Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.
J.A.R. vznikli symbolicky 17. listopadu 1989 a jejich první dvě alba Frtka a Mydli-to! byla laděna spíše do rocku kombinovaného s rapem. Spolu se třetí deskou Mein Kampfunk se jejich zvuk posunul spíše do funkové sféry a s vydáním alba Homo Fonkianz se v ní definitivně usadil. Tato nahrávka vznikla v desetičlenném složení: Roman Holý – klávesy, duo akademických raperů – Oto Klempíř a Michael Viktořík, Dan Bárta – zpěv, Miroslav Chyška – kytara, Robert Balzar – baskytara, Bady Zbořil – bicí, Radek Kašpar a František Kop – saxofony a Filip Jelínek – trombon. V této sestavě kapela nahrává a vystupuje dodnes.
Sobotní show zahájili J.A.R. titulní písní z nového alba Jezus Kristus Neexistus? a poté zahráli sérií písní, která střídala kusy z posledních dvou nahrávek s těmi staršími. Od prvního tónu koncertu muzikanti ukazovali, že je tato kapela opravdu výběr toho nejlepšího, co na české populární scéně lze najít. Dan Bárta uchvátil naprosto dokonalou intonací v předepsaných zpěvních partech, které nejsou vůbec jednoduché, ale také v několika scat sólech. K tomu zvládal obsluhovat i pár bong a cowbell. Ačkoliv je doména dua Oto Klempíř a Michael Viktořík především rap, který zvládali skvěle, občas i oni nějakou linku zazpívali a rozhodně ne špatně. Rytmická sekce Badyho Zbořila a Roberta Balzara skvěle udržovala groove, poskytovala základnu pro zbytek kapely a dokázala roztancovat nejednoho diváka. Druhý ze jmenovaných dostal prostor na sólo v písni Zhublas a ukázal tak i svoji technickou zdatnost. Sólo neslo několik prvků jazzové hudby, které by se dalo označit za Balzarovo primární pole působnosti. Na něj plynule navázal Miroslav Chyška a ve svém kytarovém sólu ukázal, že si umí velmi dobře hrát s tónem a má skvělý smysl pro melodii. Trio Splash horns - ve složení Filip Jelínek, Radek Kašpar a František Kop - silně rytmizovanými a intonačně naprosto bezchybně zvládnutými dechovými harmoniemi kapele dodalo šmrnc. Výrazně jí přidalo na zvukové i rytmické barevnosti. V neposlední řadě je potřeba vyzdvihnout výkon Romana Holého, který je nejen autorem hudby k většině repertoáru J.A.R. ale také svými klávesovými party výrazně dotváří charakteristický zvuk skupiny. Během koncertu obsluhoval několik nástrojů od hammondových varhan po různé syntezátory. Při varhaním sóle v písni Žárlíme na Romana ukázal, že má pro hudbu nejen skvělý cit ale i velmi dobrou techniku. Celkově byli J.A.R. výborně sehraní a předvedli, že mezi nimi stále funguje skvělá chemie.
O komunikaci s publikem se jako obvykle starali hlavně Klempíř, Viktořík a Bárta, ke kterým se občas přidal i Holý. Prostor mezi jednotlivými písněmi vyplňovali sarkastickými narážkami a vtipy, které si utahovaly ze současného světa, z publika, ale také z nich samotných. Nechybělo ani obvinění diváků, že si koncert málo užívají a že na tom čtvrtečním bylo publikum odvázanější. To byl ovšem spíše pokus o jejich ještě větší nabuzení, neboť obecenstvo dávalo kapele svůj obdiv velmi jasně najevo. Posluchačům se tak dostalo jak skvělého hudebního zážitku, tak i pobavení, které sice nebylo primárním důvodem k návštěvě, celkovému dojmu však jistě přidalo plusové body. Dokonce i malá chybka v podobě špatného začátku písničky Už mizí pryč... je Hanka byla s úsměvem okomentována, že se jedná o teprve třetí koncert tour a ve výsledku to show nijak neublížilo. Michael Viktořík na pódiu navíc předváděl různé taneční kreace a při písni Zhublas si vyhrnul triko a hrdě si poplácával na břicho, což vyvolalo bouřlivé ovace.
Koncert se vyznačoval velmi zdařilým zvukem. Brněnská Fléda má pro akce tohoto typu výbornou akustiku (v tom se liší například od pražské Lucerny, kde J.A.R. celé turné zakončí). Těchto brněnských dispozic zvukař dokázal skvěle využít. Ačkoliv se celkový zvuk vyznačoval velmi silnými basy, bylo to stále v unesitelné míře a diváci si tak mohli naplno užít Balzarovy skvělé hry. Kromě lehce silnějších basů byly nástroje a zpěvy výborně vyvážené a žádný z nich se v celkovém mixu neztrácel. Textům bylo až na pár míst velmi dobře rozumět, což rozhodně nebývá samozřejmostí. Zvukař odvedl bravurní práci. Skvělé atmosféře pomohla také světelná show, která se sice nevyznačovala velkými efekty, skvěle ale podpořila, co se odehrávalo na pódiu.
J.A.R. divákům pravidelně dokazují, že mají stále co nabídnout, a to jak v nahrávání (obě poslední alba jsou velice zdařilá), tak při živém hraní. A ačkoliv se jedná spíše o příležitostné setkávání muzikantů (všichni členové účinkují i v dalších projektech) pořád působí velmi energicky a jejich sehranost je naprosto dokonalá. Koncertu by se dal vytknout fakt, že z nového alba, k němuž J.A.R. jede turné, mohlo být zahráno více než pět písní. Několik z těch nejzdařilejších bohužel na Flédě nezaznělo. Na druhou stranu dostaly prostor písničky starší, které někteří diváci mohou preferovat. Setlist je ale samozřejmě otázkou osobního vkusu a kvalitu výstupu to nesnížilo. J.A.R. předvedli skvělou show, kterou jim diváci opláceli bouřlivým potleskem po každém čísle.
Setlist:
Jezus Kristus Neexistus?
Pap muziek
Metamegamastítko
Už mizí pryč je... Hanka
Reggay
Sláva nazdar výfetu
Superpéro
Zhublas
Poslední rváč
Fjůča
Žárlíme na Romana
Jsem pohodlný
Potomek Prahy
Stability
Přidavky:
Ještě se připlazíš
Bulhaři
Ťo ti ťo
J. A. R., Fléda, 21. října 2023
Zatím nebyl přidán žádný komentář..