Ostatní

Často se zapomíná na to, že piano je perkusivní nástroj. Když si poslechnete Amara Freitase, okamžitě si na to vzpomenete. To napsali o téhle nové hvězdě brazilského jazzu, která má v krvi, hlavě, rukou i srdci latinoamerické rytmické založení, stejně jako výboje té nejmodernější hudby.

Stejně jako mnoho dalších velikánů před ním začal Amaro Freitas hrát ve dvanácti letech na klavír v kostele, kam měl usnadněnu cestu díky tomu, že jeho otec vedl církevní kapelu. Velmi brzy ale svým talentem tatínka předčil. Měl sice možnost studovat na konzervatoři, ale chudá rodina, ze které pocházel, neměla finance na to, aby jej na ní udržela, a tak mladý umělec přešel rovnou do praxe. Hrál ve svatebních kapelách a vydělával si, kde se dalo, aby si mohl hradit alespoň nějaké hudební hodiny. Zlom v jeho životě nastal, když v patnácti viděl koncertní DVD Chicka Corey. „Moje mysl úplně vybuchla, nikdy předtím jsem něco takového neviděl, ale bylo mi okamžitě jasné, že tohle je to, co chci s klavírem dělat,“ nechal se Amaro Freitas slyšet s odstupem. Protože ale doma klavír neměli, dohodl se v místním baru, který jím disponoval, že bude před otevíračkou chodit cvičit. Touhle cestou se vypracoval až na profesionální úroveň, kdy se stal rezidentním pianistou v legendárním jazzovém klubu Mingus v rodném městě Recife.