Vila Löw-Beer

Světová pěvecká legenda Andreas Scholl se vrací do Brna. Náš již několikátý společný projekt přináší pod klenbu katedrály na Petrově monumentální díla evropského baroka v autentickém nastudování.

Pražská kapela Good Times Only (GTO) právě vydává své třetí dlouhohrající album Tohle mi ještě nikdy nikdo nedělal. Oproti předchozím deskám Pěkný chvíle (2020) a Teď na to myslim (2023) se teď GTO vydali cestou kreativní i studiové svobody bez producentské pomoci. Zatímco na prvních dvou nahrávkách spolupracovali s Jakubem Kaifoszem (Lazer Viking, Wild Tides), během tvorby nových skladeb jen občasně využívají producentské konzultace Nikoly Šolaji (Kvietah, Atomy Nevadí), který zde jinak figuruje jako mixing inženýr.

Teige je alternativně-popová kapela působící v Praze. Z původní trojčlenné sestavy se rozrostli na pětici a na podzim 2025 vydali své debutové album „květiny nonstop“. Deska původem kutnohorské kapele vynesla nominaci na objev roku v rámci hudebních cen Vinyla a byla pozitivně přijata hudební kritikou.

Katarzia po vydání alba „Pozvi ma, neprídem“ objevuje své rapové skills a společně s kapelou (synťáky, bicí, basa) a elektronickým mágem Aid Kidem chystá speciální aranže a kombinaci elektroniky, akustiky, kytary a rapu.

Na svém osmém studiovém albu posluchačstvo provází další etapou svého života. Hluboké ponoření do vlastních pochybností a analýza romantických vztahů zůstávají základními ingrediencemi nové dávky skladeb. Věčně dospívající mileniálky a mileniálové se tak mohou najít v některých generačních dilematech, jako je společenský tlak na zakládání rodiny nebo neochota naplno podlehnout pasti jménem dospělost.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr.  Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Filharmonie Brno
dirigent Dominik Pernica
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář a režie Kristýna Drášilová

Orchestr už známe – víme, jak mohutně dokáže znít a také proč potřebuje dirigenta, aby držel pohromadě. Ale co se vlastně skrývá uvnitř? Jaké nástroje tvoří jeho barevný svět, kdo má hlavní slovo, a kdo naopak trpělivě čeká na svůj velký okamžik? A může si hudebník v orchestru jen tak sednout, kam se mu zlíbí?

Cyklus Rodinné abonmá vás zavede do nitra hudebního systému zvaného orchestr. Společně odhalíme, jak funguje souhra jednotlivých skupin, kdo udává tempo, kdo vypráví melodii a kdo vytváří napětí v pozadí. Zjistíme, že každý nástroj má svou nezastupitelnou roli – a že i ticho může být plné očekávání.

A letos nemusíte zůstat jen v roli posluchačů! Zveme vás, abyste spojili síly s naším orchestrem: malí posluchači se mohou připravovat společně se svými pedagogy, dospěláci nechť opráší své nástroje. Zažijme společně ten jedinečný pocit – být součástí orchestru.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

Podzimní baletní premiéra se stane symbolickým vyvrcholením jedné éry – půjde o poslední celovečerní autorské dílo uměleckého šéfa Mária Radačovského v jeho brněnském působišti.

Připravovaná inscenace s názvem Maska bude zároveň znamenat pozoruhodný odklon od velkých výpravných fresek a životopisných osudů, tak příznačných pro jeho dosavadní tvorbu (Beethoven, Coco Chanel, Warhol). Tentokrát se autor vědomě vzdá lineárního vyprávění i konkrétních dějinných faktů. V centru pozornosti nebudou stát životopisná data, nýbrž strhující dialog mezi hudbou a podstatou lidství.

Génius Fryderyka Chopina a Ference Liszta se stane klíčem k hlubšímu sdělení; inscenace bude koncipována jako sled obrazů, které využijí emoční sílu valčíků, nokturn či rapsodií nikoliv k ilustraci, ale k demaskování lidské povahy. Skrze tuto virtuózní a citově vypjatou hudbu dílo strhne idealizovanou masku humanismu a odhalí nepříjemnou možnost: že naše civilizovanost je jen tenkým nánosem, který se nečekaně rychle drolí. Tváří v tvář dnešnímu světu si inscenace bude klást naléhavou otázku, zda pod povrchem ušlechtilých hodnot, jako jsou právo a tolerance, ve skutečnosti nedříme latentní násilí a zda stará společenská smlouva stále platí. Hudební dramaturgie, jíž bude dominovat sólová i koncertní klavírní tvorba, vytvoří s myšlenkou díla neoddělitelný celek.

Interpretace se ujme klavírní virtuos Ivo Kahánek, který s Baletem Národního divadla Brno spolupracuje již poněkolikáté. V tomto případě půjde o plnohodnotný koncert Iva Kahánka s účastí Janáčkova kvarteta.

bláznivá muzikálová komedie podle Monty Pythonů

Kdopak by neznal legendárního bojovníka krále Artuše? A bájný hrad Camelot, kde se shromáždili rytíři kulatého stolu, aby spojili rozdrobenou Británii a bojovali proti nepřátelům a nakonec spolu vyrazili hledat Svatý Grál? Všichni tuto pověst známe. Jenže možná to ve skutečnosti bylo trošku jinak…

Kristián Šebek se svým hudebním projektem „Můj vzor, Božský Karel“ dvakrát vyprodal pražskou Lucernu a jeho koncerty napříč republikou jsou již druhým rokem beznadějně vyprodané! Tento rok vyráží na turné za doprovodu Slawinski Orchestra s písněmi, které jste v jeho podání ještě neslyšeli a na místa, kam doposud ještě nikdy nezavítal!

Diváci se mohou těšit na vše, na co jsou na jeho koncertech zvyklí. Zazní však nejen ty nejslavnější melodie jeho pěveckého vzoru Karla Gotta, jako jsou písně: Stokrát chválím čas, Lady Karneval nebo Jdi za štěstím ale také dalších českých i zahraničních velikánů kterými jsou: Waldemar Matuška, Frank Sinatra, Jiří Korn nebo Elvis Presley. Nebudou chybět ani melodie filmové či pohádkové. Všechny dokonale zaranžovány pro jeho orchestr.

Slzy tvé až v dlaních přelévat…

Inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájila festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k  Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.

Emil František Burian: Vojna / lidová hra se zpěvy a tanci na text lidové poesie sebrané K. J. Erbenem

Frederic Rzewski: Coming Together pro vypravěče a volně obsazený ensemble (1971/72)

• Part 1: Coming Together (1971)
• Part 2: Atica (1972)

Emil František Burian (1904–1957) patří k nejpozoruhodnějším českým autorům své generace. Je příkladem avantgardních tendencí v meziválečném období, byl členem Devětsilu, spolupracoval s Osvobozeným divadlem, založil divadlo DADA a D34. Upozornil na sebe jako originální dramatik, režisér a skladatel.  Z jeho hudebně-dramatického díla jmenujme alespoň jazzovou experimentální operu Bubu z Montparnassu či operu Maryša, inspirovanou Janáčkovou Její pastorkyní.

Lidová hra se zpěvy Vojna z roku 1935 je dalším z dokladů Burianovy schopnosti hledat nové podoby hudebně-dramatického žánru. Ve snaze o tzv. syntetické divadlo zde využil své zkušenosti s voicebandem, tancem, komorním ansámblem, lidovou hudbou i jazzem.  Premiéra se konala v roce 1935 v divadle D35 v Burianově režii, ale za protektorátu byla zakázána. V padesátých letech se k ní Burian vrátil, instrumentačně upravil a opětovně uvedl v roce 1955. Vojna je jedním z nejvýraznějších projektů české hudby vycházejících z lidové poezie a Burian se v ní staví po bok autorům jako např. Bohuslavu Martinů, kteří se touto problematikou zabývali v podobné době.

Tim Garland saxofon
Geoffrey Keezer klavír

Hudební projekt Mezzo, pod kterým jsou podepsáni britský saxofonista Tim Garland a americký pianista Geoffrey Keezer, je průsečíkem mezi evropskou lyrickou tradicí a americkým jazzovým drivem. Tato spolupráce není jen náhodným setkáním dvou virtuosů, ale hlubokým dialogem dvou hudebních světů, které se navzájem doplňují s neuvěřitelnou lehkostí a elegancí.

Tim Garland, známý svou dlouholetou spoluprací s legendárním Chickem Coreou, přináší do projektu svůj typický, technicky dokonalý, a přitom emotivní projev, který tentokrát osvědčuje na netypický nástroj: mezzosopránový saxofon, který je využíván jen velmi zřídka. Geoffrey Keezer, nominovaný na Grammy a uznávaný pro svou schopnost propojit klasickou průpravu s moderním jazzovým jazykem, mu sekunduje u klavíru s citlivostí, která hraničí s telepatií. Není náhoda, že slavný vibrafonista Gary Burton označil tuto dvojici za „nejlepší jazzové duo, které kdy slyšel“.

Hudba na albu Mezzo i v jeho koncertním provedení se nepodřizuje žádným striktním žánrovým škatulkám; plynule přechází od složitých postbopových struktur k téměř impresionistickým pasážím, které připomínají komorní vážnou hudbu. Ostatně, mezi autory najdeme jak Chicka Coreu, tak například Erika Satieho. Skladby jsou plné barev a nečekaných zvratů, Garlandův tón je čistý a jasný, zatímco Keezerova hra vytváří bohaté textury, které tvoří dokonalý podklad pro saxofonové linky.

Horkýže Slíže míří do Brna! Legendární slovenská punk-rocková partička odpálí svou energickou show plnou kultovních hitů a nekompromisního humoru v moderním sále Sono Centra. Připravte se na večer plný skvělé hudby a jedinečné atmosféry.

Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy zahájila 9. ročník festivalu, jehož mottem bylo Bez hranic! Stejně by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Cesta slavného režiséra se s dílem českého skladatele prolnula před mnoha lety a dnes má Carsen na svém kontě inscenace šesti Janáčkových oper. Pro brněnský soubor vytvořil v roce 2020 inscenaci Osudu a vrátil se o čtyři roky později, aby se s panem Broučkem vydal nejen na Měsíc. Carsenova inscenace přinesla zcela nový pohled na Janáčkovu nepříliš často uváděnou operu, který spojil její děj s historickými událostmi 20. století, tak zásadními pro český národ. O tom, že inscenace oslovila nejen domácí publikum, svědčí užší nominace na prestižní Opera Award 2025.

Žádná z Janáčkových oper se nedá nazvat komickou; ač v nich humor nikdy nechybí, je spíše oním vzácným kořením. V opeře o domkáři z Malé Strany, typicky českém človíčkovi, však Janáček humorem přímo srší – i když pořádně nabroušeným. Janáček našel předlohu v oblíbených broučkovských novelách básníka Svatopluka Čecha a jeho satiru dokreslil hudbou v tanečním rytmu a s použitím nezvyklých nástrojů, jako jsou skleněná harmonika či dudy. Jestliže první část opery, výlet na Měsíc, mířila svým břitkým humorem do řad pražských kritiků, intelektuálů a umělců, druhá polovina z doby husitské pak ťala do nepěkných vlastností českého národa obecně.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

Dymytry a Arakain vyrážejí na společnou tour po České republice. To bude probíhat od 20. února do 24. října 2026.

Slovinská industriální legenda Laibach oznámila novou desku MUSICK, se kterou míří 15. 10. na brněnskou Flédu! Zapomeňte na běžný koncert, tohle bude lekce z dekonstrukce popkultury. Mašírující rytmy, orchestrální pompéznost a nekompromisní estetika, která definovala žánr.
Laibach pochází ze slovinského města Trbovlje a už od roku 1980 na sebe upozorňují provokativní estetikou, která kombinuje totalitární symboliku, industriální zvu a konceptuální umění. Jejich tvorba často balancuje na hranici mezi kritikou a apropriací autoritářských prvků, což vyvolává intenzivní debaty o smyslu a interpretaci jejich díla.
Hudebně se Laibach pohybuje především v industriálním a experimentálním rocku, ale během let prozkoumali širokou škálu stylů – od elektroniky přes orchestrální aranže až po avantgardní pop. Proslavili se také svými neobvyklými reinterpretacemi známých skladeb, například přepracovaným albem Let It Be od The Beatles nebo monumentálními verzemi lidových a popových písní, které posouvají originály do zcela nového významového rámce.

Leoš Janáček: Říkadla (1925-26) / světová premiéra nové verze pro 1-2 hlasy, klarinet a klavír, úprava Kryštof Mařatka (2025-26)

Kryštof Mařatka: Altotem / noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru (česká premiéra)

Kryštof Mařatka: Báchorky / Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů

–

Kryštof Mařatka: Záhada pana Rybky / melodram pro herce (a) klavíristu na motivy povídky Karla Čapka

Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 / písňový cyklus pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír

Zatímco Janáčkova hudba má své kořeny v moravské lidové hudbě, Kryštof Mařatka (nar. 1971) je inspirován etnickou hudbou vícero kontinentů.

Skladba Báchorky Kryštofa Mařatky z roku 2016 je inspirovaná světem lidové hudby, jejím instrumentářem, který autor využívá v konfrontaci s ostatními nástroji. Objevují se zde instrumenty jako bezovák, kamzičí roh, hadrářská píšťalka, nosová flétna, pastýřská trouba či kostěná flétna.

Inspiraci pro svůj melodram Záhada pana Rybky z roku 2015 nalezl Mařatka v povídce Karla Čapka Šlépěje, vydané v Povídkách z jedné kapsy. Klíčovou roli tu hrají text a děj, z čehož vychází i hudební zpracování, které však nenese dominantní funkci, spíše doplňuje vyprávění.

Skladba je součástí řady dalších skladatelových melodramů pro stejné obsazení a tvoří s nimi celek. Je původně zamýšlena pro jednoho účinkujícího: herce-klavíristu, který zastává obě role: herecký projev a hru na klavír, ale skladbu také mohou hrát dva interpreti: jeden herec s jedním klavíristou. Text je možné provádět v různých jazycích.

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84
THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestr
BENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68

Marie Petříková housle
Julia Hagen violoncello
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze.

První společné koncertní turné Barbory Polákové a Štěpána Urbana. Koncerty, při kterých se posluchači mohou zaposlouchat do jemných melodií a niterných textů. Jejich první společné album Sršeň splňuje vše, co lze od moderního folk-popu očekávat.

HVOB již řadu let dobývají svět elektronické hudby. Na mezinárodní scéně se etablovali nejen svými nahrávkami, ale také svými skvělými živými vystoupeními.

Za unikátním hudebním projevem HVOB stojí dvojice Anna Müller a Paul Wallner, kteří hudbu společně tvoří a produkují.

Odehráli vyprodaná turné v Severní, Střední i Jižní Americe, Asii, Evropě i Jižní Africe. Zároveň stáli na pódiích předních světových festivalů, jako headlineři barcelonského Sonaru, na Clockenflapu v Hongkongu, festivalu Primavera Sound či Fuji Rock v Japonsku. Nahráli také BBC Essential Mix, několik setů pro Boiler Room a Cercle set v Mexiku.

LAKESIDE X spolupracuje s Danielem Myerem a bubeníkem skupiny Depeche Mode Christianem Eignerem na novém albu a 16. října v Brně poprvé představí nový koncertní program s novými skladbami. Vystoupí také speciální host skupina The Brute.

The Brute je strhující hudební projekt ze Švýcarska a Německa, který v roce 2018 založil písničkář Daniel Gierke. Projekt spojuje progresivní elektronické zvuky s rockovou energií, podmanivým zpěvem a filmovým videom, a to jak při živých vystoupeních, tak ve videoklipech k singlům. Kapela spojuje prvky elektropopu, rocku a filmových zvukových kulis do charakteristického zvuku, který působí moderně a zároveň hluboce emotivně, s nádechem ducha 80. a 90. let.

Alfred Schnittke: Smyčcový kvartet č. 3

Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille

Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13

Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille 

Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.

Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.

Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.

Béla Bartók: Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu

Leoš Janáček: Sinfonietta, JW VI/18

Igor Stravinskij: Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech

Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.

Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy.  Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.

Saul a Hasan přinášejí společnou koncertní show v rámci turné „OD NEKONEČNA DO DÁVNA“.

Už 17. října se představí v brněnském SONO Music Clubu.

Vydejte se s Leošem Janáčkem na výlet po moravských lesích a vesnicích a naslouchejte jejich životu a příběhům. Hravé dobrodružství za lidovou melodií i řečí zvířat.

Luboš Fišer: Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie

Miloslav Kabeláč: Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie s průvodem klavíru, op. 35

Leoš Janáček: Lidová nokturna. Večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného, JW IV/32

Bohuslav Martinů: Špalíček, H. 214 (výběr z verze pro dětský sbor a klavír)

Dětský zpěv byl odjakživa součástí lidových obyčejů, her a svátků. Nezaměnitelná barva dětských hlasů inspirovala řadu předních českých skladatelů 20. století, kteří ve svých skladbách pro prosté lidové texty nalezli přiléhavý hudební výraz v přirozeném a nezkaženém dětském vokálním projevu.

Luboš Fišer (1935–1999) proslul nejen jako plodný autor filmové hudby, ale také jako mezinárodně oceňovaný skladatel orchestrálních, komorních či vokálních partitur. Jeho osobitý postmoderní rukopis se nebojí uhranout posluchače romantickou, někdy až exaltovaně stupňovanou emocionalitou v kontrastu s popěvky a melodiemi lidově prostými, až banálními. Takový je i Fašank pro dětský sbor a klavír na texty lidové moravské poezie zkomponovaný pro soubor Bambini di Praga v roce 1982.

Antonín Dvořák: Písně milostné, op. 83, B 160

Vítězslava Kaprálová: Dvě písně na slova R. Bojka, op. 4

Vítězslava Kaprálová: Sbohem a šáteček, op. 14

Vítězslava Kaprálová: Zpíváno do dálky, op. 22

Leoš Janáček: Moravská lidová poezie v písních, JW V/2 (výběr)

Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír, JW VII/5

Erich Wolfgang Korngold: Tři písně, op. 22

Erich Wolfgang Korngold: Tři zpěvy, op. 18 (č. 2 a 3)

Písně milostné na slova Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na sklonku roku 1888 úpravou a přepracováním osmi písní ze svého raného cyklu Cypřiše z roku 1865. Dvořákovo úchvatné zhudebnění řadí tento cyklus ke klenotům české písňové literatury.

Dílo skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) představuje intimní ženský svět naplněný jemnou a cituplnou lyrikou. Ve svých písňových cyklech Kaprálová osobitě přetváří vlivy Janáčka, Martinů i dobové avantgardy. Průřez její písňovou tvorbou bude sahat od raných Písní na slova R. Bojka z roku 1932, přes píseň Sbohem a šáteček na text Vítězslava Nezvala z roku 1937 až po pozdní cyklus Zpíváno do dálky, který vznikl v Paříži roku 1939.

Lenka Filipová představí svůj pořad Symphonic, Řeka života, pojmenovaný podle své stejnojmenné písně… koncert slibuje jedinečnou atmosféru a uvádí Lenku Filipovou jako kytaristku, zpěvačku a hudební skladatelku v jedné osobě, kterou zajímá hudba mnohem víc než hranice mezi žánry.

Na koncertu zazní největší hity Zamilovaná, Za všechno může čas, Prý se tomu říká láska, jakož i nové písně, keltské balady… spolu s hosty: Járou Bártou – klavír a Seanem Barrym – keltská harfa, cajon, akordeón. Celý koncert bude Lenku Filipovou provázet smyčcový oktet Brno Strings. Přiďte si vychutnat sto minut dobré muziky, radosti a pohody.

Pozvání na koncert, kde si společně zahrají společně s Folk Team, přijali tito výjimeční hosté:

HANA ULRYCHOVÁ
MONIKA EICHMEIER
ROMAN HORKÝ
MARTIN KUDLIČKA

Brněnská folk rocková kapela Folk Team křtí 8. řadové album nazvané Na konci světa. Jak je u kapely zvykem, texty Ivana Huvara jsou básnicky laděné, odrážejí současnost a nesou v sobě prvky sebereflexe, nadhledu a místy až surrealistické obrazotvornosti. Současný styl hudby je také převážně z dílny Ivana Huvara, hudba je rockovější než byla v písních Folk Teamu v minulosti, ale i tak zůstává kapele její typicky folk rockový sound. U některých skladeb, jejichž autorem je Roman Venclovský, je patrný také nádech šansonu.

Sobotní taneční party v Metro Music Baru s DJ Raving Tesla.

Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.

Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.

A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.

Rodačka z Vlašimi Kateřina Marie Tichá byla v roce 2013 nominována na Českého Slavíka v kategorii Objev roku, ve stejném roce také zahájila dosud trvající spolupráci s tehdy právě vznikající kapelou Jelen. V roce 2015 vydala pěti písňové EP Otazníkya v roce 2020 potom debutové album Sami, které patřilo k nejpříjemnějším překvapením české hudební scény. Na Andělem oceněnou prvotinu zpěvačka navázala očekávanou druhou řadovou deskou Plamen – první nahranou ve spolupráci s kapelou Bandjeez, kterou převzala po Davidu Stypkovi. Novinku opět produkoval multitalentovaný Ondřej Turták a podle všech indicií jde o jednu z hudebních událostí tohoto roku.

Rok 1996. Producenti Čechtický, Lipert a Kleník telefonují britské zpěvačce Charlotte „Charlie One“ Fairman do Londýna, aby nazpívala několik skladeb, na kterých pracují. Fairman neváhá. Vzniká album „Ohmophonica“ – a s ním OHM SQUARE, první kapela svého druhu v České republice. To, co začalo jako přeshraniční spolupráce několika studií, se vyvinulo v jednu z nejvýraznějších pražských elektronických skupin, známou pro spojení živých nástrojů s elektronickou energií a soulovým zpěvem. „No, za tu dobu se toho hodně změnilo... včetně naší hudby,“ vtipkuje Fairman.

Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.

Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.

A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Béla Bartók: Taneční suita, Sz. 77, BB 86a

Gustav Mahler: Písně potulného tovaryše

Johannes Brahms: Uherské tance (výběr)

Šestivětá Taneční suita patří k nejpopulárnějším orchestrálním dílům Janáčkova současníka, maďarského skladatele Bély Bartóka (1881–1945). Ten ji zkomponoval v roce 1923 u příležitosti 50. výročí spojení měst Buda, Óbuda a Pešť, které daly vzniknout maďarskému hlavnímu městu Budapešti. Efektní a dravá hudba v Bartókově barvité instrumentaci s folklórními motivy maďarskými, rumunskými, ale i arabskými si získala nadšení posluchačů už při své premiéře a záhy si našla cestu do repertoáru světových orchestrů.

Ke kompozici Písní potulného tovaryše inspirovala Gustava Mahlera (1860–1911) nešťastná láska k sopranistce Johanně Richterové. Vznikly někdy na přelomu let 1884–1885 a texty k nim si složil skladatel sám v duchu německých lidových písní, které znal ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. Cyklus čtyř písní pro baryton s doprovodem orchestru se stal prvním Mahlerovým mistrovským opusem, v němž bolestná tragika hovoří typicky mahlerovskou pozdně romantickou hudební řečí, kterou se proplétají místa neskrývané ironie a ozvuky přírody, naivních dětských ukolébavek a syrových venkovských kutálek.

Dvě řady Uherských tanců Johannesa Brahmse (1833–1897), jež představují soubor 21 tanečních kusů, se staly jedním ze základních kamenů, který skladateli vystavěl cestu ke světové proslulosti. Brahmse se v nich nechal inspirovat nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i hudbou cikánských kapel. Prvních deset tanců ve verzi pro klavír bylo vydáno roku 1869, další pak vyšly o jedenáct let později. Všeobecný úspěch díla přiměl Brahmse, aby roku 1873 tři vybrané tance zinstrumentoval pro orchestr. Zbylé tance pak postupem času oděli do orchestrálního roucha Brahmsovi následovníci, mezi nimiž nechyběl ani Antonín Dvořák.

Berlin Manson je slovenská synth-punková kapela. Ich nekompromisné texty a explozívne živé vystúpenia z nich urobili jednu z najdiskutovanejších kapiel na Slovensku a v Českej republike.

Prvýkrát upútali pozornosť svojím prelomovým singlom „Netancujem, kývnem hlavou“, surovou hymnou rozčarovania. V roku 2022 boli na Radio_Head Awards (SK) vyhlásení za Objav roka a len o rok neskôr ich album Hotel Kyjev upevnil ich status. V roku 2025 si Berlin Manson odniesli domov tri ceny Radio_Head Awards, čím potvrdili svoje miesto v novej hudobnej vlne.

Za posledné dva roky vydali tri albumy – neúnavná kreativita, ktorá spája punkovú naliehavosť, čierny humor a chladné synth textúry. Ich hudba hovorí o postindustriálnej realite, rovnakou mierou o proteste aj párty. V roku 2025 odohrali okrem iného aj koncerty na niektorých významných festivaloch ako Sziget v Maďarsku, OFF festival v Poľsku, Pohoda festival na Slovensku, Colours of Ostrava v Českej republike alebo Eurosonic Noorderslag v Holandsku a mnoho ďalších. Tento rok odštartovali rok s turné v Poľsku a dvoma koncertami v New Yorku. Na jeseň 2026 chystajú ďalší dlhohrajúci album.

Zážitkový workshop o hudbě a odkazu Leoše Janáčka pro děti a rodiče.

Jaký byl příběh a hudební svět Leoše Janáčka?

Během tohoto workshopu se vydáme po stopách Janáčkova života, prozkoumáme, jak jeho osobní zkušenosti ovlivnily jeho hudbu, a skrze tvořivé a interaktivní úkoly poznáme jeho dílo a inspirace.

Workshop je vhodný pro děti navštěvující 1. stupeň ZŠ.

Workshop se koná na zkušebním jevišti Janáčkova divadla – vstup služebním vchodem, kde účastníky lektorka vyzvedne na vrátnici.

• Délka: cca 2 hodiny
• Cena: 200 Kč za dítě + 1 doprovod zdarma
• Kapacita: 20 účastníků