Pět minut před začátkem: Besední dům a války světů

Pět minut před začátkem: Besední dům a války světů

Do základů staveb se kdysi podle pověstí zazdívala poctivá duše, aby dílo vydrželo. Besední dům je svým vnitřním uspořádáním stavba již zcela moderní a jeho architekt Theophil von Hansen pravděpodobně nic takového nepožadoval. Svou lidskou oběť ale budova přece jenom má – na schodech byl před sto deseti lety smrtelně raněn František Pavlík.

Besední dům byl začátkem 20. století centrem českého kulturního života v Brně, a to nejen hudebního. Své útočiště tu nacházel spolky a veřejné organizace všeho druhu. Měl ovšem také svůj německý protipól, který sídlil v Německém domě na dnešním Moravském náměstí. Bylo to 1. října 1905, kdy se k němu sjížděly delegace z německých měst Moravy na svůj Volkstag – Lidový den. Jeho účastníci se nepřijížděli bavit, ale chtěli říct hodně nahlas, že druhá česká univerzita, o kterou se vedly boje už dlouho – v Brně rozhodně nebude. Ve stejný den se sjeli do Brna i účastníci české protidemonstrace, kteří v hlasitosti svých projevů nezůstávali nijak pozadu. Horké hlavy nevychladly ani do druhého dne a před Besedním domem se srazily obě demonstrující strany s četníky a vojskem. Nepřipomíná vám to něco?

Na 1. máje 2011 se iniciativa Brno blokuje rozhodla zastavit pochod neonacistů Cejlem, policii se tehdy povedlo udržet oba tábory od sebe bez větších incidentů. Proti neohlášenému protiromskému pochodu neonacistů se 24. srpna 2013 rozhodlo vystoupit několik občanských iniciativ a celá akce skončila poněkud cimrmanovsky. Neonacistů přijelo asi třicet a mohli leda tak se sklopenou hlavou procházet špalírem rozveselených lidí, kteří si z celé blokády udělali bezstarostný piknik. Letos to bylo jiné: příznivců Dělnické mládeže a Dělnické strany sociální spravedlnosti přijelo asi 250, jejich odpůrců se stejně jako před čtyřmi lety sešlo kolem 2000. Blokáda se proti stanovenému a ohlášenému programu částečně vymkla z rukou, na rohu Lidické a Koliště došlo ke střetu s policií. Dnes už se naštěstí aspoň nepoužívají ostré zbraně – obušky, gumové projektily a slzný plyn musí stačit. I tak ale můžeme být rádi, že tam podobně jako před 110 lety na schodech „besedňáku“ někdo nezůstal. Zatím. František Pavlík skončil s bajonetem v břiše před zavřenými dveřmi Besedního domu, na následky zranění zemřel.

Dnes je před Besedním domem klid a nejužší centrum města soustředěné kolem osy Česká – náměstí Svobody – Masarykova se mu tak trošku vyhýbá. Není se čemu divit: rušná Husova ulice k procházkám příliš neláká a kolemjdoucí zevlouny přitahuje spíš svah Špilberku přiléhající k druhé straně ulice. Průčelí otočené do Solniční ulice se z praktických důvodů používá pouze jako služební vchod a přístup pro obecenstvo se mimo koncerty skrývá vzadu za zamčenými brankami dvora. Nakukovat je možno z přilehlého prostranství za zadním traktem Pražákova paláce, který nemá prosklenou stěnu, takže snad může spíš riskovat nevyzpytatelné courání večerních opilců.

besedni-dum-2015-07-002 besedni-dum-2015-07-006 besedni-dum-2015-07-008 besedni-dum-2015-07-011 besedni-dum-2015-07-017 besedni-dum-2015-07-018 besedni-dum-2015-07-021 besedni-dum-2015-07-023 besedni-dum-2015-07-024

Poněkud prokletá se zdá být i restaurace – ještě pod názvem Besední dům se tam čepoval Budvar, což byla kdysi vyhledávaná zvláštnost. Od chvíle, kdy získala jméno po architektu Hansenovi, se v ní nedaří rozběhnout soustavný provoz. Snad bude mít konečně aspoň takové štěstí jako donedávna podobně strádající Bohéma pod Janáčkovým divadlem.

V Besedním domě ale není mrtvo, i když to tak zvenku může působit. Filharmonie Brno tu sídlí, zkouší a komornější koncerty i hraje, doma je tu i její dětský a mládežnický sbor Kantiléna. Střízlivě a úsporně řešený interiér, který už jasně směřuje k funkcionalismu, prokazuje variabilitu až netušenou. Své abonentní koncerty zde provozuje Český filharmonický sbor Brno. Publikum sem rychle našlo cestu i na cykly world music a jazzu. Expozice nové hudby 2012 prověřila možnosti umístění účinkujících doprostřed sálu i elektroakustických performancí s volným pohybem publika. Loňský ročník stejného festivalu otřásl stavbou i fyzicky při noiseových produkcích Milana Knížáka, Opening Performance Orchestra a Nihilist Spasm Bandu. Besední dům si s nimi sáhl na hranice svých možností, možná i za ně.

Důležité ale je, že vydržel, a pro hudební život Brna bude patrně ještě na dlouho nenápadnou jistotou. Na druhé straně Veselé ulice – z přiléhajících k Besednímu domu jediné dosud nezmíněné – má vyrůst nový koncertní sál. Zatím se stavějí podzemní garáže a zbytek je přes veškeré chtění, práci a dobrou vůli ještě pořád ve hvězdách. Přál bych si, aby se povedl a zároveň neodsunul dnešní sídlo brněnské filharmonie do úplného zapomnění. Rád bych viděl, jak z obou míst vznikne propojený, živoucí komplex, a doufám, že na to někdo myslí. Aby nablýskaná novinka neudělala z Besedního domu skladiště nástrojů a mrtvých vzpomínek. I ta nejlepší akustika v nejkrásnějším sálu by získala hodně hořkou příchuť.

Minule jsme čekali na začátek koncertu v Mariánském údolí➚, příště si zajdeme na Marxovu. Vlastně na Spolkovou.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Před Janáčkovým divadlem je letos v létě živo jako na kolotočích. Nové vodotrysky i vodní opona lákají k odpočinku, pozorování i osvěžení a nakonec zadělaly městu i na malý skandál, když si z nich méně konvenční jedinci udělali koupaliště. Ale ať už si o lidech koupajících se v kašně myslíme cokoliv, pořád je to lepší než kolotoče, které tam ještě před několika lety opravdu stávaly.  více

Stojíme před koncertním sálem, před divadlem, před klubem a čekáme, „až to začne“. Jenže nezačne nic, protože skončila sezóna a hudba se přesunula na festivaly nebo si vzala volno – místo představení začaly prázdniny. Tak nezbývá nic jiného než zůstat venku a naslouchat tomu, co zbylo, a čeho si jindy nevšímáme.  více



Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více