Jízdárna Louckého kláštera, Znojmo

Alfred Schnittke: Smyčcový kvartet č. 3

Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille

Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, JW VII/13

Antonín Dvořák: V národním tónu, op. 73, B 146 / pro zpěv a smyčcové kvarteto upravil Tomáš Ille 

Základní stavební kameny Třetího smyčcového kvartetu Alfreda Schnittkeho (1934–1998) z roku 1983 tvoří citáty z děl tří různých skladatelů od renesance až po dvacáté století: Orlanda di Lasso, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. Z fragmentů z Lassova „Stabat Mater“, citací z Beethovenovy „Velké fugy“ pro smyčcový kvartet a motivu Šostakovičova hudebního kryptogramu „DSCH“ skladatel vytvořil dílo, v němž se rozdílné hudební styly a textury vzájemně mísí a prostupují podobně, jak tomu bývá v našich snech.

Čtyřdílný písňový cyklus na slova básníka Gustava Pflegera Moravského vytvořil Antonín Dvořák (1841–1904) na počátku 80. let 19. století přepracováním písní ze svého raného cyklu Cypřiše, který zkomponoval roku 1865 nedlouho před svými čtyřiadvacátými narozeninami. Pflegrovy sentimentální básně, naplněné žalem nad neopětovanou láskou, inspirovaly mladistvého Dvořáka k schubertovsky romantickému, jímavému výrazu.

Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. Janáček dílo v květnu 1928 vyslechl na zkouškách Moravského kvarteta, jeho premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.

Claude Debussy: Trois chansons de Bilitis, L. 97

Dmitrij Šostakovič: Španělské písně, op. 100

Reynaldo Hahn: Venezia (výběr)

Luciano Berio: Quattro canzoni popolari

Benjamin Britten: Folk Song Arrangements, vol. 2 (výběr)

Manuel de Falla: Siete canciones populares españolas

Recitál prozkoumá fascinující vzájemné působení mezi pohledem zevnitř a zvenčí prostřednictvím písňové literatury a folklórních aranží, které překračují kulturní hranice.

Emil František Burian: Smyčcový kvartet č. 4

Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 2, Sz. 67, BB 75

Leoš Janáček: Kvartet pro dvoje housle, violu a cello („Listy důvěrné“), JW VII/13

Emil František Burian (1904–1959) se řadí mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české meziválečné avantgardy. Vynikl nejen jako plodný hudební skladatel, herec, zpěvák a spisovatel, ale především jako divadelní a filmový režisér propagující novátorské umělecké postupy. Janáčkova hudba ovlivnila nejen Burianovu tvorbu hudebně dramatickou, ale její vlivy pronikly i do jeho skladeb komorních. Burianův Smyčcový kvartet č. 4 vznikl roku 1947, v období, kdy se skladatel vzpamatovával z následků věznění v nacistických koncentračních táborech. Kvartet je silnou a působivou osobní zpovědí, v níž se střídají plochy hluboce niterné a teskné s místy neskrývaně ironickými a drsnými.