Události

Vězení, nebo ples plný krásných žen? Volba je snadná, jen se o tom nesmí dozvědět manželka.

Gabriel Eisenstein si má jít odsedět týdenní trest do vězení za znevážení soudu. Doma předstírá, že odchází do výkonu trestu, ale místo toho se jde inkognito pobavit na slavnost pořádanou exotickým princem Orlofským. Jeho choť Rosalinda využije manželovy nepřítomnosti a pozve si svého bývalého milence Alfréda, jenže dostaveníčko přeruší stráž, která přišla odvést jejího chotě do vězení.

Martina Janková / soprán

Barbara M. Willi / kladívkový klavír

Máte rádi Antonína Dvořáka a mysleli jste si, že jeho dílo znáte do poslední noty? Pak budete mile překvapeni jeho velmi ranými písněmi, malými hudebními klenoty odhalujícími kouzlo a svěžest mladého Dvořákova hudebního jazyka. A co víc: zazní v podání hvězdné sopranistky Martiny Jankové, kterou posluchači našeho cyklu milují a která těmto pozapomenutým melodiím vdechne společně s Barbarou Marií Willi a jejím unikátním kladívkovým klavírem nový život.
Právě mladému Dvořákovi a tvorbě pro hlas je věnováno nové urtextové vydání "Písně I" hudebního nakladatelství Bärenreiter, které si na koncertě můžete prohlédnout. Najdete v něm 31 písní, včetně první veřejně provedené písně Vzpomínání, které vyšlo tiskem vůbec poprvé a zazní také u nás!

Rodinu čeká slavnostní den – naplnění víry a dlouho očekávaného příslibu. Všichni věří, že přichází chvíle přechodu na „vyšší úroveň“. Jen jedna z nich – mladá dívka – začne pochybovat. Znepokojivá setkání, nečekané zjevení a narůstající pochybnosti ji postaví proti rodině, vůdkyni náboženského společenství i vlastní víře. Co se stane, když otevře dveře, které měly zůstat zavřené? Intimní příběh o deziluzi, odvaze pochybovat a o tom, co nás spojuje – nebo rozděluje.

oBCOování s dUCHEM Ivana Blatného

Program koncertu:

GÉRARD GRISEY Périodes
MICHAL RATAJ A Game of Chess (2026), na objednávku BCO – Brno Contemporary Orchestra, světová premiéra
FAUSTO ROMITELLI An Index of Metals

Kaoko Amano soprán
Paolo Pachini / Martin Svobodník video
Michal Rataj a Pavel Blažek hráči šachu
BCO – Brno Contemporary Orchestra
dirigent Pavel Šnajdr 

Romitelliho monumentální videoopera An Index of Metals představuje rozšíření spektrálních principů do multimediální oblasti a zároveň jejich propojení s estetikou psychedelického rocku, noise a elektronické hudby. Sám skladatel chápal dílo jako pokus překročit hranice opery. Chtěl vytvořit „totální percepční zkušenost“, v níž se zvuk, obraz a světlo slévají do jednoho proudu vedoucího k hypnotickému transu. Romitelli zde rozvíjí svou fascinaci materiálností zvuku a mluví o opuštění tradiční operní narace: dějem není příběh, ale proměna zvuku, obrazu a energie. Dílo zazní v industriálním prostoru bývalých garáží u Bobycentra. Jeho syrová architektura a specifická akustika jsou pro tuto audiovizuální událost ideální – prostor se zde nestává pouhou kulisou, ale aktivním spoluhráčem, který s obrazem a zvukem splývá v jeden pohlcující celek.

Duše Anglie.

Písně jsou takový malý drahokam. Drama, hluboké emoce i smích na ploše několika minut.

Jihoafrický kontratenorista Christopher Ainslie patří mezi hvězdy barokních oper, ale svět písní je mu druhým domovem. Vydejte se s ním za kouzlem staré hudby Anglie, do hlubin anglické duše, jak ji zachytili John Dowland, Thomas Campion, Henry Purcell a další.

FILIP DOBROCKÝ (1998)
Ecosystem 2.0, síťová zvuková instalace inspirovaná přírodními ekosystémy

Instalaci tvoří soustava fiktivních životních forem, které mezi sebou komunikují prostřednictvím hudebních vzorců. Zatímco se tyto kybernetické organismy projevují zvukem nebo světlem, samotná podstata jejich komunikace zůstává lidskému  vnímání skryta – informace jsou přenášeny prostřednictvím bezdrátové mesh sítě. Kvalita přenosu přitom přímo ovlivňuje chování jednotlivých entit, takže fyzické vlastnosti sítě, včetně ztracených či zpožděných zpráv, spoluutvářejí výslednou zvukovou krajinu. Každý příjemce následně přijatý vzorec modifikuje podle vlastní „DNA“, čímž vzniká decentralizovaný genetický algoritmus. Instalace tak vytváří dynamický systém, v němž se zvukové struktury nepřetržitě proměňují prostřednictvím komunikace, mutace a adaptace jednotlivých organismů.

Instalace je přístupná vždy hodinu před koncertem od 18:00.

Peteris Vasks: Koncert pro violu a smyčce
Franz Schubert: Velká mše As dur

Kristina Fialová viola
Marta Chila Reichelová soprán
Marie Vrbová alt
Vít Nosek tenor
Tadeáš Hoza bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Bohuslava Martinů
dirigent Robert Kružík

GIACINTO SCELSI Smyčcový kvartet č. 4
JONATHAN HARVEY Smyčcový kvartet č. 3
JAN KAVAN Περιφέρεια (PERIPHÉRIA) pro smyčcové kvarteto a živou elektroniku, na objednávku festivalu, světová premiéra
KAIJA SAARIAHO Nymphéa pro smyčcové kvarteto a elektroniku
FRANCK BEDROSSIAN Tracés d’ombres pro smyčcové kvarteto
GEORG FRIEDRICH HAAS Smyčcový kvartet č. 5

Smyčcové kvarteto Fama Q
. David Danel housle
. Roman Hranička housle
. Ondřej Martinovský viola
. Balázs Adorján violoncello

Program představuje tvorbu skladatelů několika generací, které spojuje zájem o barvu zvuku jako samostatný prostředek hudebního myšlení. Východiskem je tvorba Giacinta Scelsiho, jehož soustředění na vnitřní strukturu a proměnlivost jediného tónu předznamenalo řadu principů pozdější spektrální hudby. Vedle něj zazní díla Jonathana Harveyho a Kaiji Saariaho i představitelů současných postspektrálních tendencí, například Georga Friedricha Haase a Francka Bedrossiana, který ve své estetice musique saturée posouvá spektrální uvažování směrem k extrémní zvukové hustotě a intenzitě. Smyčcové kvarteto zde vystupuje jako mimořádně citlivé médium pro odhalování jemných proměn uvnitř zvuku. Jeho možnosti jsou v některých skladbách dále rozšiřovány prostřednictvím elektroniky a práce s prostorem.

Rodinu čeká slavnostní den – naplnění víry a dlouho očekávaného příslibu. Všichni věří, že přichází chvíle přechodu na „vyšší úroveň“. Jen jedna z nich – mladá dívka – začne pochybovat. Znepokojivá setkání, nečekané zjevení a narůstající pochybnosti ji postaví proti rodině, vůdkyni náboženského společenství i vlastní víře. Co se stane, když otevře dveře, které měly zůstat zavřené? Intimní příběh o deziluzi, odvaze pochybovat a o tom, co nás spojuje – nebo rozděluje.

KARLHEINZ ESSL sólový set s živou elektronikou a modulárními syntezátory, světové premiéry:
  Doing Math
  Coastline extended
  L0P.7OP
  Foldinger

FRANCISZEK ARASZKIEWICZ Deep Thought, performance pro živou elektroniku a mozkové vlny

Karlheinz Essl / Franciszek Araszkiewicz elektroakustické performance

Večer představí dva odlišné přístupy k živé elektronické hudbě, které spojuje hledání nových vztahů mezi člověkem, technologií a zvukem. Karlheinz Essl, jeden z průkopníků algoritmické kompozice, se v posledních letech intenzivně věnuje performancím s modulárními syntezátory a vlastními elektronickými nástroji. Jeho aktuální tvorba se pohybuje na pomezí kompozice, improvizace a generativních procesů, v nichž vznikají komplexní zvukové struktury v reálném čase. Program představí několik nových skladeb a zvukových performancí pro elektroniku s využitím modulárních nástrojů sestavených speciálně pro tento projekt. Polský skladatel a performer Franciszek Araszkiewicz se ve svém projektu Deep Thought zaměřuje na propojení lidské mysli a elektronického zvuku. Pomocí tabletu, elektromagnetických senzorů a snímače mozkové aktivity převádí v reálném čase neurální signály do zvukové podoby. Navazuje tak na tradici biofeedbackových performancí, jejichž významným předchůdcem je skladba Music for Solo Performer Alvina Luciera z roku 1965. Jednoduchá vizuální vrstva umožňuje sledovat souvislosti mezi mentální aktivitou interpreta a vznikajícím zvukem. Tím se otevírají otázky hranic mezi vědomou kontrolou, biologickými procesy a technologickým zprostředkováním hudebního gesta.

JAMES TENNEY In a Large, Open Space
PETER ABLINGER Outside
JORGE SÁNCHEZ-CHIONG Some Ways of Music Making

Jorge Sánchez-Chiong gramofony
Dust in the Groove:
  Claudia Cervenca vokál
  Jana Vondrů vokál
  Žaneta Vítová akordeon
  Martin Opršál marimba
  Radim Hanousek basklarinet, saxofon
  Jan Přibil trubka
  Yoram Rosilio kontrabas
  Valentin Duit perkuse, bicí
  Jakub Švejnar perkuse, bicí
  Otto Wanke elektronika
Ladislav Mirvis Mirvald zvukový design

Nominace na The International opera awards v kategorii New Production za rok 2024.

„Nevypadáš tak zle, ty bledý brachu tam nahoře. Ó, jistě šťastnější jsou tvoji lidé nás ubohých pozemšťanů!“ volá Matěj Brouček na Měsíc svítící na Prahu. Umělcova fantazie nezná hranic, tak proč se tam s Janáčkem rovnou nevydat a nezjistit, jestli má pan Brouček pravdu.

Mottem „Bez hranic!“ by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele protnula před mnoha lety a dnes má Robert Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a nyní se vrací na jeviště Janáčkova divadla, aby právě jeho nová inscenace Výletů páně Broučkových slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2024.

Světová pěvecká legenda Andreas Scholl se vrací do Brna. Náš již několikátý společný projekt přináší pod klenbu katedrály na Petrově monumentální díla evropského baroka v autentickém nastudování.

Večer sólového klavíru a živé elektroniky

TRISTAN MURAIL Cailloux dans l’eau
MAREK KEPRT Intermezzo I
TRISTAN MURAIL Cloches d’adieu, et un sourire
MAREK KEPRT Intermezzo II
DANIEL OLIVER MOSER Angry Birds pro klavír
DAN DLOUHÝ SPEC Trail m  u   s     i ……., světová premiéra
TRISTAN MURAIL La Mandragore
MAREK KEPRT Intermezzo III
TRISTAN MURAIL Résurgence

Marek Keprt klavír

Program soustředěný kolem díla Tristana Muraila představuje klavírní tvorbu jedné z klíčových osobností spektrální hudby. V jeho skladbách není klavír pouze nástrojem, ale stává se předmětem zkoumání – nejde jen o hudbu pro klavír, ale v určitém smyslu také o hudbu o klavíru. Do popředí vystupují rezonance a skryté procesy probíhající uvnitř zvuku, které se stávají základním stavebním materiálem hudební formy. Murailova hudba se zároveň stává východiskem pro nové kompozice Marka Keprta, sólisty večera. Keprt zpracovává motivický a zvukový materiál uváděných skladeb a vytváří plynulé přechody mezi jednotlivými částmi programu. Elektronická vrstva těchto intermezz současně rozšiřuje akustické možnosti klavíru a zdůrazňuje jeden z ústředních aspektů Murailovy poetiky: chápání zvuku jako procesu neustálé transformace. Program doplňuje skladba Daniela Olivera Mosera, někdejšího Murailova žáka, a premiéra nové skladby Dana Dlouhého, která rozvíjí některé spektrální principy prostřednictvím současných algoritmických a počítačově asistovaných kompozičních postupů.

Program:

GIACINTO SCELSI Quattro pezzi su una nota sola
GÉRARD GRISEY Partiels
TRISTAN MURAIL Désintégrations
CLAUDE VIVIER Lonely Child

Donatienne Michel-Dansac soprán
Filharmonie Brno
dirigent Szymon Bywalec

Závěrečný orchestrální koncert Filharmonie Brno pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce představuje čtyři ikonická díla, která formovala podobu spektrální hudby druhé poloviny 20. století. Program otevírá Scelsiho Quattro pezzi su una nota sola, skladba, jejíž radikální soustředění na vnitřní život jediného tónu předznamenalo mnohé principy pozdější spektrální estetiky. Na Scelsiho odkaz navazují Griseyho Partiels a Murailovy Désintégrations, stěžejní díla zakládajících členů souboru L’Itinéraire, jejichž hudba proměnila tradiční chápání harmonie, formy i orchestrace a otevřela nové vztahy mezi akustickou strukturou zvuku a hudební formou. Koncert uzavře Vivierova skladba Lonely Child, jedno z nejvýznamnějších vokálně-orchestrálních děl druhé poloviny 20. století, v níž se představí renomovaná francouzská sopranistka Donatienne Michel-Dansac, jedna z předních interpretek soudobé hudby.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr.  Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr.  Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

V rámci koncertní linie hudebních inventur se soubor již tradičně věnuje (znovu)objevování a objednávání skladeb domácích autorů. Letošní dramaturgie je věnována skladbám, ve kterých se propojuje hudební a divadelní prostředí. V podání Tria Aperta zazní díla Jiřího Temla, Karla Odstrčila, Leoše Faltuse, Jany Vöröšové a Vojtěcha Dlaska.

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

Wolfgang Amadeus Mozart v drobných detailech i velkých souvislostech.
Co všechno se může skrývat za obrazem „zázračného dítěte“ a hudebního génia?
Pořad Miloše Štědroně připomíná 270 let od Mozartova narození a 235 let od jeho úmrtí.

Miloš Štědroň (*1942)
Hudební skladatel, muzikolog a pedagog. K charakteristickým rysům jeho osobnosti patří šíře zájmů a hojnost vědeckých, uměleckých, kritických, hudebně publicistických a organizačních aktivit. Své poznatky z celoživotního studia života a díla Leoše Janáčka shrnul v monografii Leoš Janáček a hudba 20. století. Zabývá se také hudbou 16. až 18. století se zaměřením na období hudební renesance, manýrismu a baroka. Vlastní skladatelskou tvorbou zasáhl do nejrůznějších oborů a žánrů. Známá je také jeho scénická hudba – vynikající díla vytvořil ve spolupráci s divadlem Husa na provázku.

Slzy tvé až v dlaních přelévat…

Inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k  Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.

SPH 2  úterý 13. října 2026 v 19.00 hodin 

LAUREÁTI MEZINÁRODNÍCH SOUTĚŽÍ: ALINDE QUINTET

Antonín Rejcha: Dechový kvintet F dur op. 88 č. 6

Tomáš Borl: Dechový kvintet (2025) – světová premiéra

Leoš Janáček: Suita z opery Příběhy lišky Bystroušky (arr. Jaroslav Pelikán)

Edward Hagerup Grieg: Norské tance (arr. David Walter)

ALINDE QUINTET (vítěz mezinárodní soutěže ARD v Mnichově 2024, laureát mezinárodní soutěže Carla Nielsena v Kodani 2023)

(Anna Talácková – flétna, Barbora Trnčíková – hoboj, David Šimeček – klarinet, Kryštof Koska – lesní roh, Petr Sedlák – fagot)

Emil František Burian: Vojna / lidová hra se zpěvy a tanci na text lidové poesie sebrané K. J. Erbenem

Frederic Rzewski: Coming Together pro vypravěče a volně obsazený ensemble (1971/72)

• Part 1: Coming Together (1971)
• Part 2: Atica (1972)

Emil František Burian (1904–1957) patří k nejpozoruhodnějším českým autorům své generace. Je příkladem avantgardních tendencí v meziválečném období, byl členem Devětsilu, spolupracoval s Osvobozeným divadlem, založil divadlo DADA a D34. Upozornil na sebe jako originální dramatik, režisér a skladatel.  Z jeho hudebně-dramatického díla jmenujme alespoň jazzovou experimentální operu Bubu z Montparnassu či operu Maryša, inspirovanou Janáčkovou Její pastorkyní.

Lidová hra se zpěvy Vojna z roku 1935 je dalším z dokladů Burianovy schopnosti hledat nové podoby hudebně-dramatického žánru. Ve snaze o tzv. syntetické divadlo zde využil své zkušenosti s voicebandem, tancem, komorním ansámblem, lidovou hudbou i jazzem.  Premiéra se konala v roce 1935 v divadle D35 v Burianově režii, ale za protektorátu byla zakázána. V padesátých letech se k ní Burian vrátil, instrumentačně upravil a opětovně uvedl v roce 1955. Vojna je jedním z nejvýraznějších projektů české hudby vycházejících z lidové poezie a Burian se v ní staví po bok autorům jako např. Bohuslavu Martinů, kteří se touto problematikou zabývali v podobné době.

Program:

Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy zahájila 9. ročník festivalu, jehož mottem bylo Bez hranic! Stejně by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele prolnula před mnoha lety a dnes má Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a vrátil se o čtyři roky později, aby se s panem Broučkem vydal nejen na Měsíc. Carsenova inscenace přinesla zcela nový pohled na Janáčkovu nepříliš často uváděnou operu, který spojil její děj s historickými událostmi 20. století, tak zásadními pro český národ. O tom, že inscenace oslovila nejen domácí publikum, svědčí užší nominace na prestižní Opera Award 2025.

Žádná z Janáčkových oper se nedá nazvat komickou; ač v nich humor nikdy nechybí, je spíše oním vzácným kořením. V opeře o domkáři z Malé Strany, typicky českém človíčkovi, však Janáček humorem přímo srší – i když pořádně nabroušeným. Janáček našel předlohu v oblíbených broučkovských novelách básníka Svatopluka Čecha a jeho satiru dokreslil hudbou v tanečním rytmu a s použitím nezvyklých nástrojů, jako jsou skleněná harmonika či dudy. Jestliže první část opery, výlet na Měsíc, mířila svým břitkým humorem do řad pražských kritiků, intelektuálů a umělců, druhá polovina z doby husitské pak ťala do nepěkných vlastností českého národa obecně.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

Leoš Janáček: Říkadla (1925-26) / světová premiéra nové verze pro 1-2 hlasy, klarinet a klavír, úprava Kryštof Mařatka (2025-26)

Kryštof Mařatka: Altotem / noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru (česká premiéra)

Kryštof Mařatka: Báchorky / Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů

–

Kryštof Mařatka: Záhada pana Rybky / melodram pro herce (a) klavíristu na motivy povídky Karla Čapka

Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 / písňový cyklus pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír

Zatímco Janáčkova hudba má své kořeny v moravské lidové hudbě, Kryštof Mařatka (nar. 1971) je inspirován etnickou hudbou vícero kontinentů.

Skladba Báchorky Kryštofa Mařatky z roku 2016 je inspirovaná světem lidové hudby, jejím instrumentářem, který autor využívá v konfrontaci s ostatními nástroji. Objevují se zde instrumenty jako bezovák, kamzičí roh, hadrářská píšťalka, nosová flétna, pastýřská trouba či kostěná flétna.

Inspiraci pro svůj melodram Záhada pana Rybky z roku 2015 nalezl Mařatka v povídce Karla Čapka Šlépěje, vydané v Povídkách z jedné kapsy. Klíčovou roli tu hrají text a děj, z čehož vychází i hudební zpracování, které však nenese dominantní funkci, spíše doplňuje vyprávění.

Skladba je součástí řady dalších skladatelových melodramů pro stejné obsazení a tvoří s nimi celek. Je původně zamýšlena pro jednoho účinkujícího: herce-klavíristu, který zastává obě role: herecký projev a hru na klavír, ale skladbu také mohou hrát dva interpreti: jeden herec s jedním klavíristou. Text je možné provádět v různých jazycích.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

Alfred Schnittke: Smyčcový kvartet č. 3

Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille

Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13

Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille 

Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.

Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.

Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.

Béla Bartók: Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu

Leoš Janáček: Sinfonietta, JW VI/18

Igor Stravinskij: Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech

Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.

Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy.  Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.

Vydejte se s Leošem Janáčkem na výlet po moravských lesích a vesnicích a naslouchejte jejich životu a příběhům. Hravé dobrodružství za lidovou melodií i řečí zvířat.

Luboš Fišer: Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie

Miloslav Kabeláč: Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie s průvodem klavíru, op. 35

Leoš Janáček: Lidová nokturna. Večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného, JW IV/32

Bohuslav Martinů: Špalíček, H. 214 (výběr z verze pro dětský sbor a klavír)

Dětský zpěv byl odjakživa součástí lidových obyčejů, her a svátků. Nezaměnitelná barva dětských hlasů inspirovala řadu předních českých skladatelů 20. století, kteří ve svých skladbách pro prosté lidové texty nalezli přiléhavý hudební výraz v přirozeném a nezkaženém dětském vokálním projevu.

Luboš Fišer (1935–1999) proslul nejen jako plodný autor filmové hudby, ale také jako mezinárodně oceňovaný skladatel orchestrálních, komorních či vokálních partitur. Jeho osobitý postmoderní rukopis se nebojí uhranout posluchače romantickou, někdy až exaltovaně stupňovanou emocionalitou v kontrastu s popěvky a melodiemi lidově prostými, až banálními. Takový je i Fašank pro dětský sbor a klavír na texty lidové moravské poezie zkomponovaný pro soubor Bambini di Praga v roce 1982.

Koncert na počest hudebního skladatele Camille Saint-Saënse ke 190. výročí úmrtí.

Diriguje: Emílie Adámková

Varhany: Daniel Nerad

Antonín Dvořák: Písně milostné, op. 83, B 160

Vítězslava Kaprálová: Dvě písně na slova R. Bojka, op. 4

Vítězslava Kaprálová: Sbohem a šáteček, op. 14

Vítězslava Kaprálová: Zpíváno do dálky, op. 22

Leoš Janáček: Moravská lidová poezie v písních, JW V/2 (výběr)

Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír, JW VII/5

Erich Wolfgang Korngold: Tři písně, op. 22

Erich Wolfgang Korngold: Tři zpěvy, op. 18 (č. 2 a 3)

Písně milostné na slova Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na sklonku roku 1888 úpravou a přepracováním osmi písní ze svého raného cyklu Cypřiše z roku 1865. Dvořákovo úchvatné zhudebnění řadí tento cyklus ke klenotům české písňové literatury.

Dílo skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) představuje intimní ženský svět naplněný jemnou a cituplnou lyrikou. Ve svých písňových cyklech Kaprálová osobitě přetváří vlivy Janáčka, Martinů i dobové avantgardy. Průřez její písňovou tvorbou bude sahat od raných Písní na slova R. Bojka z roku 1932, přes píseň Sbohem a šáteček na text Vítězslava Nezvala z roku 1937 až po pozdní cyklus Zpíváno do dálky, který vznikl v Paříži roku 1939.

Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.

Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.

A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.

Program:

Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.

Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.

A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.

Béla Bartók: Taneční suita, Sz. 77, BB 86a

Gustav Mahler: Písně potulného tovaryše

Johannes Brahms: Uherské tance (výběr)

Šestivětá Taneční suita patří k nejpopulárnějším orchestrálním dílům Janáčkova současníka, maďarského skladatele Bély Bartóka (1881–1945). Ten ji zkomponoval v roce 1923 u příležitosti 50. výročí spojení měst Buda, Óbuda a Pešť, které daly vzniknout maďarskému hlavnímu městu Budapešti. Efektní a dravá hudba v Bartókově barvité instrumentaci s folklórními motivy maďarskými, rumunskými, ale i arabskými si získala nadšení posluchačů už při své premiéře a záhy si našla cestu do repertoáru světových orchestrů.

Ke kompozici Písní potulného tovaryše inspirovala Gustava Mahlera (1860–1911) nešťastná láska k sopranistce Johanně Richterové. Vznikly někdy na přelomu let 1884–1885 a texty k nim si složil skladatel sám v duchu německých lidových písní, které znal ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. Cyklus čtyř písní pro baryton s doprovodem orchestru se stal prvním Mahlerovým mistrovským opusem, v němž bolestná tragika hovoří typicky mahlerovskou pozdně romantickou hudební řečí, kterou se proplétají místa neskrývané ironie a ozvuky přírody, naivních dětských ukolébavek a syrových venkovských kutálek.

Dvě řady Uherských tanců Johannesa Brahmse (1833–1897), jež představují soubor 21 tanečních kusů, se staly jedním ze základních kamenů, který skladateli vystavěl cestu ke světové proslulosti. Brahmse se v nich nechal inspirovat nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i hudbou cikánských kapel. Prvních deset tanců ve verzi pro klavír bylo vydáno roku 1869, další pak vyšly o jedenáct let později. Všeobecný úspěch díla přiměl Brahmse, aby roku 1873 tři vybrané tance zinstrumentoval pro orchestr. Zbylé tance pak postupem času oděli do orchestrálního roucha Brahmsovi následovníci, mezi nimiž nechyběl ani Antonín Dvořák.

Zážitkový workshop o hudbě a odkazu Leoše Janáčka pro děti a rodiče.

Jaký byl příběh a hudební svět Leoše Janáčka?

Během tohoto workshopu se vydáme po stopách Janáčkova života, prozkoumáme, jak jeho osobní zkušenosti ovlivnily jeho hudbu, a skrze tvořivé a interaktivní úkoly poznáme jeho dílo a inspirace.

Workshop je vhodný pro děti navštěvující 1. stupeň ZŠ.

Workshop se koná na zkušebním jevišti Janáčkova divadla – vstup služebním vchodem, kde účastníky lektorka vyzvedne na vrátnici.

• Délka: cca 2 hodiny
• Cena: 200 Kč za dítě + 1 doprovod zdarma
• Kapacita: 20 účastníků