Symfonické léto bez léta. Filharmonie Brno otevřela Špilberk 2014

20. srpna 2014, 12:23

Symfonické léto bez léta. Filharmonie Brno otevřela Špilberk 2014

Filharmonie Brno včera zahájila letošní ročník festivalu Špilberk koncertem se svým šéfdirigentem Aleksandarem Markovićem a klavíristou Janem Simonem. Program tvořila díla oblíbená, zařaditelná do populární klasiky, ale hlavně dobře provedená. První akce festivalu se sice odehrála už o den dříve, jednalo se ale o startovací „kinokoncert“ – tedy záznam koncertu klavíristů Lang Langa a Herbieho Hancocka, který se na velkém nádvoří hradu promítal. Jedná se o novinku a videozáznamů přinese festival ještě několik.

Filharmonie Brno svými koncerty na nádvoří Špilberku už tradičně a zároveň poněkud nenápadně zahajuje sezónu, dramaturgie bývá vzhledem k prostředí i času spíš odlehčená, letní. S tím se letos úplně nestřetlo počasí, přes den pršelo, bylo chladno a k dvouhodinovému posezení pod širým nebem celkem nic nelákalo. Odpoledne se ale postupně vyčasilo a večer už bylo docela příjemně, i když hudebníkům asi přece jen maličko tuhly prsty. Návštěva zahajovacího koncertu i přesto nebyla vyložený průšvih, i když lepší by být mohla. Prázdná sedadla hleděla vyčítavě především na příznivce „tradiční dramaturgie“, kteří si jindy stěžují na zařazování současnější hudby do programu. Tradičně sestavený pořad – předehra, instrumentální koncert a symfonie, všechno z dob romantismu – je z domu stejně nevytáhl.

Je to jejich škoda, protože celkový dojem z koncertu byl velmi dobrý, atmosféra příjemně soustředěná a přijetí srdečné. Akustické podmínky nádvoří nejsou úplně ideální a záleží na tom, kde se člověk posadí, ale orchestr zní v otevřeném prostoru mnohem křehčeji než v uzavřeném sálu, zvuk je nutno přece jen trošku lovit, ale nakonec to možná přispívá k oné soustředěnosti. Stejně jako menší chuť na kelímkové pivo, které bych na filharmonických koncertech festivalu úplně vyrušil – myslím, že víno se k nim hodí víc. Jestli se takový návrh v našem věčně popíjejícím prostředí setká s pochopením, to opravdu netuším a příliš v to nedoufám.

Zahajovacími proslovy festival uvítala ředitelka filharmonie Marie Kučerová, náměstkyně primátora Jana Bohuňovská, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý ředitel i člen orchestru Bohuslav Zoubek. Výčet jmen je málem delší než jejich sympaticky stručné projevy. Koncert samotný zahájila předehra k opeře Čarostřelec Carla Marii von Webera, otce německého a svým způsobem i českého romantismu. Programní předehra reflektuje děj strašidelné opery i její smírný konec, je to vlastně jakási symfonická báseň o díle samotném a pěkný orchestrální kus s výraznými tématy a pestrou instrumentací. Pěkně – i přes drobná zaváhání – zněly horny, velkou příležitost dostává především sólový klarinet: Emil Drápela ji využil dokonale. Vzhledem ke zmíněným akustickým podmínkám finále možná nebylo tak ohromující, jak posluchač očekává, ale orchestr zněl až s klasicistní průzračností, která překvapivě dobře slušela následujícímu Klavírnímu koncertu č. 2 Camilla Saint-Saënse.

Ten provedl s Filharmonií Brno Jan Simon a poradil si s náročnou partiturou s ohromnou lehkostí. Klavír se zároveň perfektně zapojoval do celkového zvuku orchestru, místy jsem měl dojem až okouzlujícího splynutí (tady podotýkám, že o pět metrů vedle už mohlo být slyšet něco úplně jiného). Koncert začíná netradičně pomalou větou Andante sostenuto a přes Allegro střední věty stupňuje tempo až k brilantnímu závěrečnému Prestu. Z celkového vyznění jsem cítil jakousi samozřejmou radost a dílo, které nemám v žádné zvláštní oblibě, mě nakonec velmi mile překvapilo.

Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka patří ke kmenovému symfonickému repertoáru po celém světě, ale také mezi díla, k nimž se většina posluchačů ráda vrací. Písňový charakter témat jí dává místy až lidový charakter, který je konfrontován se závažnějším spodním proudem – je to předzvěst mahlerovského stylu, byť bez okázalého titánství vídeňského mistra. V kombinaci s dopoledním počasím se ve mně mihla vzpomínka na koncert Gustav Mahler Jugendorchester, který v příšerném a nepřetržitém lijáku provedl před třinácti lety na Špilberku Mahlerovu Symfonii č. 4 (díky dešti jsem měl pocit, že sedím v rybníku, ale navzdory tomu bylo tehdy plno). Aleksandaru Markovićovi jsem kdysi v jeho pojetí Dvořáka vytýkal nezpěvnost a myslím, že se jeho náhled přece jen o něco posunul. Důraz na klasicistní aspekt díla byl stále silný, ale potřebnou vřelost do něj vnášely sólové vstupy houslí a dřev. Líbila se mi tempová výstavba, která dílo nijak nehnala dopředu a spoléhala spíš na rytmickou přesnost a energii.

Festival Špilberk nabízí každodenní program až do neděle. Dva kinokoncerty – dnes projekci animované pohádky Péťa a vlk na hudbu Sergeje Prokofjeva kombinovanou s koncertem zpěvačky Zaz a v sobotu koncert Berlínských filharmoniků s Gustavem Dudamelem. Živě zahrají Cigánski diabli s Filharmonií Hradec Králové, znovu Filharmonie Brno s Jakubem Hrůšou a na závěr Štefan Margita a Dagmar Pecková s orchestrem opery ND Brno pod vedením Marka Ivanoviće.

Carl Maria von Weber: Čarostřelec, předehra k opeře, Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 2 g moll op. 22, Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur op. 88. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Jan Simon – klavír, Filharmonie Brno. 19. 8. 2014, Velké nádvoří hradu Špilberk, Brno. V rámci festivalu Špilberk 2014.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Špilberk 2014 / INTERMEZZO I: KINOKONCERT

20.8.2014, 20:30 / nádvoří hradu Špilberk

Festival Špilberk 2014 / SYMFONICKÉ TANCE

22.8.2014, 20:00 / nádvoří hradu Špilberk

Festival Špilberk 2014 / INTERMEZZO II: KINOKONCERT

23.8.2014, 20:30 / nádvoří hradu Špilberk

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno se na závěr sezóny pustila do společného podniku s projektem Mozartovy děti. Akce pro žáky základních uměleckých škol tentokrát vyvrcholila koncertem s dospělými filharmoniky v Janáčkově divadle. Mladí hudebníci si tak mohli vyzkoušet spolupráci s ostřílenými profesionály, zažít ovace vstřícně naladěného publika a vůbec všechno, co k velkému jevišti patří.  více

Když Elliott Carter na podzim 2012 zemřel, bylo mu sto tři let. New York se zrovna vzpamatovával z průletu hurikánu Sandy a na město se hnala sněhová bouře. Vytrvalý vítr venku mi tuto bouřlivou kulisu Carterova odchodu připomněl a na mnohé posluchače zapůsobila stejně bouřlivě jeho hudba.  více

Ve Dvořákově sedmé symfonii byli hudebníci jako vyměnění. Skladba dobře známá, dirigent taky, koncepce vystavěná, tak vlastně nebyl důvod, aby se dílo nedařilo. Zarazí jen výkonnostní rozdíl oproti Zlatému kolovratu. Je škoda, že naše orchestry nedokážou svému mistrovi udělat aspoň tu malou službu a hrát všechny jeho skladby s plným nasazením.  více


Dramaturgicky mimořádně poutavý večer, který propojil dvě významná díla české hudební moderny: orchestrální suitu Pohádka Josefa Suka a koncertní provedení rané opery Šárka Leoše Janáčka, nabídlo ve středu 11. listopadu brněnské Mahenovo divadlo v rámci festivalu Janáček Brno. Obě skladby od sebe dělí pouhých deset let vzniku a spojuje je nejen čerpání ze slovanské mytologie a pohádkových námětů, ale především osobnost básníka, prozaika a dramatika Julia Zeyera, jehož texty oběma skladatelům posloužily jako literární předloha.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby Barbary Marie Willi se 10. listopadu 2026 v brněnském Sále Milosrdných bratří představil nizozemský soubor historické dechové harmonie Coloquio 6. Dramaturgie večera nabídla nevšední pohled na Mozartovu Kouzelnou flétnu (KV 620) prostřednictvím dobové úpravy pro dechové sexteto z roku 1795, jejímž autorem je německý fagotista a skladatel Johann Christian Stumpf. Živá interpretace navíc vstoupila do dialogu s projekcí originálního animovaného filmu.  více

Soubor Coloquio 6 sídlící v nizozemském Haagu se věnuje historické dechové harmonii. V úterý 10. listopadu ho čeká tuzemský debut: v rámci abonentního cyklu koncertů staré hudby „B. M. Willi uvádí…“ uvede v Sále Milosrdných bratří originální projekt Kouzelná flétna: animovaný Mozart propojující živou interpretaci dobových úprav slavné Mozartovy opery s hravými animacemi výtvarníka Daxe Niestena. V rozhovoru se členy ansámblu se dočtete o jeho vzniku, repertoáru i o spolupráci s nizozemským animátorem.  více

Nepochybným vrcholem čtvrtého týdne festivalu Janáček Brno 2026 bylo uvedení opery Její pastorkyňa s hvězdným obsazením ve čtvrtek 5. listopadu. Hostující orchestr Bamberger Symphoniker dirigoval Jakub Hrůša, hlavní postavu Jenůfy ztvárnila Corinne Winters a postavu Kostelničky Eliška Weissová.  více

Každé dva roky se v Brně díky mezinárodnímu festivalu Janáček Brno naskytne jedinečná příležitost zhlédnout všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) v programu přehlídky čítající čtyři týdny. Letos při této příležitosti organizátoři festivalu připravili novou inscenace méně známé Janáčkovy opery Počátek románu ve spolupráci se sdružením umělců Hausopera a Vysokého učení technického v Brně. Premiéra se konala v úterý 3. listopadu; festival chystá další tři reprízy.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na Hudební scéně světovou premiéru muzikálu Carmen, příběh z New Yorku. Vznikl ve spolupráci se španělskými autory, skladatelem Ivánem Macíasem a libretistou Félixem Amadorem, kteří Brno znají od roku 2022 z muzikálu Medicus. Právě jeho mimořádný úspěch jim dodal odvahu svěřit další titul jako prvnímu divadlu právě značce MdB. Madridská inscenace má následovat na podzim příštího roku a bude vycházet z brněnské verze. Španělští autoři nechali brněnským tvůrcům volnou ruku a divadlo převzalo zhruba devadesát procent jejich materiálu: to je důvěra, jaká se vidí zřídka.  více

V architektonicky i akusticky specifických prostorách vily Tugendhat se v rámci festivalu Janáček Brno 1. listopadu uskutečnil komorní koncert. Program reprezentativně mapoval proměny evropské vokální tvorby od přelomu 19. a 20. století až po druhou polovinu století minulého v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Ahmada Hedara.  více

Festival Janáček Brno nabídl v Mozartově sále divadla Reduta sobotní klavírní večer v podání klavíristů Iva Kahánka a Martina Kasíka, které v úvodní skladbě doplnil recitátor Daniel Bambas. Dramaturgie postavila program na klavírních transkripcích děl Leoše Janáčka a melodramu jeho současníka Františka Neumanna. Koncert tak zároveň představoval poctu trojici klíčových janáčkovských dirigentů působících v brněnském divadle – Františku Neumannovi, Břetislavu Bakalovi a Františku Jílkovi.  více

Dramaturgické motto „Kořeny“ provází letošní festival Janáček Brno 2026, konaný od 13. října do 17. listopadu. Na jmenované téma si připravil v neděli 1. listopadu komorní koncert věnovaný hudebnímu odkazu skladatelských velikánů Pavel Haas Quartet a klavírista Jan Bartoš.  více

Festivalové uvedení inscenace opery Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a v podání operního souboru NdB v pátek nalákalo diváky do Janáčkova divadla. Intimní drama Leoše Janáčka (1854-1928) zaznělo jako šestá opera v programu mezinárodního festivalu Janáček Brno. Na tomto festivalu odezní hned dvě provedení tohoto titulu – hostující soubor Bayerische Staatsoper z Mnichova představí Káťu Kabanovou v režii Krzysztofa Warlikowského 13. listopadu 2026.  více

V rámci festivalu Janáček Brno uvedl soubor Janáčkovy opery NdB v premiéře operu Leoše Janáčka Šárka v její původní verzi z roku 1887. Komorní inscenace v sále Besedního domu se uskutečnila o státním svátku ve středu 28. října 2026. Letošní festivalové motto „Kořeny“ tímto počinem poukázalo na samotné počátky skladatelovy dramatické tvorby. Opera existuje ve dvou verzích – z roku 1887 v podobě klavírního výtahu a z roku 1925 v přepracované a instrumentované podobě. Režisér Jiří Heřman zvolil původní klavírní koncept a zasadil jej přímo do prostoru sálu. Klavírní part přednesl uznávaný britský klavírista Julius Drake.  více

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Nejčtenější

Kritika

Dramaturgicky mimořádně poutavý večer, který propojil dvě významná díla české hudební moderny: orchestrální suitu Pohádka Josefa Suka a koncertní provedení rané opery Šárka Leoše Janáčka, nabídlo ve středu 11. listopadu brněnské Mahenovo divadlo v rámci festivalu Janáček Brno. Obě skladby od sebe dělí pouhých deset let vzniku a spojuje je nejen čerpání ze slovanské mytologie a pohádkových námětů, ale především osobnost básníka, prozaika a dramatika Julia Zeyera, jehož texty oběma skladatelům posloužily jako literární předloha.  více