Stará

V minimalistické formě dua vystupují zpěvák Dan Bárta a kontrabasista Robert Balzar jen zřídka a jejich spojení s architektonickým skvostem zapsaným na seznamu UNESCO slibuje událost, jež se nebude opakovat.

Sobotní taneční party v Metro Music Baru s DJ Raving Tesla.

Václav Voharčík – trubka, zpěv, Peter Tomčík – kytara, Pavol Mojto – kontrabas, David Geprt – bicí 

Jazzový quartet mladých profesionálních jazzových hudebníků, zaměřený na tvorbu legendy jazzové trubky a zpěvu, Cheta Bakera. Po Milesi Davisovi jde (společně s Louisem Armstrongem) o druhého či třetího nejslavnějšího jazzového trumpetistu všech dob.

Volné uskupení muzikantů, kteří si rádi zahrají cokoli. Hlavní část repertoáru tvoří folková a country hudba, ale rádi zabrousíme i do lidovek, swingu nebo jazzu. Ti odvážnější pokoušejí i hudbu vážnou.

Kytarový koncert v Café Práh.

Dialog hudební a taneční tvorby pohledem studentů HAMU a HF JAMU.

Večer z cyklu Nová generace představí čtyři krátká díla studentek choreografie HAMU a studujících kompozici na HF JAMU a HAMU. Představení proběhnou v rámci společného projektu Katedry hudební produkce HF JAMU a Katedry tance HAMU. 

Sachal Vasandani je dnes považován za jednoho z nejvýraznějších jazzových zpěváků své generace. V jeho podání ožívá jazzová tradice v čerstvém, soulovém odění a oslovuje nejen ortodoxní fanoušky žánru, ale i milovníky moderního písničkářství.

Ačkoliv se dvě výrazné osobnosti současné české scény, zpěvačka Marta Kloučková a kytarista David Dorůžka, potkávají na pódiích i v nahrávacích studiích opakovaně, například v rámci zpěvaččina zavedeného kvintetu, jejich aktuální projekt představuje zásadní zlom.

Pražská skupina Rí Ra vznikla počátkem roku 2008. Název kapely pochází z irského rírá, tedy dobrá zábava. Kapela má ve svém repertoáru písně a balady v angličtině, francouzštině i irštině, a instrumentální jigy a reely hrané na whistle, klasickou i irskou flétnu, housle, kytaru, baskytaru a bodhrán či cajón. Hráči nabízejí irskou hudbu ve svém pojetí, nedrží se striktně harmonie a melodiky tzv. keltské hudby, ale zvuk obohacují jazzovými přiznávkami, slapem na baskytaru, improvizacemi na irské téma. S příchodem nového kytaristy se tu a tam objevuje i jazzové sólo.

Kristýna Zíková – zpěv
Daniela Vránová – flétny
Linda Jarošová – housle
Michal Rudolf Cádra – kytara, zpěv
Lukáš Let – perkuse
David Ryšánek – baskytara

Ve středu 21. října vás srdečně zveme do brněnského Králíka na dvojkoncert. Zahraje Svaťa Kotas Band a Loes van Schaijk & Honza Bartošek.

Svaťa Kotas je brněnská bluegrassová stálice a s kapelou se můžete těšit na bluegrass, folk a novoakustickou muziku. Loes s Honzou zahrají svoje písničky ve dvou – kytara, housle a dva hlasy. Jejich hudba se pohybuje někde mezi bluegrassem, folkem a vším, co si do těchhle škatulek úplně netroufne.

Bakama - kytarovka Kamelot.

Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.

Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.

A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.

Po úspěšném turné v roce 2025 se do České republiky vracejí se svou CELINE the SHOW několikanásobně oceněná zpěvačka Lisa Harter a její vynikající hudebníci. Silné vokály, živá hudba, dokonalé vystupování, originální kostýmy zpěvačky a neskutečná podoba s mega hvězdou vás přinutí uvěřit, že jste se ocitli na vyprodaném koncertu samotné Divy.

Jelikož Celine Dion už bohužel nekoncertuje, tak díky této show si vychutnáte její písně jako 'My Heart Will Go On', 'I'm Alive', 'Because You Loved Me' a mnoho dalších. Lisa využívá všech svých hereckých zkušeností a přebírá osobnost Celine, aby vytvořila show, na kterou nezapomenete.

Program:

Mirek Kemel (kytara, akordeon, ukulele)

Vlastimil Konopiský (akustická a elektrická kytara)

Tomáš Görtler (akordeon, klávesy)

Petr Mikeš (kontrabas)

Martin Novák nebo Miloš Dvořáček (bicí)

Mirek Kemel zpívá své autorské písně a doprovází se na akordeon, kytaru a ukulele. Většinou vystupuje za doprovodu kapely, kterou kromě něj tvoří ještě Vlastimil Konopiský (akustická a elektrická kytara), Tomáš Görtler (akordeon, jinak též člen souboru Bran), Petr Tichý (kontrabas) a Martin Novák / Miloš Dvořáček (bicí).

Jejich muzika balancuje na pomezí více žánrů od balad přes šanson a blues až po chytlavé hospodské písničky. Vždy jde především o osobní zpověď autora, který do textů vtěluje své vnímání života a světa v mnoha zjevných i pouze tušených aspektech. Písničky jsou založené na básnických textech a jednoduché melodii. Dalo by se říci, že Mirek Kemel vychází z podobných kořenů jako například Vašek Koubek, Jaromír Nohavica, Radůza, Krausberry, Vladimír Mišík nebo Traband.

Rodačka z Vlašimi Kateřina Marie Tichá byla v roce 2013 nominována na Českého Slavíka v kategorii Objev roku, ve stejném roce také zahájila dosud trvající spolupráci s tehdy právě vznikající kapelou Jelen. V roce 2015 vydala pěti písňové EP Otazníkya v roce 2020 potom debutové album Sami, které patřilo k nejpříjemnějším překvapením české hudební scény. Na Andělem oceněnou prvotinu zpěvačka navázala očekávanou druhou řadovou deskou Plamen – první nahranou ve spolupráci s kapelou Bandjeez, kterou převzala po Davidu Stypkovi. Novinku opět produkoval multitalentovaný Ondřej Turták a podle všech indicií jde o jednu z hudebních událostí tohoto roku.

Rok 1996. Producenti Čechtický, Lipert a Kleník telefonují britské zpěvačce Charlotte „Charlie One“ Fairman do Londýna, aby nazpívala několik skladeb, na kterých pracují. Fairman neváhá. Vzniká album „Ohmophonica“ – a s ním OHM SQUARE, první kapela svého druhu v České republice. To, co začalo jako přeshraniční spolupráce několika studií, se vyvinulo v jednu z nejvýraznějších pražských elektronických skupin, známou pro spojení živých nástrojů s elektronickou energií a soulovým zpěvem. „No, za tu dobu se toho hodně změnilo... včetně naší hudby,“ vtipkuje Fairman.

Plum Dumplings

Brněnská alternativně-rocková kapela s téměř dvacetiletou historií, známá svým syrovým, a přitom poetickým zvukem. V roce 2025 vydala u Indies Scope své třetí album Bezpečí, které prostřednictvím mrazivého vokálu Adély Polky a inspirace literaturou reflektuje témata izolace, introspekce a eskapismu. Jejich tvorba se vyznačuje ironií a postupným přechodem od hlučných stěn k prosvětlenějšímu, stále však temnému rockovému výrazu.

NOIX

Hudba se vlní prostorem, sny splývají s realitou – přesně takové jsou koncerty NOIX, pražské kapely balancující na pomezí indie rocku a shoegaze, jejíž dynamické rytmy svádějí k tanci.

První turné bývá jen jedno. Šimon Bilina se poprvé vydává za fanoušky napříč republikou a přiveze nejen písně ze svého debutového alba, ale i skladby, které formovaly jeho dosavadní hudební cestu. S novou kapelou nabídne koncerty plné energie, emocí a autentické radosti z hudby. Čekají vás silné melodie, osobitý projev a atmosféra, která vzniká jen ve chvíli, kdy se hudba skutečně propojí s publikem.

Hudební těleso složené z mladých muzikantů se zálibou v živém hraní a improvizaci. Pod vedením kapelníka Mojmíra Bártka v rytmu jazzu, swingu, latin a jazzrocku.

Operní studio a orchestr Konzervatoře Brno ve spolupráci s festivalem Janáček Brno 2026 uvádí inscenaci díla Bohuslava Martinů Divadlo za bránou. Tato „lyrická opera“ s pantomimickými a tanečními prvky vznikla jako osobitá pocta lidovým kořenům a zároveň jako otevřený dialog s moderními směry 20. století včetně jazzu.

Přijďte se podívat, co všechno odhalí mladá generace v díle, které v sobě spojuje hravost, rytmus a niternou lyriku. Dokážeme vám, že Martinů je stále živý a plný světla. Inscenací chceme pozvat odbornou i laickou veřejnost k setkání s hudbou, která překračuje hranice žánrů i času a otevírá brány fantazie všem, kdo vstoupí.

A co že to vlastně je – divadlo za bránou? Slovy Bohuslava Martinů to „není nic jiného než scéna na trhu, jarmarku za městem, tedy vlastně kočovné divadlo.“ Divadlo tady a teď, čerpající energii z ulice, která dnes tepe možná rychleji než v dobách autorových, ale pořád je to svobodný prostor, hravý, nespoutaný, otevřený improvizaci a interakci.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Společná věc – jedinečné spojení hudby, světla a vnitřního prožitku.
Hlavní osobností večera bude pan Tomáš Pfeiffer, známý svým mistrovstvím ve hře na unikátní hudební nástroj – Vodnářský zvon.
Tento nástroj, rozeznívaný pouhou dotykem mokré ruky, vytváří hluboce rezonující tóny, které působí na člověka nejen sluchem, ale i celou jeho bytostí. Hudba se stává prostorem harmonie, v němž se zvuk, světlo a obraz prolínají do jednoho výjimečného zážitku.
Koncert nabídne nejen hudbu, ale i velkoplošnou projekci a duchovní rozměr – propojí umění se zamyšlením nad lidskostí, vnitřní rovnováhou a společnou cestou k porozumění.

Kapela Ant Attack už od roku 2012 hraje Brňanům hity 80. a 90. let. Po krátké pauze je zpět a chystá se roztančit i rozezpívat celé město – a začíná právě ve Staré pekárně!

Koncertní večer. Vystoupí – Kluk z Husovky, Michal Vaněk, Zhasni.

Originální gospel-bluegrass show na jeden mikrofon jako za starých časů. Čtyři sympaťáci z východních Čech, zpívají to nejlepší z českéhobluegrassu a gospelu. Uslyšíte písničky, které doslova zlidověli, jako Jižní kříž (Jan Nedvěd), První půjdu dál (Petr Kůs) nebo Na Španělskýchschodech (Robert Křesťan) a další. To vše stylově na jeden mikrofondoplněno vtipným průvodním slovem.Členové skupiny K band za sebou mají spolupráci s RobertemKřesťanem, Petrem Kůsem, Pavlem Bobkem a dalšími veličinami žánrucountry a bluegrass.

Béla Bartók: Taneční suita, Sz. 77, BB 86a

Gustav Mahler: Písně potulného tovaryše

Johannes Brahms: Uherské tance (výběr)

Šestivětá Taneční suita patří k nejpopulárnějším orchestrálním dílům Janáčkova současníka, maďarského skladatele Bély Bartóka (1881–1945). Ten ji zkomponoval v roce 1923 u příležitosti 50. výročí spojení měst Buda, Óbuda a Pešť, které daly vzniknout maďarskému hlavnímu městu Budapešti. Efektní a dravá hudba v Bartókově barvité instrumentaci s folklórními motivy maďarskými, rumunskými, ale i arabskými si získala nadšení posluchačů už při své premiéře a záhy si našla cestu do repertoáru světových orchestrů.

Ke kompozici Písní potulného tovaryše inspirovala Gustava Mahlera (1860–1911) nešťastná láska k sopranistce Johanně Richterové. Vznikly někdy na přelomu let 1884–1885 a texty k nim si složil skladatel sám v duchu německých lidových písní, které znal ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. Cyklus čtyř písní pro baryton s doprovodem orchestru se stal prvním Mahlerovým mistrovským opusem, v němž bolestná tragika hovoří typicky mahlerovskou pozdně romantickou hudební řečí, kterou se proplétají místa neskrývané ironie a ozvuky přírody, naivních dětských ukolébavek a syrových venkovských kutálek.

Dvě řady Uherských tanců Johannesa Brahmse (1833–1897), jež představují soubor 21 tanečních kusů, se staly jedním ze základních kamenů, který skladateli vystavěl cestu ke světové proslulosti. Brahmse se v nich nechal inspirovat nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i hudbou cikánských kapel. Prvních deset tanců ve verzi pro klavír bylo vydáno roku 1869, další pak vyšly o jedenáct let později. Všeobecný úspěch díla přiměl Brahmse, aby roku 1873 tři vybrané tance zinstrumentoval pro orchestr. Zbylé tance pak postupem času oděli do orchestrálního roucha Brahmsovi následovníci, mezi nimiž nechyběl ani Antonín Dvořák.

Berlin Manson je slovenská synth-punková kapela. Ich nekompromisné texty a explozívne živé vystúpenia z nich urobili jednu z najdiskutovanejších kapiel na Slovensku a v Českej republike.

Prvýkrát upútali pozornosť svojím prelomovým singlom „Netancujem, kývnem hlavou“, surovou hymnou rozčarovania. V roku 2022 boli na Radio_Head Awards (SK) vyhlásení za Objav roka a len o rok neskôr ich album Hotel Kyjev upevnil ich status. V roku 2025 si Berlin Manson odniesli domov tri ceny Radio_Head Awards, čím potvrdili svoje miesto v novej hudobnej vlne.

Za posledné dva roky vydali tri albumy – neúnavná kreativita, ktorá spája punkovú naliehavosť, čierny humor a chladné synth textúry. Ich hudba hovorí o postindustriálnej realite, rovnakou mierou o proteste aj párty. V roku 2025 odohrali okrem iného aj koncerty na niektorých významných festivaloch ako Sziget v Maďarsku, OFF festival v Poľsku, Pohoda festival na Slovensku, Colours of Ostrava v Českej republike alebo Eurosonic Noorderslag v Holandsku a mnoho ďalších. Tento rok odštartovali rok s turné v Poľsku a dvoma koncertami v New Yorku. Na jeseň 2026 chystajú ďalší dlhohrajúci album.

OMNION

Omnion je sólový projekt skladatele, multiinstrumentalisty a hráče na tabla Tomáše Reindla. Svůj osobitý styl „OmniBeat“ definuje jako unikátní kombinaci živých nástrojů a interaktivní elektroniky. V jeho jasně rozpoznatelném autorském rukopisu se snoubí inspirace pradávnými kořeny hudby Východu i Západu se sofistikovanými přístupy k live processingu a loopingu.

Noví Kumpáni

Západoafrické bubny, baskytara, saxofon a klarinet. Strhující africké rytmy, rocková psychedelie i jazz. Na koncertě Nových kumpánů můžete tančit nebo se zaposlouchat do polyrytmů a podmanivých melodií.

Zažijte výjimečný hudební večer s kapelou Distant Bells, která s mistrovskou precizností a citem oživuje tvorbu legendárních Pink Floyd. Během koncertu se ponoříte do kompletního průřezu jejich diskografií – od syrových, psychedelických začátků 60. let až po vrcholná progresivně rocková alba.

Zazní nejen slavné hity, ale i ikonické kompozice jako Echoes nebo Atom Heart Mother, které patří k pilířům floydovského odkazu. Fanoušky potěší i kompletní provedení alb The Dark Side of the Moon a Wish You Were Here, odehraných s úctou k originálu i vlastním hudebním nasazením.

Skutečnou lahůdkou pak budou skladby ze sólových projektů Davida Gilmoura a Ricka Wrighta, které celý zážitek obohatí o další rozměr. Připravte se na večer plný emocí, nostalgie a nekompromisní muzikantské kvality.

Mascara je brněnská folk-rocková kapela s kořeny sahajícími do konce 80. let. Od svého vzniku v roce 1987 si prošla výrazným vývojem – po úspěšné první etapě, během které získala ocenění na festivalu Porta a vystupovala na řadě koncertů i turné, se kapela po pauze znovu vrátila na scénu a aktivně koncertuje. Jejich tvorba stojí na silných autorských písních a propojení folku s rockovou energií. Kapela vydala několik studiových CD. Mascara vystupuje na klubových pódiích i open-air akcích a má za sebou dlouhodobou koncertní zkušenost i stabilní fanouškovskou základnu. Kapela nabízí autentický živý projev, zkušenost, sehranost a repertoár, který osloví publikum napříč generacemi.

Aktuálně hraje kapela ve složení:

Miloš Horňák – kytara, zpěv
Radek Štěpánek – kytara, zpěv
Pavel Žemla – baskytara
Petr Haša – bicí

Zážitkový workshop o hudbě a odkazu Leoše Janáčka pro děti a rodiče.

Jaký byl příběh a hudební svět Leoše Janáčka?

Během tohoto workshopu se vydáme po stopách Janáčkova života, prozkoumáme, jak jeho osobní zkušenosti ovlivnily jeho hudbu, a skrze tvořivé a interaktivní úkoly poznáme jeho dílo a inspirace.

Workshop je vhodný pro děti navštěvující 1. stupeň ZŠ.

Workshop se koná na zkušebním jevišti Janáčkova divadla – vstup služebním vchodem, kde účastníky lektorka vyzvedne na vrátnici.

• Délka: cca 2 hodiny
• Cena: 200 Kč za dítě + 1 doprovod zdarma
• Kapacita: 20 účastníků

Připoj se k nám v říjnu 2026 na extrémní hudební vlně v Brně! Fastcore, grindcore, powerviolence a další žánry tě rozdrtí na maximum!

Nejslavnější liška na operním jevišti je přece ta brněnská od Janáčka! Podmanivá, laskavá, plná dětí a jejich hraček, které hravě proměňují Revírníkův dům v les a sebe v lesní zvířata.

Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Janáček hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, a proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Tak to má být a říká to i Janáčkova hudba, lyrická a melodická, kde orchestr hýří barvami bílovických lesů a té havěti v nich žijící. Vše tu jiskří humorem, trochu po janáčkovsku ježatým, ale vlastně laskavým.

Autor literární předlohy Rudolf Těsnohlídek je zakladatelem krásné tradice vánočního stromu republiky a nalezení malé Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi. To se odrazilo i v podobě inscenace režiséra Jiřího Heřmana: „Inspirace vzešla z Těsnohlídkovy velké myšlenky postavit Dětský dům Dagmar, kam jsme naší inscenaci umístili. Děj Lišky rozehráváme očima dětí.“

Premiéra: 17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky.

Inscenace je vhodná pro děti od 6 let.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Lee banda je čtyřčlenná autorská kapela hrající vlastní tvorbu s českými texty na pomezí folku, beatu a rocku. Kapelu vede zpěvačka a autorka Miloslava „Mija“ Peterková. Společně s ní ji tvoří Olda Valouch (baskytara, zpěv), Pavel Kříž (bicí) a Vít Buriánek (sólová kytara, zpěv). 
Všichni členové mají dlouholeté zkušenosti z různých hudebních projektů a aktivně působí na české hudební scéně. Pravidelně vystupují na klubových i open-air akcích, jsou součástí programu vlastního festivalu Hastrošfest a koncertují na kulturních, městských i regionálních akcích. 

Skupina Radimec & Old Horses byla založena v roce 2013. Od té doby má za sebou tři studiové desky (Radimec & Old Horses / 2014, Rock´n´Roll Cowboy / 2019 a Tribute to Tom Petty / 2022). Žánrově se pohybuje nejblíž stylu v zahraničí zvaném Heartland rock (představitelé např. Tom Petty, Bruce Springsteen), což je v podstatě fúze rocku, rock´n´rollu, countryrocku, folkrocku aj. Písničky Radimec & Old Horses mají hitové ambice a jsou opatřeny zásadně českými texty. Skupinou také prošli známí muzikanti Michael Vašíček, Pavel Bříza, Michal Pytluk. Od roku 2018 vystupují Radimec & Old Horses v sestavě: Radim Zelina (zakládající člen) – zpěv, kytara, texty, hudba; Karel Brožek – bicí; Eva Trnková – mandolína, vokály; Eduard Žovinec – kytara; Ivan Lamser – baskytara.

Deratizéři poprvé vyrážejí na vlastní samostatné turné! A protože by byla škoda vyrazit jen tak sami, přibalili si s sebou dvě spřátelené kapely, se kterými rozhodně nehrozí, že by večery probíhaly v nějakém poklidném duchu.

DERATIZÉŘI

Jádro Deratizérů tvoří dvojice muzikantů, kterou budete stoprocentně znát z Totálního nasazení. Sváťa a Martin společně se strejdou Knakem pevně drží opratě divoce rozjeté deratizační dámské sekci – Zuzce, Janče a Stázce.

Dohromady servírují svůj osobitý mix folku, punku, ska, nadsázky, humoru a všeho možného, co se jim zrovna připlete pod ruce. A teď konečně nastal čas, aby si tahle parta střihla svoje první vlastní turné.

PESHATA

Táborskou zoo-punkovou Peshatu asi dlouze představovat nemusíme. Kapela patří mezi stálice české punkové scény a ve svém oboru je vlastně tak trochu bez konkurence.

Už jen proto, že zoopunk kromě PESHATY prakticky nikdo jiný nehraje.

Kdo je někdy viděl naživo, ví. Kdo neviděl, dostane ideální příležitost napravit zásadní mezeru ve vzdělání.

DILEMMA IN CINEMA

A aby těch vazeb na Totální nasazení nebylo málo, dalšího člena Totáčů potkáte také v kapele Dilemma in Cinema.

Myšlenka směřující ke vzniku kapely Because of Blue se zrodila zcela nečekaně. Říká se totiž, že toho, kdo jednou propadne bluegrassu, už obvykle tento žánr neopustí. 

Jenže někde v podvědomí Pomněnky (Early Times) a Jirky (BlueRej) číhaly modré tóny blues, houpavý rytmus swingu či naléhavost soulu, a z hlediska obsahu i touha vyprávět příběhy.  Když zjistili, že mají k dispozici i pár zajímavých písní, pustili se do aranží pro dvě kytary a Pomněnčin hlas. 

Antonín Dvořák: Mazurky, op. 56, B 111

Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku, JW VIII/17

Leoš Janáček: Con moto

Leoš Janáček: Allegro 

Leoše Janáčka pojilo s o třináct let starším Antonínem Dvořákem přátelství, obdiv i hudební porozumění.

Antonín Dvořák (1841–1904) se věnoval klavírní tvorbě intenzivněji než Janáček. Bylo to mimo jiné dáno zájmem hudebních nakladatelů právě o jeho klavírní tvorbu, a to především okolo roku 1880. Právě v tomto roce Dvořák zkomponoval cyklus šesti klavírních mazurek. Nebyl přitom zdaleka jediným skladatelem, který se nechal inspirovat polským národním tancem, ale na rozdíl např. od Chopina je stylizoval skromněji, i když s velmi bohatou melodikou. Dodnes patří Mazurky k Dvořákovým nejlepším klavírním stylizacím.

Nejslavnější liška na operním jevišti je přece ta brněnská od Janáčka! Podmanivá, laskavá, plná dětí a jejich hraček, které hravě proměňují Revírníkův dům v les a sebe v lesní zvířata.

Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Janáček hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, a proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Tak to má být a říká to i Janáčkova hudba, lyrická a melodická, kde orchestr hýří barvami bílovických lesů a té havěti v nich žijící. Vše tu jiskří humorem, trochu po janáčkovsku ježatým, ale vlastně laskavým.

Autor literární předlohy Rudolf Těsnohlídek je zakladatelem krásné tradice vánočního stromu republiky a nalezení malé Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi. To se odrazilo i v podobě inscenace režiséra Jiřího Heřmana: „Inspirace vzešla z Těsnohlídkovy velké myšlenky postavit Dětský dům Dagmar, kam jsme naší inscenaci umístili. Děj Lišky rozehráváme očima dětí.“

Premiéra: 17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky.

Inscenace je vhodná pro děti od 6 let.

Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku, JW VII/18 (choreografie: Mário Radačovský)

Leoš Janáček: V mlhách, JW VIII/22

Leoš Janáček: Capriccio, JW VII/12 / pro klavír levou rukou a komorní dechový ansámbl (choreografie: Megumi Nakamura) 

Janáčkova tvorba, která měla hluboké kořeny v lidové hudbě, je věnována také klavíru, skladatelovu snad nejintimnějšímu nástroji.

První řada klavírního cyklu poetických skladbiček Po zarostlém chodníčku vznikala postupně v letech 1900, 1908 a 1911. Pět skladeb cyklu napsal Janáček v roce 1900, tedy ve svých 46 letech. Vyšly jako drobné kusy pro harmonium v sešitech Slovanské melodie, které vydával ivančický učitel Emil Kolář. Na rozšíření cyklu měl svůj podíl redaktor Jan Branberger, jenž v roce 1908 smluvil vydání skladeb u pražského nakladatele Bedřicha Kočího. Tento nakladatelský zájem o vydání stávajících skladeb vedl Janáčka ke kompozici dalších částí, takže cyklus se rozrostl na deset čísel, ke kterým skladatel přiřadil poetické názvy. Tyto drobné, intimní skladbičky přinášející některé skladatelovy vzpomínky, se dnes řadí k jeho nejznámějším a nejhranějším dílům.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Žesťový orchestr Moravia Brass Band každoročně na podzim zve posluchače na slavnostní Galakoncert, kterým otevírá novou koncertní sezónu – a ročník 2026 bude výjimečný.

Již 25. října 2026 se hlavní hvězdou večera stane trombonista světového formátu, vedoucí trombonové skupiny New York Philharmonic, Joseph Alessi. Publikum se může těšit na virtuózní výkon interpreta, který patří k absolutní světové špičce a vystupuje na nejprestižnějších pódiích světa. Dirigentské taktovky se ujme charismatický Chuhei Iwasaki.

Koncert se poprvé uskuteční v moderních prostorách SONO Centra v Brně. Dramaturgie nabídne to nejlepší ze světového žesťového repertoáru, nová aranžmá pro brass band i atraktivní skladby pro sólový trombon a orchestr.

Galakoncert Moravia Brass Band není jen zahájením sezóny – je to hudební událost, která posouvá hranice hry na žesťové nástroje a přivádí do Brna umělce světového renomé.

veřejná generálka

Mottem 10. ročníku festivalu jsou „Kořeny“ a právě k nim směřuje premiérový příspěvek brněnského souboru. Tentokrát se v podobě site-specific inscenace v Besedním domě, který je pevně spojen s Janáčkovým působením v brněnské kultuře, vrátíme na samotný začátek Mistrovy operní tvorby.

Opera Šárka existuje ve dvou podobách – z roku 1887, kdy Janáček dílo dokončil pouze v klavírním výtahu, a z roku 1925, v přepracované a instrumentované verzi. Na festivalu zazní obě verze, režisér Jiří Heřman si však pro svůj projekt zvolil původní podobu z roku 1887, aby v prostoru Besedního domu zavedl diváky přímo doprostřed dramatického střetu mezi muži a ženami, který vrcholí tragédií. Klavírního partu se ujme vynikající britský klavírista Julius Drake, kterého publikum festivalu dobře zná z předchozích ročníků jako skvělého interpreta Janáčkovy hudby.

Janáčka k první opeře inspirovalo dílo Julia Zeyera, významného českého básníka a dramatika. Hudební drama Šárka vycházelo na pokračování v časopise Česká Thalie v lednu a únoru roku 1887. Zeyer zde zpracoval čtvrtou část svého básnického eposu Vyšehrad do podoby operního libreta, které původně zamýšlel pro Antonína Dvořáka. Když Dvořáka text nezaujal, rozhodl se Zeyer alespoň jej otisknout v časopise. A tak upoutal pozornost jiného skladatele.

Janáček do té doby s operou žádné zkušenosti neměl a ještě několik let před kompozicí Šárky o tento žánr nejevil zájem. Teprve studia ve Vídni jej přivedla do světa opery a otevření Prozatímního českého divadla v roce 1884 učinilo z opery významnou součást jeho života.

Janáček Zeyerův text upravil a zkrátil a v létě 1887 měl hotovou klavírní partituru. Tu poslal k posouzení Antonínu Dvořákovi, jehož názoru si velmi vážil. Klíčové však bylo získat souhlas Julia Zeyera s užitím textu. Ten ale Janáček nezískal – básník mladému skladateli nekompromisně vyčetl, že si dovolil text bez jeho vědomí upravit a zhudebnit. Přesto Janáček doufal, že Zeyer svůj postoj změní, a v práci pokračoval. To se však nestalo, a tak operu, kterou už částečně instrumentoval, odložil a na dlouhá léta zapomněl.

Dnes představuje klavírní verze cenný pohled do Janáčkova kompozičního stylu 80. let 19. století. Přes patrný romantický a dvořákovský vliv je v ní již cítit smysl pro drama a divadlo – síla, která zůstává působivá a aktuální i dnes.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Jazz v Jazzovém baru u kouřícího králíka.

Rockové Balady při Svíčkách – Nezapomenutelný Večer Plný Emocí.

Na koncertě „Rockové Balady při Svíčkách“ budete mít jedinečnou příležitost znovu prožít ty nejkrásnější a nejvýznamnější momenty svého života. Oblíbené melodie vám připomenou vzácné okamžiky minulosti, zatímco kouzelná atmosféra svící vytvoří neopakovatelný zážitek plný emocí.

Čeká vás hudební cesta napříč érami rockové hudby – od legendárních Deep Purple, Led Zeppelin, Queen, Pink Floyd, přes kultovní kapely jako Metallica, Nirvana, Depeche Mode, Guns N’ Roses, Bon Jovi, Aerosmith, RHCP, Rammstein, až po moderní hvězdy Linkin Park, Limp Bizkit, System of a Down a Måneskin.

Během tohoto koncertu zazní vaše oblíbené skladby v originálních akustických aranžích, které odhalí nové hudební vrstvy a hlubší emoce. Vokály, akustické kytary, klavír a smyčcové kvarteto vytvoří neopakovatelnou atmosféru, která vám umožní vnímat rockové balady v dosud nepoznané podobě.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.