Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.
Český rozhlas Brno, pohled z ulice Beethovenova
Historie brněnského rozhlasového studia je spojena s několika hudebními tělesy, z nichž je třeba na prvním místě jmenovat Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. BROLN vznikl v roce 1952 a po mnoho desítek let byl tvořivou dílnou hudebníků, skladatelů, dramaturgů, redaktorů, zpěváků, ale také techniků z nahrávacího studia a dalších rozhlasových profesí. Nahrávky a projekty BROLNu sice vycházely z regionální hudební tradice, ale lidovou hudbu nabízel orchestr posluchačům v různorodých podobách a mírách stylizace. Je neodiskutovatelné, že v rozhlasových studiích vznikaly stěžejní nahrávky hudebního folklorismu posledních sedmi dekád. Na Moravě to byly především studio v Ostravě a právě to brněnské. Ať už to bylo někdejší velké studio na dnešní Kounicově ulici či pozdější nahrávací studio v sídle Českého rozhlasu Brno na adrese Beethovenova 4 v centru města.
Nelze zapomenout ani na spolupráci brněnského rozhlasu s folklorními festivaly či různými národopisnými a lidovými slavnostmi na Moravě. Kupříkladu brněnské rozhlasové studio odvysílalo reportáž už z prvního ročníku strážnických slavností v roce 1946 a zvuková dokumentace tohoto festivalu se stala nedílnou součástí každoročního pracovního kalendáře redaktorů folklorního vysílání, z nichž většina působila také v programové radě strážnického festivalu a autorsky se podílela na přípravě pořadů.
Jak už bylo uvedeno, tak v programovém schématu brněnského studia má folklor své místo od počátku svého vysílání. Posluchači se s ním setkávali v mnoha pořadech, z nichž ikonickým se stal pořad Na pěknú notečku, který zazněl v éteru poprvé už v roce 1953 a s dvacetiletou přestávkou je součástí vysílání dodnes.
Za oblibou i významem brněnského rozhlasového vysílání na celé folklorní hnutí, především druhé poloviny dvacátého století, stojí celá plejáda rozhlasových osobností. Hudebních dramaturgů, redaktorů či autorů pořadů. Ze všech je na místě jmenovat významného muzikologa a folkloristu Karla Vetterleho, jež vedl hudební oddělení brněnského studia od roku 1928 až do poválečného období. Mezi pozdější osobnosti vytvářející a posouvající hudební folklor na brněnských rozhlasových vlnách patřili bezesporu Jaroslav Jurášek či Jaromír Nečas. V posledních dekádách měli posluchači s lidovou hudbou spojenu redaktorskou a autorskou práci Jiřího Pavlici, Josefa Prudila či Jiřího Plocka a v nedávné minulosti i Petra Mičky, Kateřiny Kovaříkové či Magdaleny Múčkové. Výrazným fenoménem vysílání brněnského rozhlasového studia jsou také pořady dechové hudby a písniček na přání. Ty obstarávají v posledních desetiletích oblíbené pořady Morava krásná zem a Blahopřání s písničkou.
Jaromír Nečas / Jaroslav Jurášek
Rozhlasové vysílání pohotově reaguje na moderní komunikační trendy. Zásadně se proměnila nahrávací technika. Natáčení i vysílání je dnes digitálním a čím dál častěji si mohou posluchači vybrané pořady poslechnout i zpětně prostřednictvím webu mujrozhlas.cz či různých podcastových aplikací. Nejsou výjimkou také rozhlasové pořady doplněny o vizuální rozměr. Technika se vyvíjí, ovšem základní cíle folklorního vysílání brněnského studia Českého rozhlasu zůstávají stejné i v započatém druhém století své existence. Úkolem takového snažení je nejen být svým posluchačům příjemným společníkem, ale také reflektovat folklorní dění v regionu, představovat mladé interprety a vzpomínat na bardy lidové písně minulosti. Nezapomínat na významné události zvykoslovného roku i osobnosti a akce lidové kultury. Rozhlasové mikrofony jsou i nadále přítomny nejvýznamnějším folkloristickým akcím a v neposlední řadě je Český rozhlas také iniciátorem vzniku nových studiových snímků odrážejících současný stav a nositele lidové tradice. Vlajkovou lodí folklorní publicistiky ve vysílání Českého rozhlasu Brno zůstává pořad Na pěknú notečku, jehož každovšední podvečerní vysílání připravuje tým pravidelných redaktorů ve složení Anežka Heinzlová, Marie Hvozdecká, Barbora Turčanová, Jan Káčer a Jan Kosík. Tito doplněni o nepravidelné redaktory z regionů a vše v kooperaci hudebního dramaturga folklorního vysílání Jaroslava Kneisla. Neotřelý pohled na lidovou kulturu v celé republice nabízí také redaktorka Markéta Ševčíková v sobotním pořadu Folklorní notování. Nezbývá než doufat, že rozhlasové studio sídlící v centru moravské metropole a mapující folklorní dění nejen na jižní a východní Moravě se nevydá směrem omezování vysílacího prostoru určeného pro lidovou a dechovou hudbu, jako studia v dalších regionech České republiky.
současná redakce folklorního vysílání, zleva: Jan Kosík, Anežka Heinzlová, Jaroslav Kneisl, Marie Hvozdecká, Jan Káčer
Zatím nebyl přidán žádný komentář..