100 let lidové písně na vlnách brněnského rozhlasového studia

100 let lidové písně na vlnách brněnského rozhlasového studia

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.

budova_rozhlasu_brno

Český rozhlas Brno, pohled z ulice Beethovenova

Historie brněnského rozhlasového studia je spojena s několika hudebními tělesy, z nichž je třeba na prvním místě jmenovat Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. BROLN vznikl v roce 1952 a po mnoho desítek let byl tvořivou dílnou hudebníků, skladatelů, dramaturgů, redaktorů, zpěváků, ale také techniků z nahrávacího studia a dalších rozhlasových profesí. Nahrávky a projekty BROLNu sice vycházely z regionální hudební tradice, ale lidovou hudbu nabízel orchestr posluchačům v různorodých podobách a mírách stylizace. Je neodiskutovatelné, že v rozhlasových studiích vznikaly stěžejní nahrávky hudebního folklorismu posledních sedmi dekád. Na Moravě to byly především studio v Ostravě a právě to brněnské. Ať už to bylo někdejší velké studio na dnešní Kounicově ulici či pozdější nahrávací studio v sídle Českého rozhlasu Brno na adrese Beethovenova 4 v centru města.

Nelze zapomenout ani na spolupráci brněnského rozhlasu s folklorními festivaly či různými národopisnými a lidovými slavnostmi na Moravě. Kupříkladu brněnské rozhlasové studio odvysílalo reportáž už z prvního ročníku strážnických slavností v roce 1946 a zvuková dokumentace tohoto festivalu se stala nedílnou součástí každoročního pracovního kalendáře redaktorů folklorního vysílání, z nichž většina působila také v programové radě strážnického festivalu a autorsky se podílela na přípravě pořadů.

Jak už bylo uvedeno, tak v programovém schématu brněnského studia má folklor své místo od počátku svého vysílání. Posluchači se s ním setkávali v mnoha pořadech, z nichž ikonickým se stal pořad Na pěknú notečku, který zazněl v éteru poprvé už v roce 1953 a s dvacetiletou přestávkou je součástí vysílání dodnes.

Za oblibou i významem brněnského rozhlasového vysílání na celé folklorní hnutí, především druhé poloviny dvacátého století, stojí celá plejáda rozhlasových osobností. Hudebních dramaturgů, redaktorů či autorů pořadů. Ze všech je na místě jmenovat významného muzikologa a folkloristu Karla Vetterleho, jež vedl hudební oddělení brněnského studia od roku 1928 až do poválečného období. Mezi pozdější osobnosti vytvářející a posouvající hudební folklor na brněnských rozhlasových vlnách patřili bezesporu Jaroslav Jurášek či Jaromír Nečas. V posledních dekádách měli posluchači s lidovou hudbou spojenu redaktorskou a autorskou práci Jiřího Pavlici, Josefa Prudila či Jiřího Plocka a v nedávné minulosti i Petra Mičky, Kateřiny Kovaříkové či Magdaleny Múčkové. Výrazným fenoménem vysílání brněnského rozhlasového studia jsou také pořady dechové hudby a písniček na přání. Ty obstarávají v posledních desetiletích oblíbené pořady Morava krásná zem a Blahopřání s písničkou.

jaromin_necas_rozhlasjaroslav_jurasek

Jaromír Nečas / Jaroslav Jurášek

Rozhlasové vysílání pohotově reaguje na moderní komunikační trendy. Zásadně se proměnila nahrávací technika. Natáčení i vysílání je dnes digitálním a čím dál častěji si mohou posluchači vybrané pořady poslechnout i zpětně prostřednictvím webu mujrozhlas.cz či různých podcastových aplikací. Nejsou výjimkou také rozhlasové pořady doplněny o vizuální rozměr. Technika se vyvíjí, ovšem základní cíle folklorního vysílání brněnského studia Českého rozhlasu zůstávají stejné i v započatém druhém století své existence. Úkolem takového snažení je nejen být svým posluchačům příjemným společníkem, ale také reflektovat folklorní dění v regionu, představovat mladé interprety a vzpomínat na bardy lidové písně minulosti. Nezapomínat na významné události zvykoslovného roku i osobnosti a akce lidové kultury. Rozhlasové mikrofony jsou i nadále přítomny nejvýznamnějším folkloristickým akcím a v neposlední řadě je Český rozhlas také iniciátorem vzniku nových studiových snímků odrážejících současný stav a nositele lidové tradice. Vlajkovou lodí folklorní publicistiky ve vysílání Českého rozhlasu Brno zůstává pořad Na pěknú notečku, jehož každovšední podvečerní vysílání připravuje tým pravidelných redaktorů ve složení Anežka Heinzlová, Marie Hvozdecká, Barbora Turčanová, Jan Káčer a Jan Kosík. Tito doplněni o nepravidelné redaktory z regionů a vše v kooperaci hudebního dramaturga folklorního vysílání Jaroslava Kneisla. Neotřelý pohled na lidovou kulturu v celé republice nabízí také redaktorka Markéta Ševčíková v sobotním pořadu Folklorní notování. Nezbývá než doufat, že rozhlasové studio sídlící v centru moravské metropole a mapující folklorní dění nejen na jižní a východní Moravě se nevydá směrem omezování vysílacího prostoru určeného pro lidovou a dechovou hudbu, jako studia v dalších regionech České republiky.

soucasna_redakce_folklorniho_vysilani_Jan Kosik_Anezka Heinzlova_Jaroslav Kneisl_Marie Hvozdecka_Jan Kacer

současná redakce folklorního vysílání, zleva: Jan Kosík, Anežka Heinzlová, Jaroslav Kneisl, Marie Hvozdecká, Jan Káčer

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce