umělec/agentura

Martina Janková / soprán

Barbara M. Willi / kladívkový klavír

Máte rádi Antonína Dvořáka a mysleli jste si, že jeho dílo znáte do poslední noty? Pak budete mile překvapeni jeho velmi ranými písněmi, malými hudebními klenoty odhalujícími kouzlo a svěžest mladého Dvořákova hudebního jazyka. A co víc: zazní v podání hvězdné sopranistky Martiny Jankové, kterou posluchači našeho cyklu milují a která těmto pozapomenutým melodiím vdechne společně s Barbarou Marií Willi a jejím unikátním kladívkovým klavírem nový život.
Právě mladému Dvořákovi a tvorbě pro hlas je věnováno nové urtextové vydání "Písně I" hudebního nakladatelství Bärenreiter, které si na koncertě můžete prohlédnout. Najdete v něm 31 písní, včetně první veřejně provedené písně Vzpomínání, které vyšlo tiskem vůbec poprvé a zazní také u nás!

Program:

Světová pěvecká legenda Andreas Scholl se vrací do Brna. Náš již několikátý společný projekt přináší pod klenbu katedrály na Petrově monumentální díla evropského baroka v autentickém nastudování.

Wolfgang Amadeus Mozart v drobných detailech i velkých souvislostech.
Co všechno se může skrývat za obrazem „zázračného dítěte“ a hudebního génia?
Pořad Miloše Štědroně připomíná 270 let od Mozartova narození a 235 let od jeho úmrtí.

Miloš Štědroň (*1942)
Hudební skladatel, muzikolog a pedagog. K charakteristickým rysům jeho osobnosti patří šíře zájmů a hojnost vědeckých, uměleckých, kritických, hudebně publicistických a organizačních aktivit. Své poznatky z celoživotního studia života a díla Leoše Janáčka shrnul v monografii Leoš Janáček a hudba 20. století. Zabývá se také hudbou 16. až 18. století se zaměřením na období hudební renesance, manýrismu a baroka. Vlastní skladatelskou tvorbou zasáhl do nejrůznějších oborů a žánrů. Známá je také jeho scénická hudba – vynikající díla vytvořil ve spolupráci s divadlem Husa na provázku.

SPH 2  úterý 13. října 2026 v 19.00 hodin 

LAUREÁTI MEZINÁRODNÍCH SOUTĚŽÍ: ALINDE QUINTET

Antonín Rejcha: Dechový kvintet F dur op. 88 č. 6

Tomáš Borl: Dechový kvintet (2025) – světová premiéra

Leoš Janáček: Suita z opery Příběhy lišky Bystroušky (arr. Jaroslav Pelikán)

Edward Hagerup Grieg: Norské tance (arr. David Walter)

ALINDE QUINTET (vítěz mezinárodní soutěže ARD v Mnichově 2024, laureát mezinárodní soutěže Carla Nielsena v Kodani 2023)

(Anna Talácková – flétna, Barbora Trnčíková – hoboj, David Šimeček – klarinet, Kryštof Koska – lesní roh, Petr Sedlák – fagot)

Program:

Koncert na počest hudebního skladatele Camille Saint-Saënse ke 190. výročí úmrtí.

Diriguje: Emílie Adámková

Varhany: Daniel Nerad

Program:

Hudební fakulta JAMU se posluchačům Festivalu Janáček pravidelně představuje komponovaným studentským pořadem, který nabízí netradiční formou prezentované studentské umělecké aktivity. Navíc celá akce ukazuje prostředí jednotlivých oborů studia, které běžný návštěvník koncertů nezná. Posluchači tak mají možnost nejen slyšet výkony mladých umělců, ale také postupně projít a prohlédnout si různé části fakulty (od koncertního sálu JAMU přes studijní jevištní prostoru až po zcela netradiční místa, chodby školy nevyjímaje), všude za hudebního doprovodu mladých umělců.

Claude Debussy: Trois chansons de Bilitis, L. 97

Dmitrij Šostakovič: Španělské písně, op. 100

Reynaldo Hahn: Venezia (výběr)

Luciano Berio: Quattro canzoni popolari

Benjamin Britten: Folk Song Arrangements, vol. 2 (výběr)

Manuel de Falla: Siete canciones populares españolas

Recitál prozkoumá fascinující vzájemné působení mezi pohledem zevnitř a zvenčí prostřednictvím písňové literatury a folklórních aranží, které překračují kulturní hranice.

Antonín Dvořák: Klavírní trio č. 4 „Dumky“, op. 90, B166

Leoš Janáček: Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“, JW VII/8

Dmitrij Šostakovič: Klavírní kvintet g moll, op. 57

Klavírní trio č. 4 e moll „Dumky“, op. 90 z let 1890–1891 patří k nejoriginálnějším a nejoblíbenějším dílům komorní literatury Antonína Dvořáka (1841–1904). Zatímco v předchozích triích se skladatel držel klasické sonátové formy, zde se od ní zcela odklonil a vytvořil unikátní šestidílný cyklus založený na formě dumky – ukrajinského tance charakteristického prudkými změnami nálad. Skladba fascinuje kontrastem mezi zádumčivými, melancholickými pasážemi a nespoutanou, rytmicky výraznou radostí. Právě tato emocionální proměnlivost a hluboká zakořeněnost v lidové inspiraci činí z „Dumek“ dílo nesmírné vnitřní síly, ve kterém Dvořák mistrovsky skloubil svou melodickou invenci s netradiční hudební architekturou.

Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ Leoše Janáčka (1854–1928) pochází z roku 1923. Jeho kořeny ovšem sahají až do roku 1908, kdy Janáček zkomponoval dnes nezvěstné Klavírní trio, inspirované stejnou Tolstého povídkou. Její hlavní hrdinkou je žena terorizovaná svým despotickým a chorobně žárlivým manželem, jehož rukou je nakonec utýrána k smrti. „Měl jsem na mysli ubohou ženu, trápenou, bitou, ubitou“, charakterizoval Janáček motiv, který se jako červená nit proplétá mnoha jeho dalšími díly. Kvartet svým vášnivým výrazem proniká doslova na dřeň lidských emocí a do nejintimnějších sfér lidské duše. Dílo si vydobylo úspěch záhy po své premiéře v roce 1924 a i po více než stu letech zůstává jedním z nejpůsobivějších děl kvartetního žánru.

Program:

Wolfgang Amadeus Mozart - REQUIEM KV 626

Účinkují:

Český akademický sbor | Brno

Czech Virtuosi

Lucie Kaňková - soprán

Veronika Varšová - alt

Ondřej Koplík - tenor

Jan Štáva - bas

Dirigent a sbormistr - Michal Vajda

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý.

Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

COLOQUIO 6
Carolina Guiducci, Sergio Sánchez Martín / klarinet
Janire De Paz Rivas , Pablo Traine / lesní roh
William Gough, Javier Sánchez Castillo / fagot 

Kouzelná flétna
Slovo coloquio znamená ve španělštině rozhovor. Ve vynikajícím dechovém sextetu Coloquio 6 spolu
rozpráví šestice mladých virtuózních muzikantů, kteří hudbu vnímají jako neustálý dialog a výměnu myšlenek
a emocí mezi sebou i s publikem. Osobitý a podmanivý zvuk uskupení zvaného dechová harmonie uslyšíme v našem cyklu poprvé, a rovnou se vrhneme na Mozarta: výběr z árií z jeho slavné Kouzelné flétny zazní v historickém aranžmá Johanna Christiana Stumpfa pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty.

Ve spolupráci s HF JAMU, MHF Concentus Moraviae a v rámci projektu S-EEEmerging.

Program:
W. A. Mozart, J. Ch. Stumpf

španělské a italské písně

Program: C. Monteverdi, G. Baptista, O. Michi dell´Arpa aj.

Účinkuje soubor Musica Poetica:

Jana Janků - mezzosoprán, barokní harfa, Lucie Lukášová - traverso, Kateřina Stávková - viola da gamba, Kamila Kubátová - cembalo, Martin Flašar - housle, Tomáš Najbrt - theorba

SILENTIUM! Ensemble: Adviento en Español
Tereza Válková / umělecká vedoucí

Adviento en Español
Období netrpělivého čekání na vánoční svátky posluchačům cyklu ukrátí pestré renesanční ensaladas, které na začátku 16. století složil Katalánec Matheo Flecha starší. Jeho skladby jsou nejen hudební zábavou, ale i důležitým svědectvím o bohaté tradici španělské polyfonie a její schopnosti vyprávět příběhy prostřednictvím metafor. V Konventu je přednese excelentní Silentium! ensemble, který v loňském roce rozzářil jako dlouho očekávaný hudební vodotrysk tuzemskou hudební scénu staré hudby. Součástí večera je tradiční společenské setkání Barbary Marie Willi s abonenty a diváky cyklu nad číší vína (vrchním dodavatelem vína je podporovatel cyklu Stanislav Mádl) jako rozloučení s uplynulou sezonou.

Program:
Mateo Flecha