13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Nutno dodat, že světová premiéra se odehrála v Paříži v roce 1980 a o celosvětový úspěch muzikálu se postarala produkční péče muzikálového mága Camerona Mackintoshe.
Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objevuje v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem je Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objevuje v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem je Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objevuje v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem je Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objevuje v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem je Stanislav Slovák.
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
„Všechno, co není vysloveně nemožné, se dá uskutečnit, jestliže se na to člověk plně zaměří a je rozhodnutý to udělat.“ (Nicholas Winton)
Nicholas Winton byl v roce 1938 mladý, ani ne třicetiletý úspěšný muž pracující ve finančnictví a žijící život adekvátní svému věku. V prosinci téhož roku se Nicholas chystal na dovolenou do Švýcarských Alp, ale jeho přítel Martin Blake, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa, ho požádal, aby se místo lyžování přijel podívat do Prahy.
Návštěva uprchlického tábora, kde byli lidé z obsazeného pohraničí, ho doslova šokovala. Uvědomil si, že uprchlíci, většinou židovského původu, jsou v přímém ohrožení života a rozhodl se konat. Protože německé úřady odmítaly pustit celé rodiny, založil dětskou sekci Britského výboru s cílem zachránit alespoň děti. Za pomoci své matky a několika spolupracovníků shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.
Po úspěchu hudebního dramatu Devět křížů přichází autorské trio Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra s dobrodružně komediálním příběhem pro celou rodinu, který nás zanese na bájný sever do dob vikinských tažení. Příběhem, který s humorem a nadhledem vypráví o tématech rezonujících napříč staletími. Kdo je skutečný hrdina? Co to znamená opravdové přátelství? Jak je nesnadné být teenager v jakékoli době! Jak je těžké najít si to své místo ve společnosti a jak je ještě těžší nenechat se zmást lží a nástrahami. A hlavně… jak je to s těmi dračími zuby na vikinských přilbách.
Režie nové show plné dobrodružství, humoru a chytlavých melodií, která rozesměje a dojme diváky všech věkových kategorií, se ujme zkušený autor a herec Městského divadla Brno Petr Štěpán.
