělců, druhá polovina z doby husitské pak ťala do nepěkných vlastností českého národa obecně.
HARMONIE PROTIKLADŮ
JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68
Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies
Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.
Když se řekne Janáček. Workshop pro školy
Seznamte žáky s Leošem Janáčkem zábavnou formou. Nechte je si Janáčka prožít!
Jaký je Janáčkův příběh? Jak žil a tvořil? Jaká místa v Brně jsou s ním spojena a jak moc se promítal jeho osobní život do hudebních děl, které tvořil? Dvouhodinový formát edukačního workshopu na zkušebním jevišti Janáčkova divadla, který žáky pomocí zábavných aktivit provede milníky Janáčkova života a tvorby.
Praktické informace:
- Workshop určený 4. – 6. třídám základních škol.
- Délka programu 2 hodiny.
- Cena workshopu do 20 účastníků je 2000 Kč, každá další osoba nad tento počet platí vstupné 100 Kč.
- Příchod služebním vchodem do Janáčkova divadla.
- Prosíme, aby žáci přišli v pohodlném oblečení, během programu sedíme i na zemi, tvoříme, atd.
Leoš Janáček a Kryštof Mařatka
Leoš Janáček: Říkadla (1925-26) / světová premiéra nové verze pro 1-2 hlasy, klarinet a klavír, úprava Kryštof Mařatka (2025-26)
Kryštof Mařatka: Altotem / noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru (česká premiéra)
Kryštof Mařatka: Báchorky / Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů
–
Kryštof Mařatka: Záhada pana Rybky / melodram pro herce (a) klavíristu na motivy povídky Karla Čapka
Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 / písňový cyklus pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír
Zatímco Janáčkova hudba má své kořeny v moravské lidové hudbě, Kryštof Mařatka (nar. 1971) je inspirován etnickou hudbou vícero kontinentů.
Skladba Báchorky Kryštofa Mařatky z roku 2016 je inspirovaná světem lidové hudby, jejím instrumentářem, který autor využívá v konfrontaci s ostatními nástroji. Objevují se zde instrumenty jako bezovák, kamzičí roh, hadrářská píšťalka, nosová flétna, pastýřská trouba či kostěná flétna.
Inspiraci pro svůj melodram Záhada pana Rybky z roku 2015 nalezl Mařatka v povídce Karla Čapka Šlépěje, vydané v Povídkách z jedné kapsy. Klíčovou roli tu hrají text a děj, z čehož vychází i hudební zpracování, které však nenese dominantní funkci, spíše doplňuje vyprávění.
Skladba je součástí řady dalších skladatelových melodramů pro stejné obsazení a tvoří s nimi celek. Je původně zamýšlena pro jednoho účinkujícího: herce-klavíristu, který zastává obě role: herecký projev a hru na klavír, ale skladbu také mohou hrát dva interpreti: jeden herec s jedním klavíristou. Text je možné provádět v různých jazycích.
HARMONIE PROTIKLADŮ
JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68
Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies
Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.
Markéta Cukrová a Bennewitzovo kvarteto
Alfred Schnittke: Smyčcový kvartet č. 3
Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille
Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13
Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille
Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.
Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.
Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.
Česká filharmonie
Béla Bartók: Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu
Leoš Janáček: Sinfonietta, JW VI/18
Igor Stravinskij: Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech
Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.
Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy. Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.
Workshop: Když se řekne Janáček! Kdo to tu vřéská
Vydejte se s Leošem Janáčkem na výlet po moravských lesích a vesnicích a naslouchejte jejich životu a příběhům. Hravé dobrodružství za lidovou melodií i řečí zvířat.
Dětský sbor Brno
Luboš Fišer: Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie
Miloslav Kabeláč: Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie s průvodem klavíru, op. 35
Leoš Janáček: Lidová nokturna. Večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného, JW IV/32
Bohuslav Martinů: Špalíček, H. 214 (výběr z verze pro dětský sbor a klavír)
Dětský zpěv byl odjakživa součástí lidových obyčejů, her a svátků. Nezaměnitelná barva dětských hlasů inspirovala řadu předních českých skladatelů 20. století, kteří ve svých skladbách pro prosté lidové texty nalezli přiléhavý hudební výraz v přirozeném a nezkaženém dětském vokálním projevu.
Luboš Fišer (1935–1999) proslul nejen jako plodný autor filmové hudby, ale také jako mezinárodně oceňovaný skladatel orchestrálních, komorních či vokálních partitur. Jeho osobitý postmoderní rukopis se nebojí uhranout posluchače romantickou, někdy až exaltovaně stupňovanou emocionalitou v kontrastu s popěvky a melodiemi lidově prostými, až banálními. Takový je i Fašank pro dětský sbor a klavír na texty lidové moravské poezie zkomponovaný pro soubor Bambini di Praga v roce 1982.







