JAZZFESTBRNO

Leader projektu, pianista Jon Cowherd, vystudoval proslulou Loyola University New Orleans, kde byl jeho pedagogem nikdo menší než Ellis Marsalis, otec zakladatel jednoho z nejvlivnějších jazzových rodů. Právě na Loyole se Cowherd seznámil s bubeníkem Brianem Bladem a společně založili The Fellowship Band — kapelu, která funguje dodnes, má na kontě řadu výborných alb a získala mnohá ocenění.

Julius Rodriguez už od svého útlého newyorského dětství projevoval nepochybný hudební talent a na klavír, který je jeho hlavním nástrojem dodnes, začal hrát v pouhých čtyřech letech. Brzy se stal studentem prestižní Manhattan School of Music a později neméně proslulé The Juilliard School, kde si zdokonalil zároveň jazzovou i klasickou hráčskou techniku, což jej předurčilo k tomu, aby se ani nadále nevymezoval takříkajíc jen na jednu nebo druhou stranu. Mezi jeho lásky navíc patřily i další žánry, zejména gospel a hip hop, což jeho eklektický přístup k tvorbě ještě obohatilo. Už jako teenager se stal vyhledávaným doprovodným hudebníkem na newyorské scéně a hrál po boku takových jmen jako Wynton Marsalis nebo Roy Hargrove.

V tomto duu spojují síly dva nejuznávanější umělci současného jazzu. Brad Mehldau patří k nejlyričtějším a nejniternějším současným klavíristům. Po celou svoji dráhu sklízí Mehldau ocenění od zástupů fanoušků i od odborné veřejnosti, a je držitelem mnoha ocenění – ať už jako kapelník vlastních projektů nebo jako spolupracovník tak velkých jmen současné hudební scény, jako jsou Pat Metheny, Renee Fleming, Chris Thile nebo Joshua Redman.

V tomto duu spojují síly dva nejuznávanější umělci současného jazzu. Brad Mehldau patří k nejlyričtějším a nejniternějším současným klavíristům. Po celou svoji dráhu sklízí Mehldau ocenění od zástupů fanoušků i od odborné veřejnosti, a je držitelem mnoha ocenění – ať už jako kapelník vlastních projektů nebo jako spolupracovník tak velkých jmen současné hudební scény, jako jsou Pat Metheny, Renee Fleming, Chris Thile nebo Joshua Redman.

Sama kapela se sice označuje jako uskupení stojící na vokálním prvku, zpěvák ale na pódiu chybí. Nahrazují ho autorské nahrávky, které klávesový virtuos Tom Schneider v reálném čase vrství, ohýbá a stlačuje, jako by to byla hra se stavebnicí. Exhibici nehmotných hlasů doplňují basista Valentin Link a bubeník Hendrik Havekost. Rytmická sekce čerpá z odkazu dirty funku a R&B, výsledný sofistikovaný dark fusion je přetavený taneční odkaz Berlínské metropole.

Kytarista, zpěvák, skladatel a producent Isaiah Sharkey ve své svůdné autorské hudbě kombinuje funkovou dravost, jazzovou hloubku a emoční intenzitu R&B. Dříve byl označován za zázračné dítě, dnes je ceněn pro svou univerzalitu, schopnost najít sílu v jednoduchosti, týmovost a umění navázat bezprostřední kontakt s publikem.

Isaiah Sharkey – kytara, Maurice Fitzgerald – baskytara, Jeremy „Tim” Tribitt – klávesy, Eric Johnson – bicí

Hudba Marquise Hilla je sofistikovaná, hluboce zakořeněná v jazzové tradici, ale zároveň neustále hledá nová spojení s hip hopem, R&B a soulem. Narodil se v roce 1987 v Chicagu, jednom ze zásadních center hudebního světa – vzniklo tu elektrické blues, sehrálo klíčovou roli v klasickém i moderním jazzu a má silnou hiphopovou i elektronickou scénu. 

Lukáš Oravec je slovenský trumpetista, skladatel, aranžér a pedagog, který patří k nejvýraznějším postavám středoevropské jazzové scény. Je známý pro svůj tah na branku, pronikavý tón a technickou zručnost. Vede hned několik vlastních projektů a patří k nejaktivnějším jazzmanům v našem regionu. Jeho kvinteto tvoří obvykle špičkoví slovenští a čeští jazzoví hudebníci, kteří jsou schopni interpretovat Oravcovy skladby s patřičnou dynamikikou a citlivostí. Často si do svých kapel zve zahraniční hosty, aby pozvedl interpretaci svých autorských kompozic na světovou úroveň. 

Mimořádný hudební talent projevoval Shai Maestro už od útlého věku a není divu, že už v patnácti letech získal plné stipendium na prestižní Berklee College of Music v Bostonu, což ovšem v tomto věku není vůbec běžné. Brzy se stal součástí mezinárodní jazzové scény, kde na sebe upozornil především jako člen tria kontrabasisty Avishaie Cohena, se kterým hrál pět let a nahrál čtyři alba. Bubeníkem tria byl neméně proslulý Mark Guiliana. Tato zkušenost Maestrovi poskytla nejen neocenitelnou koncertní a studiovou průpravu, která mu pomohla vstoupit do povědomí jazzového publika na celém světě, ale také mu pomohla definovat vlastní hudební vizi.

Glanc – Petr Nohavica se na české hudební scéně zapsal nejen jako lídr vlastních projektů, ale i jako sideman v kapelách napříč žánry, např. Winterspring (Allison Wheeler Quartet), B/Y Organism, Bardo, Tour Guide Blonde nebo Drifter Days (Tom Smith / Daniel Bulatkin). Spolupracoval i s dalšími umělci, např. Lukášem Oravcem, Lubošem Soukupem, Robertem Balcarem či Tal Arditim.

Jedna z nejsledovanějších britských kapel, které ve svém zvuku volně kříží jazz s řadou dalších žánrů – a podle toho vypadá i jejich ohlas u publika. Na málokom se tak snadno shodne zarytý jazzman s návštěvníkem elektronických parties a rockerem.

Hudebně New Jazz Underground zúročují to, co se naučili v základech svého řemesla. Jejich hudba swinguje i bluesuje, je ovšem postavena na ryze současné improvizaci a hlavně energii. A rozhodně to nejsou žádní zapšklí introverti – už jen názvy jejich skladeb typu „when you a sad boy but you swingin’“, „modern jazz but good“ nebo „giant steps is not music“ napovídají, že kromě skvělé hudby si s nimi užijeme i spoustu zábavy.

Vznik flui inicioval Jaromír Honzák jako prostor pro trochu jiný hudební svět, než je ten, do kterého vstupuje se svým kvintetem. „Chceme si lehce a bez dumání sáhnout pro hudbu, které je tolik všude kolem nás,“ říká Honzák. „Každým zvukem se pokusit zprůchodnit kanál, kterým k nám proudí.“