Vokální

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Jak v České republice, tak v zahraničí není podobná hudba, jakou Už jsme doma hrají, k nalezení. Je punkově divoká, naléhavá, zároveň kompozičně náročná, do detailu propracovaná s nadčasovými texty.

Typický je zvuk trubky, sbory, neuvěřitelné tempo a živá vystoupení, která oplývají silnou energií a humorem. Snad i proto jejich publikum s nimi nestárne. Ač se pro neznalce může zdát jejich hudba chaotická, náhodně poskládaná či improvizovaná, opak je pravdou. V jejich hudbě záleží na každém tónu, detailu, na kázni kapely a podobně jako v symfonickém orchestru hrají muzikanti podle partitury.

Libor Pavlata – zpěvák, skladatel a textař, spolupracoval za svojí kariéru s mnohými osobnostmi české hudební scény (namátkou Michal Malátný – Chinaski, Pavel Bohatý – Anna K, František Černý – Čechomor …). Mohli jste ho, mimo jiné, vidět např. v pořadu Snídaně s Novou na TV Nova písničky a texty ,,ze života“ křest nové desky za účasti několika zajímavých hostů.

Medvěd 009 je kapela z Úval u Prahy , která čerstvě oslavila 30 let na scéně. Její koncerty jsou živelné, strhující a plné energie. Zajímavostí je úzké spojení s kapelou Divokej Bill v osobě Vaška Bláhy, který je spoluzakladatelem Medvěd 009 a který s kapelou i nadále vystupuje.

Oblíbená kapela MIG 21 patří na české scéně ke stálicím, což dokazuje nejen na letních festivalech, kde pravidelně koncertuje v hlavních časech, ale také na vyprodaných turné. Během právě oznámeného podzimního turné zavítá kapela do Brna, kde zahraje 4. a 5. listopadu v klubu Fléda.

Kromě osvědčených hitů zařadí MIG 21 i zbrusu novou píseň, zároveň přiveze do Brna zcela novou scénickou podobu svého energického vystoupení, doplněné o bezpočet překvapení.

Leoš Janáček: Žárlivost (Úvod k Její pastorkyni), JW VI/10

Antonín Dvořák: Holoubek, symfonická báseň, op. 110, B 198

Anton Bruckner: Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“, WAB 104 

Kompozice opery Její pastorkyňa zabrala Leoši Janáčkovi (1854–1928) více než osm let. Již na samém počátku této práce v únoru 1895 zkomponoval skladatel pod názvem Žárlivost symfonický úvod k této opeře. Spíše než jako operní předehru v tradičním slova smyslu koncipoval tuto krátkou skladbu jako jakési úvodní motto či zamyšlení nad jedním ze základních dějových motivů. Jako program posloužil Janáčkovi text moravské lidové písni Žárlivec, jejž o několik let dříve zhudebnil jako jeden ze svých mužských sborů. V Žárlivosti poprvé naplno krystalizuje Janáčkův osobitý sloh, charakteristický svou úsečností a dramatickým napětím. Skladba poprvé zazněla 14. listopadu 1906 v Praze v interpretaci České filharmonie pod taktovkou dirigenta Františka Neumanna.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Post-black metalová kapela z Bratislavy kombinující black metal a post-rock s prvky slovenské historie ve vlastním melancholickém, leč intenzivním zvuku.

Jejich debutová deska Zverstvá získala cenu cenu Radio_Head Awards za nejlepší slovenskou Hard & Heavy nahrávku roku 2022. Následně vydali benefiční singl Neha. V lednu 2025 vydali album Krásno, které bylo opět oceněno porotou Radio_Head Awards. 

Atmosféru živých vystoupení zachytila Besna záznamem vystoupení na festivalu Brutal Assault v létě 2025. Nahrávka vyšla jako live EP na jaře letošního roku.

Dopamin staví na výrazném živém projevu, početném nástrojovém obsazení a energii, která je přirozenou součástí každého koncertu. V repertoáru kombinuje vlastní tvorbu se známými skladbami oblíbených umělců od Jelena po Kabát. Aktuálně se můžete na koncertech těšit na gurmánsky vyvážený mix 50/50 vlastní tvorba a známé hity.

Legenda pouštního rocku a tvůrci jednoho z nejslavnějších filmových soundtracků historie se vrací do Evropy. Tito & Tarantula, kapela neodmyslitelně spjatá s kultovním filmem Roberta Rodrigueze Od soumraku do úsvitu se scénářem od Quentina Tarantina, oslaví svou dekády trvající kariéru velkolepým turné Best of Tour 2026. 

Z baru „Titty Twister“ na světová pódia

Málokterá scéna se do historie kinematografie zapsala tak výrazně jako ta z filmu Od soumraku do úsvitu (1995), kde Tito Larriva se svou kapelou doprovází hypnotický tanec Salmy Hayek. Právě role barové kapely v baru Titty Twister katapultovala Tito & Tarantula k celosvětové slávě a otevřela jim dveře do Evropy, kde se poprvé představili jako hosté legendárního Joea Cockera.

Zaposlouchejme se společně do příběhu jednoho zázračného kluka, v jehož království mohou ožít hudební nástroje i docela obyčejné věci.
Interaktivní čtení pro nejmenší bude provázeno živou hudbou, která se společně s příběhem postará o jedinečný zážitek plný fantazie, rytmu a hudebních překvapení.

Účinkují: Gabriela Svobodová a soubor Musica Felix.
Program je určený dětem od 1,5 do 6 let.

V případě zájmu se prosím přihlaste pomocí online formuláře: https://forms.gle/RnRKDgJVgi3mAHCBA
Vstup zdarma.

Akce se koná v rámci projektu Kreativní učení.

Leoš Janáček: Moravské lidové písně pro klavír, JW VIII/23

Pavel Haas: Lidové písně pro klavír, HW VII/14

Václav Kaprál: Miniatury, 5 skladeb pro klavír

Leoš Janáček: V mlhách, JW VIII/22

Leoš Janáček: 1. X. 1905 

Cyklus patnácti úprav Moravských lidových písní pro klavír Leoše Janáčka (1854–1928) představuje zajímavou neofolkloristickou paralelu k romantickým „písním beze slov“ Mendelssohna-Bartholdyho, Edvarda Griega či Janáčkova oblíbence Antona Rubinsteina. Janáčkův cyklus vznikl v letech 1921–1922 na objednávku Otakara Nebušky z pražského nakladatelství Hudební matice Umělecké besedy. Vydání se však za skladatelova života nedočkal. Janáčkova aranžmá lidových písní představují aforistické miniatury v moderním, janáčkovsky osobitém znění.

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Choreografie: Klaudie Lakomá a Marek Svobodník

JAKÝ KROJ, TAK SE STROJ
Lidový oděv v zájmových oblastech Leoše Janáčka. V nevšední módní přehlídce se seznámíte s lidovým oděvem, jehož autentickou podobu mohl Leoš Janáček ve vybraných oblastech ještě osobně poznat. Procházkou po lokalitách jeho folkloristického zájmu objevíme rozmanité druhy a funkce krojů – ženských, mužských i dětských, letních i zimních, obřadních, svátečních i pracovních. Přehlídku doplní odborný komentář a atmosféru umocní cimbálový doprovod.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Nenechte si ujít výjimečný koncert s pořádnou dávkou sta, reggae, rocksteady i swingu v podání jedné z nejvýraznějších českých kapel!

Kapela STO ZVÍŘAT vydává nové album. Deska, v pořadí již patnáctá, nese název “Žádná poezie” . Turné k novému albu po celé republice odstartuje podzimem a bude pokračovat až do jara 2027.

Brněnská kapela, která v 90. letech definovala vlastní zvuk na pomezí funku, rocku a crossoveru, se vrací na pódia. Část původní sestavy doplnili noví hráči, kteří přirozeně navazují na energii kapely.

Naživo dnes dokazují, že jejich groove neztratil nic ze své síly — naopak. Na letošním výročním koncertě v Mahenově divadle bylo od prvních tónů jasné, že „nejde o obyčejný koncert“ a že kapela působí „ještě sehraněji a silněji než kdy dřív.“

Speciálně pro Groove Brno připravují koncert v rozšířené sestavě s dechovou sekcí — tedy Narvan ve výjimečné podobě, kterou jinde neuvidíte.

Po rekordní jarní tour se vracíme ještě silnější!
Tento podzim nás čeká až 6 zastávek a kromě míst, která už dobře znáte, poprvé expandujeme i do Maďarska. Přivítejte s námi Budapešť! Velmi se těšíme, že můžeme EMONIGHT přinést i do další země a rozšířit naši komunitu za hranice Slovenska, Česka a Rakouska.

Na téměř celém turné bude s námi i náš oblíbený MØNØDREAM! Fresh face domácí alternativní scény v čele s Martinem Čupkem, kterého můžete znát jako frontmana John Wolfhooker.
(Košice, nebojte se - MØNØDREAM bude možné vidět mimo EMONIGHT a v Budapešti pro vás připravujeme trochu odlišný lineup). Nově měníme i venue ve Vídni a tentokrát se přesouváme do většího prostoru, abychom mohli přivítat ještě více z vás. Předprodej a lineup první zastávky oznámíme již brzy na našich sociálních sítích.

JAKÝ KROJ, TAK SE STROJ
Lidový oděv v zájmových oblastech Leoše Janáčka. V nevšední módní přehlídce se seznámíte s lidovým oděvem, jehož autentickou podobu mohl Leoš Janáček ve vybraných oblastech ještě osobně poznat. Procházkou po lokalitách jeho folkloristického zájmu objevíme rozmanité druhy a funkce krojů – ženských, mužských i dětských, letních i zimních, obřadních, svátečních i pracovních. Přehlídku doplní odborný komentář a atmosféru umocní cimbálový doprovod.

Darius Milhaud: Tango des Fratellini, op. 58c z baletu „Vůl na střeše“

Bohuslav Martinů: Osm preludií, H. 181 (výběr)

Igor Stravinskij: Piano-Rag-Music

George Gershwin: „Song-Book“ pro klavír (výběr)

Balet Le Boeuf sur le toit (Vůl na střeše), který byl původně koncipován jako hudební podklad k němým groteskám Charlieho Chaplina, napsal skladatel Darius Milhaud (1892–1974) v letech 1919–1920, dva roky po návratu ze svého pobytu v Brazílii. Hudbu baletu Milhaud naplnil brazilskými lidovými melodiemi, rytmy tanga, samby a dalších latinsko-amerických tanců. Klavírní skladbu Tango des Fratellini, kterou z baletní hudby později zadaptoval, věnoval bratrům Fratelliniovým, trojici klaunů, jež vystupovala v pařížském cirkusu Medrano a ve 20. letech 20. století se těšila oblibě pařížských intelektuálů.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Emil František Burian: Smyčcový kvartet č. 4

Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 2, Sz. 67, BB 75

Leoš Janáček: Kvartet pro dvoje housle, violu a cello („Listy důvěrné“), JW VII/13

Emil František Burian (1904–1959) se řadí mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české meziválečné avantgardy. Vynikl nejen jako plodný hudební skladatel, herec, zpěvák a spisovatel, ale především jako divadelní a filmový režisér propagující novátorské umělecké postupy. Janáčkova hudba ovlivnila nejen Burianovu tvorbu hudebně dramatickou, ale její vlivy pronikly i do jeho skladeb komorních. Burianův Smyčcový kvartet č. 4 vznikl roku 1947, v období, kdy se skladatel vzpamatovával z následků věznění v nacistických koncentračních táborech. Kvartet je silnou a působivou osobní zpovědí, v níž se střídají plochy hluboce niterné a teskné s místy neskrývaně ironickými a drsnými.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Nesmrtelnost je prokletím.

Příběh o zpěvačce Emilii Marty, která díky elixíru života žije již víc než tři sta let…Pohled do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. V únoru 2017 představila Janáčkova opera tento titul na Hong Kong Arts Festival. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou Göteborg.

Moderní jazzové trio, ve kterém se potkávají tři výrazné osobnosti dnešní hudební scény. Louis Cole zde spojil síly se saxofonistou a skladatelem Davidem Binneym a baskytaristou Perou Krstajicem. Výsledkem je projekt, který propojuje moderní jazzovou improvizaci s výraznou rytmikou, současným zvukem a energií, jež překračuje hranice tradičního jazzu.

Moderní jazzové duo, ve kterém se potkávají dvě výrazné osobnosti dnešní hudební scény. Louis Cole zde spojil síly se saxofonistou a skladatelem Davidem Binneym. Výsledkem je projekt, který propojuje moderní jazzovou improvizaci s výraznou rytmikou, současným zvukem a energií, jež překračuje hranice tradičního jazzu.

Hudba, která vyrostla z flamenca a středomořské energie, se během let proměnila v celosvětový fenomén. „Bamboleo“, „Djobi Djoba“, „Baila Me“ nebo „Volare“ dnes fungují napříč generacemi i kontinenty.

Za projektem stojí spoluzakladatel Diego Baliardo, který pokračuje v odkazu kapely společně s novou generací muzikantů. Více než 20 milionů prodaných alb, Grammy za Savor Flamenco a koncerty po celém světě potvrzují, že Gipsy Kings dávno překročili hranice world music.

Udělejte s námi Krok za oponu. Pořad určený všem zvídavým lidem, malým i velkým, kteří se chtějí přiučit něčemu novému ze světa operního divadla.

70 minut interaktivní, dobrodružné a hlavně zábavné cesty do nitra operních inscenací se sólisty, sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB.

Výchovně–vzdělávací pořad je vhodný pro střední školy. Krok za oponu je ideálním pořadem propojujícím hudební výchovu s češtinou či estetikou.

Monolord je švédská doom stoner kapela známá svými masivními riffy s hypnotickou a tíživou atmosférou. Kapela vznikla v Göteborgu v roce 2013 a ve složení Thomas Jäger (kytara, zpěv), bubeník Esben Willems a baskytarista Mika Häkki. Monolord se rychle se dostali do čela moderní doomové scény díky řadě celosvětově ceněných alb a neúnavnému koncertování po Evropě, Severní i Jižní Americe a velkých festivalech jako Hellfest, Desertfest, Psycho Las Vegas či Roadburn.

Jejich desky, včetně Empress Rising, Vænir, Rust a No Comfort, jim upevnily pověst kapely, která propojuje drtivý stoner fuzz s metalovou melodikou a pohlcující repetitivností. Dnes patří Monolord mezi nejoblíbenější jména na heavy scéně a chystají se na další kapitolu – nové album Neverending vzniklo pod vedením legendární producentky Sylvie Massy a vyšlo na Relapse Records.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?

COLOQUIO 6
Carolina Guiducci, Sergio Sánchez Martín / klarinet
Janire De Paz Rivas , Pablo Traine / lesní roh
William Gough, Javier Sánchez Castillo / fagot 

Kouzelná flétna
Slovo coloquio znamená ve španělštině rozhovor. Ve vynikajícím dechovém sextetu Coloquio 6 spolu
rozpráví šestice mladých virtuózních muzikantů, kteří hudbu vnímají jako neustálý dialog a výměnu myšlenek
a emocí mezi sebou i s publikem. Osobitý a podmanivý zvuk uskupení zvaného dechová harmonie uslyšíme v našem cyklu poprvé, a rovnou se vrhneme na Mozarta: výběr z árií z jeho slavné Kouzelné flétny zazní v historickém aranžmá Johanna Christiana Stumpfa pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty.

Ve spolupráci s HF JAMU, MHF Concentus Moraviae a v rámci projektu S-EEEmerging.

Program:
W. A. Mozart, J. Ch. Stumpf

Výrazný slovenský zpěvák, skladatel a performer s mezinárodním přesahem propojuje moderní pop s prvky elektroniky a temnější atmosférou.

ADONXS tvoří současný a světově znějící pop se silnou vizuální identitou a charismatickým pódiovým projevem. 

Josef Suk: Pohádka, op. 16 / suita pro velký orchestr a motivy hudby k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena

Leoš Janáček: Šárka (koncertní provedení), JW I/1 / opera o třech jednáních na hudební drama Julia Zeyera

Obsazení:
Šárka: Mária Porubčinová
Ctirad: Aleš Briscein
Přemysl: Svatopluk Sem
Lumír: Daniel Matoušek 

Janáčkovu operní prvotinu a Sukovu Pohádku od sebe dělí pouhých deset let. Spojuje je nejen osobnost spisovatele, dramatika a básníka Julia Zeyera, ale také slovanská mytologie.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Po úspěšném turné po velkých halách se vracíme na dlouhou dobu naposledy do klubů a kulturáků. V rámci FACE TOur FACE navštívíme legendární místa, kde se psaly kapelní dějiny. Nečekejte pyrotechniku ani další efekty. Prostě tváří tvář co nejblíže fanouškům, kteří kapelu doprovází bezmála čtvrtstoletí. FACE TOur FACE proběhne i v legendárním klubu Fléda s menší kapacitou, tak doporučujeme zakoupit vstupenky co nejdříve!
Jako speciální host se představí Koblížci.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

Frankie & The Deadbeats  pokřtí svou třetí studiovou desku Sometimes Drunk, Always Fucked Up. Novinka vychází po třech letech, opět na labelu Pushteek.

Speciálním hostem večera bude Matt Charette, výrazná tvář bostonské DIY scény, který ve své hudbě míchá punkové kořeny s americanou a country. Jeho písničky jsou syrové, osobní a vycházejí z vlastních zkušeností i života kolem něj. Tentokrát navíc poprvé dorazí do Evropy i se svou kapelou The Truer Sound.

Za gramofony se během večera postaví DJ Kuda. Na turné s kapely si zvykl prolézt každý obchod s deskami, který mu přišel do cesty, a postupně si vybudoval sbírku plnou hudebních objevů. V jeho setu se potkává rocksteady, soul a hudba z Blízkého východu.

Birdstone pohání neodolatelná touha spojit spirituální sílu blues s bohatstvím progresivního rocku. Na pomezí mytologických témat, esoteriky a prostých lidských vášní trio vypráví o vnitřních bojích člověka a jeho mystických touhách. Každý koncert se stává divokým rituálem, v němž publikum a muzikanti se zlatými tvářemi společně bojují o záchranu svých duší.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Pátý ročník Charity Night přichází ve velkém. Po letech v brněnském ArtBaru se nezisková organizace Human Help, z.s. , přesouvá do většího prostoru - legendární Flédy. A právě tam se 13. 11. 2026 společně potkáme, abychom pomohli tam, kde je to nejvíc potřeba.

Letos nás čeká line-up, který se v tomhle složení už nikdy nebude opakovat. Jména si zatím necháváme pod pokličkou, ale můžeme slíbit, že to bude večer, který posune Charity Night zase o kus dál.

Pomoc je samozřejmostí. Tentokrát jsme vybrali dva příběhy - Vaška a Míšu. Už brzy se o nich dozvíte víc a pochopíte, proč je důležité být u toho.

Připrav se na hudbu, energii, komunitu a večer, který má smysl. Charity Night 2026 - větší prostor, větší srdce, větší pomoc.

V opeře Káťa Kabanová od Leoše Janáčka je hlavní hrdinka uvězněna v temné síti vztahů. Její panovačná tchyně Kabanicha ovládá svého syna Tichona, jehož manželství s Káťou je pod touto nadvládou těžce zkoušeno. Protože Káťa v této rodině nenachází naplnění, uchyluje se k tajné lásce s Borisem.

Janáček jako libretista zhustil děj dramatu Bouře Alexandra N. Ostrovského a záměrně se vzdal rozsáhlejších společenských popisů. Místo toho vytváří hudební jazyk mimořádné psychologické jemnosti, v němž sleduje Kátin vnitřní vývoj. Pocity viny a duševní utrpení se stupňují, až vyústí v její veřejné přiznání – emocionální bouři, která vše smete.

Režisér Krzysztof Warlikowski vnímá Káťu jako vyvrženou ženu, které je odepřeno žít v souladu se svými touhami – a která nakonec volí smrt před životem v pokrytectví. V této mnichovské inscenaci umocňují scénografie, světelný design a videoprojekce Katinu vnitřní krajinu i společenské sevření, které ji obklopuje.

Eagle Eye, jak už název napovídá, je projekt postavený na tvorbě ledové královny Tarji Turunen. V repertoáru kapely najdete ty největší hity z Tarjiny sólové dráhy. Na koncertech Eagle Eye často zařazují akustické verze vybraných skladeb finské metalové divy a v setlistu nikdy nechybí ani legendární hity kapely Nightwish, se kterou Tarja před mnoha lety začínala.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.